Když mi bylo 13 let, tak jsme se přestěhovali do jiného města. Ztratila jsem tak všechny kamarádky, které jsem tam měla ve škole od školky. Ze začátku jsme byly s holkama v kontaktu, ale časem, jak jsme se vůbec neviděly a byla mezi náma velká dálka, kontakty pomalu a jistě utichly. V novém městě bylo těžké naskočit do dávno rozjetého vlaku a zapadnout mezi partu kamarádek, které se znaly od malička. Navíc mi holky přišly hrozně namyšlené a dospělé. Každá měla kluka, kouřily, chodily po diskotékách a alkohol jim byl taky hodně blízký. Nebyl nikdo, kdo by to nedělal, protože každý chtěl patřit do te jejich party a vybočovat z řady bylo nepřípustné.Několikrát jsem s nima na akci šla, ale nebyl to můj šálek čaje a jejich chování se mi doslova hnusilo. Mimo jejich partu byly pouze dvě holky, které bydlely v jiné části města a nebyly s tou partou moc v kontaktu. S jednou z těch dívek jsem se spřátelila a bylo to opravdu kamarádství, jak má být. Jezdily jsme na kole, chodily na procházky, výlety, nebo jen tak posedět a pokecat u čaje, nebo kávy. Byly jsme spolu snad každý den, hlavně v době studií i na střední škole a v době prázdnin. Věděly jsme o sobě uplně vše a věděly jsme , že ta druhá to nikomu neřekne. Bylo to nejlepší přátelství, jaké jsem mohla mít a vypadalo, že Katka to cítila uplně stejně. Prostě nerozlučné kamarádky.Ale pak přišel konec dětských let a studií.Katka si našla práci a přítele. Naše přátelství začínalo pokulhávat a často mi říkala, at se nezlobím, ale že nemá vůbec čas a když ho má, chce ho trávit se svým přítelem. Postupně to utichalo až tak, že nemá čas ani 1x za měsíc zajít na pár minut na kávu a pokecat . Mám už taky přítele a spoustu zájmů, ale ta kamarádka...ta opravdová kamarádka , které se můžete svěřit mi chybí víc a víc. Ráda bych někam zašla i s kamarádkou, nebo se jela v létě někam podívat, projet na bruslích, na kole, poklábosit u kávy, zajít si zacvičit, v zimě lyžovat... atd. Nechci vše absolvovat pouze s přítelem.Ale nikde nikdo není.Zkoušela jsem se spřátelit s nějakýma holkama na diskotéce, ale to jsou většinou stejné bestie jaké byly na základní škole a o nějaké seznamování a kamarádství ani nestály. Zajímaly je uplně jiné věci..kluci, sex..atd. Katku jsem už kontaktovala několikrát, jestli opravdu někam nezajde, ale už mi ani neodepíše a telefon nezvedá. Hrozně těžce to nesu...je to...jako by umřela a cítím se strašně osaměle i přes mé pracovní vytížení. Zkoušela jsem i inzerát, ale vypadalo to pak, jako by jsem byla lesba a odepsaly opravdu pochybné holky. Jedna neustále mluvila a psala jen o koních a druhá zase o nějaké divné víře. No konec. Poraďte...kde a jak najít normální kamarádku. Už jsem z toho zoufalá.