Epilepsie

Ahojky tak epilepsiii má můj bratr a i otec ........bohužel otec má záchvaty sice ne často, ale zato staršný průběh...bezvědomí, pěna u pusy, hrozné křeče.....když jse mu pomáhala poprvý byla jem vyřízená.....strašný........má ke všemu nandavací zuby...
No brášule má častější, ale lehký průběh brnění ruky při vědomí.....jenže mu zjistili před čtyřmi roky tuberozní sklerozu.....u které jsou vlastně příznaky epilepsie, taková jakoby drsná kůže....no je jich moc....je jen škoda, že na ni přišli až ted, protože mohl mít jiné léky už dřív a třeba by se mu nestupnovalydalší příznaky....je mi ho fakt moc líto je to mladej kluk, a má totálně odepsaný sbevědomí

moje mamka měla epi získanou, kdysi měla nějaký úraz a brala hodně léků, chodila na vyšetření, pak měla 8 let pokoj, potom to začalo nanovo, křeče, bezvědomí, vždycky spadla tak nešikovně, že si hodně ublížila, poprvý jsem absolutně netušila co se děje, nikdo o tom se mnou moc nemluvil a já si tím vypěstoval absolutní strach z jakéhokoliv podobného zvuku, pohybu nebo tak. strašně jsem se o ni bála, když jsem šla domů tak jsem stála za dveřma a volala jsem, pokud se mi někdo neozval tak jsem se strašně bála jít domů, hlídala jsem ji pomalu i na záchodě a neuhlídala..

ahoj, taky jsem trpěla epilepsií, poúrazovou, asi ve 12 letech jsem spadla a bouchla se do hlavy. Pak jsem měla jeden záchvat a diagnoza zněla epilepsie. Několik let jsem brala prášky. Další záchvat jsem ale nikdy neměla. Postupem času mi pan doktor snižoval prášky a časem jsem je vysadila úplně, výsledky z EEG bylo OK. Skoro vůbec jsem nepila žádný alkohol, ten je asi nejhorší. Důležitý je taky pravidelný spánek. Dokonce jsem si mohla udělat i řidičák. Tak jen budu doufat, že se mi to nevrátí. Všem vám přeju, ať ten boj taky vyhrajete....

Já jsem si tenkrát mohla udělat řidičák hned, protože v tu dobu jsem byla bez problémů, chtělo to potvrzení lékaře, ale v pohodě

Ahoj,
môj priateľ mal zápal mozgových blán z kliešťa a zároveň aj epileptický záchvat, bolo to pred 12-timi rokmi, odvtedy berie lieky, chodí k prof. Traubnerovi, najlepšiemu neurológovi na Slovensku a veľmi uznávanému aj vo svete, tak myslím, že je v dobrých rukách...
Záchvat už nemal, ale často, najmä keď sa zmení počasie, alebo je unavený má takú ako to nazvať auru, alebo čo, proste vníma, ale nevie odpovedať, zle artikuluje, je ako keby neprítomný..., trvá to tak minútku, niekedy menej, telo robí čo má, ale hlava je mimo...zažila som to aj pri šoférovaní a šoféroval v pohode, len nevedel odpovedať, vtedy je to dosť nepríjemné, lebo neviem čo v danú chvíľu spraví, alebo nespraví...
Liečbu mu profesor už asi 2krát zmenil, lieky pridáva, uberá, stále hovorí, že sa ich už musíme zbaviť, teda aj tej aury, zatiaľ však stále berie ráno, aj na obed cca 2-3pirulky...
Alkohol nepije vôbec, aj keď mu hovorím, že občas by si možno deci vínka mohol dať, nechce, samozrejme presviedčať ho nebudem...
Vy požívate alkohol, alebo vôbec nie?
Viem, že vyvolať epilepsiu môže napr. aj stromoskop na disce, ale myslím, že hlavne je to tá únava a počasie...

ano, to zažívám i já. Trvá to chviličku, v hlavě se něco jakoby mihne, vím o sobě, ale přesto si připadám jakoby nepřítomná.

samozřejmě že epileptik by alkohol neměl pít, ale já si neodpustím vínko, klidně si dám tři čtyři decky a nikdy mi nic nebylo. Když slavíme narozeniny a někdo za mnou přijde, ať si dám panáka,a kldině si ho dám, třeba jednoho, dva, ale dám. Prostě co se alkoholu týče, nijak se neomezuju, ale já ho i tak moc nevypiju, vím, kdy mám dost a víc ani skleničku.

Tak hlavně ne, ale jeden z faktorů to být může

lucinkaf
hmmm...aj ja mu hovorím, že by si somnou vínko 1-2dc dať mohol, ale pokiaľ nechce, určite ho nútiť nebudem, len mi je niekedy ľúto, keď známy hovoria, že si večer otvorli vínko a dali si pohárik, proste pohodička a mi nič, ale keď tak rozmýšľam, my mávame čajíkové večery a rána, tak asi tak...
O tej únave a počasí, to mi hovorí priateľ, že má častejšie tieto aury, napr., keď je brutal zmena počasia atď. Väčšinou to máva ráno, ešte počas spánku, alebo večer. V práci to zatiaľ nepostrehli, hovorila som to jeho kolegyni, kt. je s ním väčšinu dňa, nič si nevšimla..A kamaráti to vediať tiež, teda vedia, že berie lieky, ale o aure asi nie...

přesně tak, já většinou piju vínko s přítelem, kdy si v pohodičce sedneme a povídáme si. Ale rozhodně to s alkoholem nepřeháním. A na diskotéky moc nechodíme, protože je mi tam docela nepříjemné to světlo, veškeré ty laserové efekty a blikání a tak, ale ani jednomu z nás to nevadí a mnohem radši si sedneme do nějaké příjemné restaurace/vinárny, kde ten večer strávíme stejně mnohem příjemněji než na diskotéce plné opilých teenagerů.

Mě se to stává když je třeba výrazná změna tlaku, ale jak jsem čím dál tím víc stabilizovaný, tak ty stavy ustávají. Navíc lékař mi říkal, že pravděpodobnost, že bych dostala záchvat při řízení auta, je minimální, protože v té době je mozek v pohotovosti.

Přítel měl asi před měsícem takový výboj, dva dny v kuse měl záchvaty, dal se mu diazepam, pak to samo nějak přešlo a teď zase v pohodě. Týden po tom záchvatu byl u kinezioložky, ta ho odblokovala a dala mu drobné úkoly na doma,které mají být na odstranění epilepsie. Zda to bdue fungovat nebo ne to uvidíme tak za 2-3 měsíce, ale můžu říct, že se cítí báječně a je takový šťastnější.
A co se týče alkoholu, tak když jdeme nějam ven tak si dá. Kolikrát toho vypije hodně a nic se nestane. Ovšem nechodíme takhle pýt každý víkend. Ale teď v rámci té očisty nepije vůbec.

tak to je to, co já právě nemůžu, když jsem se dostala do nemocnice, tak mě tím předávkovali tak, že po týdnu, když mě máma naložila a odvezla s brekem domů, jsem měla šílený absťáky, nicméně kdykoliv mi nebylo hej, měla jsem si zobnout diazepam. Vždy jsem si dala čtvrt prášku a na dva dny jsem byla mimo provoz, neschopná ležet, sedět, spát, vnímat, myslet, protože mi tímhle svinstvem zhuntovali tělo. Proto jsme pak dlouho hledali nějaký lék, který by mi padl...

lucinkaf
No on to má tak jednou za měsíc a normálne si diazepam po tom nedává. Jenom když je to fakt silný a tohle bylo po dost dlohé době. Předepsali mu rektální diazepam, který prý účinkuje rychleji.
Můžu se zeptat jaké bereš léky?

kačulík
já beru Lamictal, předepsal mi ho doktor vzhledem k tomu, že je to vhodné hlavně pro ženy, protože lamotrigin v lamictalu snášejí i těhotné. Jen bych si před otěhotněním k tomu měla předepsat kyselinu listovou, nicméně by mě to nemělo v těhotenství ohrozit. A navíc není problém, že užívám antikoncepci, což je u jiných léků trošku problém.

Přítel bere keppru, orfiril a teď nově timonil a ten orfiril mu chtějí postupně vysazovat, že prý je to už trochu zastaralý lék. Jinak když začal chodit na hOmolku tak se doktoři skoro lekli, kdo mu předepisoval léky. Na Slovensku, kam chodil před tím mu dali tak slabou dávku keppry, která by prý nezabírala ani na dvouleté dítě, né to ještě na dospělého velkého chlapa.

kačulík
mě když tenkrát předepisoval ten lamictal (mimochodem ještě předtím jsem se dostala k rádoby pražský specialistům, kteří mě léčili lékem na hyperaktivitu ), tak to byl relativně nový lék, navíc mi ho fakt předepsal s tím, že léčení není na půl roku a že je pravděpodobné, že se budu léčit ještě v době, kdy už bych mohla plánovat rodinu, a za to jsem tomu doktorovi dodnes vděčná, protože ač byl dětský, tak se mi postaral o starost mínň v době, kdy jsem začala brát HAK a teď, když máme v plánu mimi cca v rámci pár let.

Můj děda má epilepsii, míval záchvaty nejtěžšího stupně, mnohdy i třeba 5x za sebou. Ted jsou to 3 roky od posledního záchvatu - napsal mu lékař opravdu silné léky, které mu fakt sedly.
Nyní je mu 78 let....nechápu do teď jak mohl s takovými záchvaty dožít tolikati let - Za vše mohou štastné náhody, kdy byl někdo na blízku - Dostal záchvat i v řece, na cestě, na kole, v přírodě (bydlí na vesnici), když jel s kočárkem, v práci (dělal na pile), ......
A taky pro babičku to nemohl být nikdy med s ním žít - Udržet při záchvatu takového chlapa, čekat zda nedostane další záchvat za sebou, uhlídat ho aby někam neodešel, když byl ještě trochu zmatený, převléct ho - protože se vždy pomočil po záchvatu a na konec si představte kdy před několika lety ještě nebyly mobily pro zavolání záchranky. (Musela totiž vždy volat záchranku když dostal druhý záchvat - protože by jich bylo pak třeba 10 a navíc měl opravdu těžké záchvaty)