Ekonomka s lehkou matematikou?

Souhlas, pokud má člověk předpoklady, dá se to zvládnout - třeba i díky tomu doučování.

tak ono i záleží na tom, jaký má kdo "základ" - někdo má pocit, že mu to sice nejde, ale nějak se to poddá, jiný umírá námahou, třetí se cítí za borce - ale výsledky mají pak stejné... Takže někdo může mít pocit, že je škola lehká, jiný, že je to fakt zápřah, ale přitom to mohou být spolužáci z lavice. Diskuze o náročnosti školy na základě dojmologie jsou pak podle mě trochu bezpředmětné...

Reaguji na truksajda:
Tak jasně - škola, kde bude polovina lidí z učnáku, kde už tam skoro všichni propadali a jen nějakým zázrakem udělali lehkou verzi maturity, tak takovým se ta škola může zdát subjektivně těžká, i když je objektivně vzato třeba celkem snadná - aneb záleží i na kvalitě studentů na škole. Ale nemyslím si, že bychom nemohli vynášet nějaké ty "obecné soudy" o obtížnosti škol, třeba politologie bude pravděpodobně vždycky lehčí než ekonomie a ta bude zase vždycky lehčí než třeba jaderná chemie. Aneb záleží na oboru + i na škole - někde úplně jiný obsah toho samého oboru, potažmo jiné (menší) nároky u zkoušek, eventuálně i mírnější samotné hodnocení.
Aneb jak jinak bys třeba vysvětlila, že odpadlíci z pražských práv v minulosti hojně "přesedlávali" do Plzně, kde to pro ně pak byla brnkačka.
Nebo třeba proč mnozí z VŠE ( co přešli na PEF ČZU ) tvrdí, že je ČZU lehčí.
Nějak moc relativizovat je podle mě blbost - někdo má sice na něco větší vlohy, eventuálně přímo talent, potažmo je třeba i víc motivovaný, ale takoví studenti se najdou skoro na každé škole (se sestupnou tendencí k těm horším školám, kde podíl talentovaných/motivovaných bývá obvykle menší)

Ano, obyčejnou účetní může člověk dělat jen se střední, ale např. daňovou poradkyni už ne - a ani ta nepotřebuje integrály ke své práci.

Reaguji na Ciiicaaa:
Tak daňová poradkyně nepotřebuje ani ekonomku (klidně může mít i práva nebo třeba filosofii), když už jsme u toho, stačí jí udělat si (celkem těžké) zkoušky na daňového poradce.
Tak potřebuje-nepotřebuje..., to je jako kdybychom třeba řekli, že student práv nepotřebuje v prváku absolvovat třeba takovou teorii národního hospodářství, a přesto to nějaký význam asi má, i když ne však mnohdy (bezprostřední) ve vztahu k přímo vykonávané práci, ale obecně - jako užitečné rozšíření obzorů - školy tu jednoduše nejsou/neměly by být jen proto, aby bezvýhradně vychovávaly studenty pouze pro výkon dané profese.
Aneb to je jako "argument" typu "k čemu mi bude tak strašně obsáhlá anatome, když stejně chci být jen kožním lékařem, a ne žádným chirurgem."

Reaguji na EkonomzVŠE: Chápu jak to myslíš, ale stejně si nedovedu představit žádnou profesi, ve které například mnou zmiňované věci v praxi využiju, pokud nechci být kdovíjaký "vědec"

Reaguji na Ciiicaaa:
1) Akademická sféra (PHD) - např. obory jako ekonomická teorie, ekonometrie a operační výzkum a další - dnes již velmi technické vědy, dalo by se říct, že člověk bez hlubších znalostí matematických, statistických a ekonometrických disciplín nemá velkou šanci se chytat.
2) Praxe (třeba BIG 4, banky...) - typicky oddělení risku - potřeba znalostí matematických, statistických a ekonometrických metod - vyžadovány hlavně analytické obory jako například kombinace (ted budu mluvit za VŠE) Finance a Finanční inženýrství (jeden z toho vždy hlavní a jeden vedlejší obor - na magistru na VŠE jsou 2 obory) nebo třeba kombinace Statistika a Makroekonomická analýza, Finance a Kvantitativní analýza, Ekonomická analýza a Datové inženýrství..., je spousta různých vhodných kombinací...
A uplatnění nejen v onom soukromém sektoru či školství (PHD), ale i státní správě - zejména v ČNB - tam velmi často hledají absolventy se znalostí ekonometrických metod a ekonometr. programů, statistiky, matematiky, ekonomy se silně analytickými obory atd.
Asi tě to třeba překvapí, ale i poradens. společnosti jako kupříkladu AT Kearney, Boston Consulting Group atd. velmi hojně vyhledávají jedince se silným analytickým myšlením, a to nejen na VŠE v rámci Clubu 307, ale pravidelně i na Matfyzu - velký zájem o matematiky.

Reaguji na EkonomzVŠE: Aha, takže takové "průměrné" zaměstnání

Reaguji na Ciiicaaa:

Pokud někdo studuje VŠ kvůli průměrnému zaměstnání, měl by zůstat raději jen se střední školou.
Do ČNB a na PHD se není těžké dostat, do oddělení risku ve velkých poradenských společnostech a bankách už je to o něco těžší, ale ne nemožné, jelikož testy z logiky do těchto firem se orientují nejen na ryze numerické problémy (něco spočítat, vyčíst z grafu), ale i verbální logiku - typicky jestli se například daný výrok dá označit za pravdivý atd. - může být uchazeč, třeba matfyzák velmi silný co do numerické oblasti, ale velmi slabý co do verbální = nevezmou ho. Největší zastoupení v těchto společnostech v těchto odděleních mají obecně právě absolventi analytických oborů z VŠE.

Samozřejmě, jsou to celkem náročné obory + náročná práce, ale je též i velice nadstandardně ohodnocena (ty sumy na vyšších pozicích jsou pak několikanásobky průměrné mzdy - raději ani nebudu říkat kolika) .

No nic, mějte se tu fajnově, "my" jdeme chrnět.

Já myslela, že na všech (v porovnání s technickými obory třeba)

...jsme brali na (humanitním) gymplu. Jako je pravda, že většina lidí ty věci už nikdy neuvidí, ale zas by bylo smutné, kdyby zkouška z matiky na ekonomce byla jednodušší než z toho odmaturovat na gymplu. Nebo ono už to tak asi v některých případech je...

Otázkou je, co je pro koho průměrné zaměstnání, pokud u tebe je průměrné zaměstnání to, kde stačí jen ta střední škola, pak to vypadá na nějakou prodavačku. To mé ambice nejsou a nikdy nebyly

Mně "stačí" zaměstnání, které je ohodnoceno dejme tomu cca 2-3 násobkem průměrné mzdy, naštěstí tam integrály nepotřebuju

Reaguji na student24:
v čem by měla být horší?

Reaguji na Ciiicaaa:

Plně souhlasím s tvým názorem a reakcemi.
Též pracuji jako účetní , resp. začala jsem kdysi pracovat jako účetní (po střední škole), a tahle práce mě bavila a baví a abych se mohla posunout někam dál ve svém oboru, začala jsem studovat na VŠ ekonomický obor, matika mi nikdy nešla, nemám k ní předpoklady (teda si myslím), ale co se týče (už nevím kým) zmiňované předměty, jako ekonomie, podnikové finance, podniková ekonomika tady jsem neměla nikdy problémy "možná je to x let praxe), ale jsou to věci, které dávají smysl, zatímco integrály, derivace, matice a podobná "zvěrstva" mi nic neříkaly, neříkají a říkat nebudou...
Nesetkala jsem se s nimi do studia na VŠ a nesetkala jsem se s nimi ani po studiu - v praktickém životě a v reálném světě...

Předměty byly "čistá" matematika, mikroekonomie, makroekonomie, statistika, ekonometrie...
Alespoň na MU ESF se tam všechny ty "nepotřebnosti" vyskytují (matice, derivace, integrály, logaritmy, funkce...)

Mě přijde, že na ekonomce jsou horší zla než matika horší mi přišla statka, ekonometrie, ekonomicko-matematické metody atd....to jsou pak nějaký obyč derivace úplně nic. Neříkám, že jsem byla na matiku frajer, ale aspoň mě předměty tohoto typu vždy víc bavily než třeba literatura. A důležitá je tam podle mě taky ta schopnost logicky uvažovat. S trochou úsilí proleze ekonomkou kdekdo, ale pak to podle toho v praxi může vypadat

Osobně si myslím, že komu nevoní matika, bude se na ekonomce trápit a má si vybrat jinej obor. Jinak já jsem vystudovala Pef Mendelu, s jinýma ekonomkama zkušenosti nemám...