Důvody pro pořízení dítěte

cože to ? Prosím tě kde děláš, jestli to není tajné ... ?
Ano, zapšklých žen v letech znám pár i já, ale vesměs jsou to "odložené" babičky, které měly celý život v hlavě jen péči o rodinu, která se na ně ve finále vykašlala. Takže na to mají třeba i právo

Taky mám pocit, že mi něco chybí, že potřebuji někomu dávat všechno, miluji děti a chci je mít a mít velkou rodinu Já jsem rodilá maminka, ale jen se bojím, abych děti mohla mít. Z toho mám největší obavy Když všude čtu, jak nemůžou ženy otěhotnět, a blabla, tak se docela hodně bojím. Antikoncepci beru 5 let a to taky hraje roly

to je blbost. Chlapa děckem neuženeš.

Já mám syna, narodil se pár dní po mých 25, narozeninách a děti jsem chtěla vždy, nevím proč, je to tak ve mě nastavené

A důvod chtít děti je bezpochyby ten nejlepší důvod!

Roli hlavně hrají zbytečné předčasné strachy. Ono je to hodně o psychice a vystresované tělo prostě hůře otěhotní.........Nemsli na to a třeba to půjde samo Mám známé, které teď otěhotněly poměrně krátce po vysazení HA a to ji ředtím braly skoro 10 let.......

ano, já taky. Brala jsem cca 8 let a těhotná jsem byla hned. A vím o dalších uživatelkách zde, co to tak měly, takže klid

Taky tak. Brala jsem ji 10 let, pak jsem už téměř dva roky nebrala, nebylo proč, a když už bylo, tak jsem si už nechtěla s....t tělo a partner byl též proti tomu a povedlo se hned napoprvé, co se zapomněl, i když to ještě nebylo úplně v plánu.
K tématu: dítě přišlo ne úplně plánovaně, i když jsme jednou s mužem rodinu založit chtěli. Měla jsem z toho obavy a teď jsem moc ráda. Máme měsíční holčičku a je úžasně hodná, usměvavá, takže žádné trápení nemáme a je to radost (věříme tomu, že je to díky tomu, jak jsme s ní už v bříšku komunikovali a že jsem v těhotenství neměla žádné stresy).

Proto jsem chtěla i pravdivé odpovědi, které nazýváš chytrými důvody. Veřejně se s tím nikdo chlubit nebude, to máš pravdu, a proto jsem spoléhala na to, že tahle diskuze je anonymní

A přesto je pořád hodně žen, které to v zoufalství udělají nebo další příklad: už jim to tolik neklape a tak "zkusí" jestli se to nesrovná narozením druhého dítěte a většinou zjistí, že opravdu nesrovná...

Gratuluji, i když u měsíčního mimča asi těžko poznáš, jestli se z něho za další 3 měs. nestane "raubíř"

Reaguji na LaArdilla: Gratuluji, ať vám dělá samou radost

K tématu: Vždycky jsem si myslela, že děti mít nebudu, neměla jsem k nim žádný vztah, vyhlo se mi takové to "ťuťuňuňu" na mrňata, které se automaticky "zapínalo" v případě většiny mých vrstevnic (např. na praxi na dětském oddělení, kočárky v kavárně apod.). No a někdy před rokem mi malé děti postupně přestaly být cizí... v září jsme to s přítelem rozsekli a teď jsem na začátku těhotenství (a neskutečně se těším a doufám, že vše bude v pořádku, tfuj tfuj ). Takže ta změna názoru může přijít naprosto sama, neplánovaně a neočekávaně... a sama žena tím může být dost zaskočená, když si to uvědomí.

přesně tak. A že jich znám...

Reaguji na DragonLady: To jsou novinky Opětuji gratulaci a ať je vše v pořádku a těhotenství si užíváš

Tak nějak je to u mě, i když úplně plánovaně bych se asi nikdy nerozhodla. Nejdřív šok, že jsem "v tom", panika, co jako budu dělat, jak to zvládnu a nakonec smíření, pocit, že je vlastně vše tak, jak má být a velká radost a zjištění, že jak všichni říkají - "až budeš mít svoje, tak uvidíš, že je to něco jiného" - je velká pravda.

Podle mně tady už 1000% omílané téma, které se stejně stočí tam, jako vždycky...

K tvé otázce - otěhotněla jsem neplánovaně, ale věděla jsem, že dítě prostě CHCI a když přišlo o rok, dva dříve než jsem plánovala, nebylo to pro mně podstatné. Partner dítě chtěl už cca od 25 let (na rozdíl ode mne), takže byl nadšený. Pro nás oba je naše dítě ta nejdůležitější priorita a nejvyšší hodnota.

Ostatní důvody, o kterých píšeš mi připadají padlé na hlavu a nevěřím, že je příliš (inteligentních ) lidí, kteří by si dítě pořídili třeba kvůli práci atp...

Většina lidí (i mužů, ačkoliv tady to většinou vyznívá, že děti si pořizují ženy bez vědomí partnerů) děti jednoduše chce a nepotřebuje k tomu důvod/logický argument.

Tak mě je 23 a dítě čekám. Chtěla jsem ho z lásky.

Reaguji na Vampirka:
S tím expřítelem, který se s tebou včera rozešel? Jak si řešila jestli s ním bydlet před svatbou nebo ne? Si děláš srandu, ne? Nemám slov...