Cituji Minette: A člověk k tomu tedy musí povinně přidat ještě něco navíc z výplaty - krom těch 3 %, a tyto částky nebo % se mohou v čase měnit?
no právě ty 2% z hrubé mzdy.
Ty změny:
Např. když toto zavedli před hodně lety na Slovensku, dali tam sazbu 15% z povinných odvodů do soukromého spoření. Samozřejmě se zapsalo přes 90% pracujících a způsobilo to kolaps sociálního systému.
Následovaly 2 akce
- strop na vyplácené sociální dávky na rodinu 10 tis. slov. korun
- snížení % na soukromé spoření tuším na 6% z platu
Cituji Minette: Ale to jak píšeš s tím zaměstnavatelem, to bych řekla, že za prvé ne každý zaměstnavatel nabízí, a pak taky to přispívání na dovolenou nebo pojištění (pokud teda nejde o penzijko), to přeci negeneruje žádné úspory, ne? Nebo jsem asi natvrdlá ale jak to myslíš s tím snížením svých odvodů?
Nejde o to jestli to zaměstanavatel nabízí, ale jestli já to po něm vůbec chci. Je hodně zaměstnavatelů, kteří nemají ponětí o tom co všechno mohou zaměstnanci nabídnout a vydělají na tom oba, tedy nejen zaměstnanec.
Zjednodušeně pro zaměstnavatele je takový příspěvek zaměstnaci oprávněný náklad, který snižuje jeho daňový základ (tedy přímo ovlivňuje kolik zaplatí státu na daních) a pro zaměstnace je to příjem osvobozený úplně nebo z části od daní a pro oba je to snížení odvodů na sociálním a zdravotním pojištění.
Pokud jde o příspěvek např. na dovolenou aj., kde nejde samo o sobě o spoření, tak jsou ale stále čisté peníze o které si například já mohu zaplatit více jinam a to proto, že můj čistý příjem bude okamžitě vyšší.
Zjednodušeně: pokud můj čistý příjem je 9tis a z toho já si zaplatím 1tisíc třeba na životko, Pokud mi však zaměstnavatel také přidá na životko tisíc korun, mám čistý příjem rázem deset a na životku místo jedné tisícovky dvě.
Kdyby mi zaměstnavatel chtěl k výplatě přidat tisícovku, tak můj čistý příjem nebude deset tisíc, ale méně o odečty na daních, zdravotním a sociálním a zrovna tak zaměstanavatele nebudu stát tisícovku navíc, ale více o odvody.
Reaguji na Minette: Konkrétní zjednodušený příklad pro člověka bez dětí atd.:
Když má hrubou mzdu 10.000,- bez příspěvku zaměstanavatele, tak čistá mzda činí 8.900,- a náklady zaměstnavatele jsou 13.400,-
Pokud mi však zaměstanavatel dá 9.000,- a k tomu příspěvek 1.000,-, mám stále 10.000,- hrubého, avšak čistá mzda čistá mzda činí 9.010,- (8.010,- + 1.000,-) a náklady zaměstanavatele jsou 13.060,-.
Tedy i s takhle malou výplatou na tomto budu fakticky o 110,- a zaměstnavatel o 340,- měsíčně lépe.
Za rok to je 1.320,- / 4.080,-, které každý jak já tak i zaměstnavatel můžeme utratit jinak.
Při výplatě 20.000,- hrubého je to 15.850 čistého a náklady zaměstnavatele jsou 26.800,-.
S příspěvkem 2.000,- je to stále 20.000,- (18.000,- + 2.000,-) hrubého.
Čistá mzda je 16.460,- (14.460,- + 2.000,-)
Náklady zaměstnavatele jsou 26.120,- (24.120,- + 2.000,-)
To je měsičně o 610,- více na výplatě pro zaměstnance a o 680,- méně pro zaměstnavatele.
Tedy ročně už 7.320,- / 8.160,- ušetřených na jiné účely místo toho, aby je "zblajznul" stát.
Je jasné, že při nižších výplatách ten rozdíl není kvůli odvodům tak markantní, ale stále je a částky které se dají takto ušetřit mohou být i vyšší - výplata se dá složit z více položek a částek.
Reaguji na mroskvicka: Jsou to prostě příspěvky zaměstanavatele, pojmenované to může být ve firmě různě.
Jsou zaměstanavatelé.. hlavně větší firmy.. kteří takový program mají a zaměstancům to sdělí (např. vnitřním předpisem) nebo o tom moc nemluví. Totiž tohle má v zásadě na starosti hlavně účetní a některým se s tím prostě nechce dělat.
Samozřejmě je i mnoho těch kteří takové programy nemají a nedělají je, protože o nich neví nebo je považují za nevýhodné atd.
Ono těch způsobů jak zaměstnanci dát víc a přitom na tom i ušetřit existuje celkem dost, záleží na tom jak se komu chce si zjišťovat co lze a za jakých podmínek.
Pokud to zaměstnavatel nemá nebo přímo neavizuje, je dle mého nejlepší si zjistit jaké jsou možnosti, nejlépe udělat přehled např. na svojí výplatu, případně třeba úsporu pro víc zaměstnanců apod. a s tím jít za zaměstnavatelem.
Sama jsem to tak vždy dělala a když to viděli černé na bílém, kývnul na to každý. Jen to chce mít dobrou přípravu, protože pokud přijdeš za zaměstnavatelem stylem, že chceš nějaké příspěvky, ale nic o tom vlastně nevíš, může Tě rovnou odbýt nebo to dát na starosti účetní ...řeknu to takhle.. proč by měl někdo dělat něco navíc, když nemusí. Kdyby to dělat chtěla, už by to dělala.
Moje finanční poradkyně sama řekla, že je to na dvě věci a že by mi to nenabídla ani náhodou. Prý je to opravdu pro lidi s vyšším příjmem a kdo ho má, tak kde bere tu jistotu, že tak vysoký plat bude mít i za pár let? Píšou to i tady.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.