Duch v domě

S duchama je to těžké. Někdy příjdou a zase sami odejdou a někdy zůstavájí a otravují. Jak tady už holky psaly, dobré je zapálit vonnou svíčku, nesnášejí vůně. Dobré je mít v každém pokoji kříšťál, který pohlcuje negativníí energie. Také je dobré koupit si a nainstalovat do oken zrcátka, směrem ven. Ty slouží k odrazu duchů ale i k odrazu jakýchkoliv negativních energií. (třeba ze strany sousedů). Účinné je, každý večer před spaním udělat ochranu na dům (i zahradu). Nejsilnější je ochranný plášť Panny Marie. Ten pomohl i před černou magií. Určitě volat na ochranu anděly a hlavně arch. Michaela. To je hlavní vyhazovač. Pokud nepomůže nic, tak nějakého odborníka, který ducha odvede.

Nechápu proč, když "to" vídáte každej den, jste se už nepokusili o natočení, i třeba na mobil Hned by ste byli slavný

Já zažila něco podobného, když jsme byli s přítelem loni na dovolené na Vysočině v jednom pensionu. Do té doby jsme oba nic takového nezažili a přítel dokonce nikdy před tím na nic podobného nevěřil. Byl to starší dům, krásně zrekonstruovaný (asi 3 roky po rekonstrukci). Už, když jsme vešli do pokoje, cítili jsme oba zvláštní atmosféru, ale neřekli jsme si to, všechno jsme probírali až později. První noc byla doslova příšerná, neustále jsme se probouzeli, já v podstatě pořádně nespala, na trámu naproti posteli jsem viděla oběšence a celou noc se mi zdálo o satanech. Ta noc mi přišla neskutečně dlouhá, naspala jsem asi 2 hodiny a těšila se, až bude ráno. Druhý den jsme byli oba úplně vyřízení, ale nic jsme si neřekli. další noc už byla lepší, i když taky jsme se asi 2x vzbudili. Zbylé 2 noci proběhli v pořádku. V den, kdy jsme odjížděli a seděli jsme ještě v pokoji, jsme si začli povídat a dostali jsme se k prožitým nocím na pokoji. Přítel mi řekl, že první noc viděl na trámu oběšence a pak se posadil a koukal na obraz na zdi a jen tak pro sebe se řekli, že pokud tam někdo je, tak ten obraz bude do rána na křivo. A ráno jsme se probudili a obraz byl opravdu nakřivo a přitom, když jsme přišli poprvé do pokoje, tak jsme si oba všimli, že byl rovně. A tohle mi řekl, až na konci pobytu, protože kdyby mi to řekl, že viděl to samé, co já, tak se seberu a jedu domů. Sám byl taky překvapený, že jsme oba viděli to samé, protože na tohle nevěřil. Ale další dny už také nic neviděl. Původně jsem myslela, že bychom tam jeli znovu na dovču, ale po tomhle zážitku ani omylem.

Moc všem děkuji za odpovědi, jsem ráda, že v tom nejsem sama. Jenom doplním, že duch už jenom nestojí, ale pohybuje se. Nedávno jsem byla doma sama, jen s přítelem, se probudila asi ve tři ráno a šla na záchod. Viděla jsem někoho stát u schodů a myslela, že je to přítel, tak jsem na tu postavu začala mluvit, ta se najednou otočila, ušla pár kroků a zmizela. Přítel stál za mnou a ptal se, na koho hulákám...

Reaguji na Jani.czkaa:
To mě vážně nenapadlo, o takovou popularitu bych vážně nestála a ani nevím, jestli by to bylo v té tmě vidět tak, jak to vidíme my.

Reaguji na azuritek:
To už je trochu větší psycho, než mám já...

Reaguji na KlaraTeresa:
No a zkoušela si ho nějak odvézt nebo tak? A bojíš se ho či ne?

Tak jak si to tady tak čtu, nedá mi to a musím se svěřit i se svým "zážitkem".
Nikdy jsem na duchy příliš nevěřila. Sice jsem takový ten typ, co věří v různé energie, jako menší jsem zbožnovala fantasy a všechno napřirozeno, ale přesto jsem nikdy nevěřila na to, že nějací duchové existují.
Tak poslední dva měsíce v domě se děje něco zvláštního. Máme dvoupatrový domek - v každém patře jeden byt, dole žije babička, nahoře my s rodinou. Máme dvě kočky, o které se s babičkou tak nějak dělíme. Když se mi poprvé stalo něco, co mi hlava nepobrala, byla jsem doma sama s přítelem. Ten byl u mě v pokoji, hrál nějakou hru na tabletu, naprosto ponořený do ní samozřejmě, a já šla na záchod. Na chodbě u dveří stála jedna kočka a chtěla ven, toužebně se otírala o dveře a házela prosebné pohledy (majitelé kočiček určitě znají), jen čekala až ji otevřu. Řekla jsem si, že vydrží, až se vyčůrám, a zavřela se na záchodě. Jakmile jsem ale vyšla ven, dveře na schodiště byly dokořán, a kočka - ne že by běžela ven, naopak. Celá naježená upalovala zpátky do bytu a schovala se pod gauč. Nezachápala jsem, myslela jsem si,že musel být průvan, přitom jsem si ale byla jistá, že když se o ty dveře předtím kočka otírala, byly zavřené. Neslyšela jsem ale nic, na schodišti taky nikdo nebyl, všude bylo ticho a nic.
Nějak jsem to v tu chvíli neřešila a nic v tom nehledala. Další den se ale příběh s kočkou opakoval. U dveří tentokrát stála druhá, taťka jí otevřel, zavřel za ní, ale než stihnul udělat pět kroků zpátky do bytu, za dveřma začla ta kočka šíleně mňaučet, a jakmile jí otevřel, vlítla do bytu a celý zbytek dne na každého vrčela.
To už mi začínalo být divné.
Následovalo pár jiných příhod, které jsem si s duchem v domě začala spojovat až ted. Například mamce z ničeho nic vzplál v ruce kabel od žehličky (to jsme se domnívali, že prostě byla levná, tak nelze čekat kvalitu).
Stalo se ale i něco jiného. Jednou jsem v noci nemohla spát, jenom jsem se převalovala, a vzpomínám si, že ještě ve dvě ráno jsem si rožínala lampičku a dívala se na hodiny, co mám na poličce naproti postele. Pak jsem asi někdy usla, ale ne na dlouho, protože mě probudila taaak šílená rána! úplně vyděšená jsem rozsvítila, a na zemi se mi válela rozbitá váza, ve které si skladuju růžičky od přítele. V pokoji nebyl průvan, nic. Dost vyjukaná jsem se podívala na hodiny a tam byl další šok - byly ke mně otočené zády, i když jsem se na ně ještě v tu samou noc dívala a byly normálně čelem ke mně!
To už jsem si začla googlovat téma "duchové" a všechno podivné tomu začala přiřazovat. Situace se ale uklidnila a mi se to postupně vytratilo z hlavy.
To všechno se ale změnilo včera. Spal u mě přítel, dívali jsme se na filmy, romantika, pak asi ve dvě ráno, než jsme šli spát, jsme se trochu chytli ohledně pár nvyřešených věcí. Leželi jsme už v pokoji potmě a přítel mi zrovna nabručeně něco vytýkal, když zničehonic vyletěl do sedu, zmlknul a nereagoval ani na moje protivné: "co je? to mi to ani nedořekneš?!" Zeptal se mě, jestli jsem to viděla. A já že ne, co myslí. Popsal mi, že se mi před zrcadlem mihla nějaká divná mlha, ale že to bylo moc jasné na to, aby se mu to mohlo zdát. JSem si jistá, že v situaci, jakou jsme řešili v hádce, by se ze mě srandu nedělal, aby mě vyděsil. Později v noci když jsme ještě leželi a mluvili, cuknul sebou znovu, a když jsem se podívala k zrcadlu, něco hodně zvláštního jsem zahlídla taky. Věřte mi, víc po*raná jsem v životě nebyla. Když se pak ještě podíval na mě a chtěl mi dát pusu, zarazil se ve vzduchu a po chvíli mého naléhání, co se děje, vykoktal, že vypadám úplně jinak, lesknou se mi oči a jsem v té tmě jakoby pobledlá a naprůhlednělá..
Věřte mi, doteď nevím, jestli si ze mě utahoval a to do jaké míry, každopádně nějakou bílou "mlhu" jsem taky záhlídla, i když jen na zlomek sekundy, takže nevím, do jaké míry to mohl být výplod mé fantazie. Nevím, co přesně dělat a jak si počínat, ale se svým sklonem panikařit a bát se všeho, čeho jen jde, asi za chvilku ze svého pokojíku zešílím.