uvedu příklad - dneska v noci mi psal kamarád (rozvádí se), že nemůže spát a že ho čeká soud (cca 3h ráno). Odepsala jsem mu, otočená, abych přítele nebudila. Ráno jsem mu to normálně řekla (věděl to, ale sám by se nezeptal - respektujeme své soukromí). Tohle je správný postup - a i kdybych mu to neřekla, tak by se nic nestalo.
Třeba Ti to poslouží ke srovnání - ptz tvůj přítel je evidentně velmi žárlivý a to by Ti časem, až pomine ta prvotní láska, mohlo sakra začít vadit.
Btw přítel mi dělá snídaně, i mě čeká na nádraží a další věci - kamarádky mi ho taky závidí, ale kdyby se ke mě zachoval takto, asi by mi to jasně naznačilo, že tohle není ono.
Reaguji na misicka4578: V tom máš pravdu. Kolikrát tu čtu příběhy holek a nestačím se divit, co všechno z lásky přetrpí. Ale ono není tak lehké něco utnout a na toho člověka zapomenout
Cituji smarny: Nevezme, jako žádná, co podobná témata zakládá.
ano, taky mi přijde, bohužel pro slečnu..
Cituji Naughtycat: Ale ono není tak lehké něco utnout a na toho člověka zapomenout
To ne ale probůh každý si to zkusil. A věř, že jsou na světě i horší věci. Tak se vzpamatuj. Nemáš trochu hrdosti? Navíc to co ty popisuješ jako láska, na mě jako láska vůbec nepůsobí. Jeho láska je falešná. Tak se probuď!
Reaguji na Naughtycat: buď štastná, že je fuč!! Můj exmanžel se takto projevil až po narození syna. A odejít byl očistec, uvedený jeho slovy - živí stejně neodejdete
Reaguji na Naughtycat: já jsem tři měsíce po dost těžkém rozchodu a funguju takže jen do toho! chce to hodně času, ale člověk se o sobě spoustu věcí dozví a někam se posune ..
Reaguji na misicka4578: No já právě moc schopná fungovat nejsem. Zítra píšeme test a já se nejsem schopná naučit ani řádku, pořád myslím, na to, co se stalo
Cituji Naughtycat: Reaguji na Emma_Belle: Tak to máš štěstí.
Nemá štěstí - s chlapem, který by se k ní špatně choval, by nebyla, jinými slovy nedala by mu šanci se k ní špatně chovat. Není o štěstí, ale sebeúctě!
Cituji Naughtycat: kdybych si nepsala s kamarády, nestalo by se to.
Hele a ty sis s něma psala o sexu? To bych pochopila, že lituješ, ale pokud si s kamarádama domlouvás kafé, tak toho přece nemůžeš litovat...A už vůbec to není důvod k rozchodu.. Není nad to mít vztah, kde je klid, pohoda, důvěra a můžu kdykoliv s kamarádama ven, do kina, atd, aniž by se semnou manžel rozváděl
Reaguji na Naughtycat:
Zkoušela ses ho někdy zeptat, proč se tak chová? Čeho se bojí? Protože žárlivost je ve svý podstatě vždycky jen blbej strach a nedostatek sebedůvěry. Tímhle chováním shazuje sám sebe a navíc jasně dokládá, že Ti nevěří - což je pro vztah ******, ponižuje Tě. Samozřejmě to nic nezmění a chovat se tak nepřestane, ale možná by bylo zajímavý slyšet, co odpoví.
Problém žárlivců je v tom, že když nemůžou najít důvod k žárlení, tak šťouraj tak dlouho, fabulujou a kombinujou ve svý mysli, až něco naleznou, respektive si sami vytvoří. Ale ještě častěji svým žárlením partnera/ partnerku v podstatě dotlačí k tomu, čeho se nejvíc bojí, protože každýmu se takový chování jednou přejí, přeteče pohár trpělivosti a řekne si "Mám toho dost - stejně mi nevěří, tak ať to je alespoň oprávněný!"
Život s chronickým žárlivcem není život.
Reaguji na Slivanka: Ne, psala jsem si s nima o tom, co je nového, jak mi to s přítelem klape (nijak jsem ho nepomlouvala, naopak), o práci apod.
Reaguji na Holy-bat: Odpověď znám, vždy mi odpoví, že ho všechny holky co měl podvedly a že jsme všechny stejné. To, že mi nevěří mi opakuje pořád, na tom asi jen těžko něco změním. Snažila jsem se mu naznačit, že mě uráží, když automaticky předpokládá, že ho při první příležitosti podvedu, ale on na to vždy řekne, že se nechce znovu spálit...
Takhle...já si s přítelem radši FB smazala, aby jsme se vyhnuli takovým věcem...DOPORUČUJI . Stejnak ten FB je zbytečnost a s těmi lidmi, co jsou opravdovými kamarády se domluvíte jakkoliv jinak.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.