Dokument Máma XXXL

Říkala tam, že když se snažila jít na tu operaci dřív, že jí to nedovolili, protože už byla hodně silná a říkala, že se snaží zhubnout, jezdí na rotopedu atd. ale jídlo asi prostě omezit nemohla, protože vždy jedla tak dlouhou, dokud nebyla plná a to s tím velkým žaludkem bylo asi hodně jídla.. Lidi občas zajídají své emoce, prostě nemají lásku, tak se nají, jsou smutní, naštvaní atd.. tak se nají a tím to řeší.. Myslím, že to dělají třeba i lidi s mnohem nižší váhou, ale dokážou to nějak udržet na uzdě.. Těžko říct, co se děje v hlavě člověka, který to nechá zajít tak daleko..

imoen
N, ale dyť to je právě ono. takových lidí co by nezřízeně zežrao na co příjdou je spousta. Ale ty víš, že nesmíš a snažíš se. Ona se zjevně nesnažila.

Já souhlasím s tím,že psychicky zdravý člověk,by se do takové váhy nevykrmil.A totální selhání bylo ze strany jejích rodičů
A je mi moc líto,těch dětiček

Nemusí být psychicky narušená, ale spíš hodně líná a totálně bez vůle. Nechci jí tím nějak totálně odsuzovat, ale je to můj názor. Skoro každý má nějaký handicap v životě a někdo má prostě ten, že má třeba špatné stravovací návyky z dětství a sklony k obezitě, ale ona si řekla "já jsem chudák nemocná, tak budu ležet." To umí každý, umění je s tím něco dělat, snažit se, odepřít si něco....Koukám co psala Imoen, to je chování rozumného člověka. Takže lítost není tak úplně na místě, možná tak vůči těm jejím dětem
Navíc tam taky říkali, že s tím začala něco dělat, až když jí rekli, že jí zbývá rok života. Tzn. že celou tu dobu si to musela uvědomovat a byla dost silná s tím začít něco dělat, když to dokázala i potom, jen byla líná a verdikt doktorů jí vyděsil natolik, že konečně něco dělat začala. Bohužel pozdě....

To víš, bandáž žaludku je pohodlnější, u toho taky jen ležíš

Káča20
Ano,lenost je jednou z hlavních příčin obezity,ale v tomto případě by byla na místě pomoc psychyatra.Toť můj názor,ale rozhodně tady nelobuju za přejídání se a válení se doma na gauči.

Hmm, to je ale odsuzujících názorů. Myslím, že chyba byla jak na straně rodičů, tak i u ní, ale možná, že dříve pomoc hledala a nikdo jí pomoct nechtěl, tak to vzdala, to nevíme. Po druhé straně spoustu výzkumů dokazuje, že po rychlém občerstvení se snižuje IQ a že se na něm vytváří silná závislost, je to jako droga a jíst se holt musí. Navíc třeba se mohla i předtím pokoušet zhubnout, ale kvůli rozhozenému metabolismu to nemuselo jít, nevěděla jak na to, nedařilo se to a nehubla, tak to třeba opět vzdala a když už pak ležela celý den doma, tak jídlo bylo její jedinou útěchou, já jsem v odsouzení opatrná, protože nikdy nemůžete vědět, jak to bylo a jak by bylo vám, kdyby jste měly už od narození vysokou váhu a dispozice k tloustnutí. Některé výzkumy zase tvrdí, že existuje vir obezity, no nevím. Zajímavé je, že třeba anorektičku, která zemře na podvýživu všichni litují a říkají, že je chudinka, ale takovýmito lidmi společnost opovrhuje, protože v dnešní době každý musí být štíhlý, jinak je to špatně. Člověka, který má nějakou nemoc jinou a třeba nevypadá při ní zrovna dvakrát nejlíp také hned neodsoudíte. Fakt nevíme, co se jí honilo hlavou, jak moc se snažila, nebo nesnažila s tím něco dělat a také od okolí si jistě musela mnoho vyslechnout, neříkám, že je to umění užrat se k smrti, ale třeba už neměla sílu bojovat, tělo jí to nedovolovalo,...Ale myslím, že u takových lidí už jde o nemoc.

Já nelituji ani anorektičku,alkoholika,feťáka..nikoho,kdo se do problému dostal sám,jelikož moc dobře věděl,že se to nemá a dělá špatnou věc,jelikož následky mu jsou předem jasné.Tyto lidi si problém způsobili sam,nikdo je do ničeho nenutil,ani do jídla.
Lidí,kteří jsou opravdu nemocní,né vlastní vinou lituji,jelikož jejich volba to nebyla.Bohužel zasáhl krutý osud.

Já s Tebou naprosto souhlasím a může si klidně každý myslet,že jsem špatná,já mám názor jasný.

ja to neviděla ale jen slišela od tchyne a docela mne to mrzí protože to bylo zajimave.Hledala jsem to ted na nete ale nikde nic....nemůžete mi poradit kde by sem to mohla schlednout??diky

Ahoj, já to prošvihla a chtěla jsem to vidět, nějak to nemůžu najít na netu

zkuste se podívat na you tube a zadat tam ten název. Bylo to fakt dojemný, ale co se jí musí nechat je to, že alespoň na konec zabojovala, že vůbec šla do toho s tím že může umřít a že dala naději ostatním takto obézním, kterých je určitě mnoho.

Podle mě máš divný názory, buď nevíš nic o psychice člověka, nebo jsi ten typ, co prostě lehce odsoudí lidi za něco, co se ti zdá lehce ovlivnitelne.
Feťák byl můj bratr, ten se do toho dostal sám, Prostě se nudil. Takový lidi se do toho dostali, že chtěli, i když někda je to taky útěk od reality.
Mám kamarádku, co má 10 let anorexii, snažila se z toho dostat,dokonce byla v nemocnici a nic. Prostě to je v hlavě. Nejde to, ona je z toho nešťastná,ale prostě v tom je X let a nejde to.
Psychika je něco, co nevidíš, není to zlomená noha.
Co se týče přejídání. Mě k tomu dohnalo psychické týrání a nejde mi sundat to, co jsem dala nahoru, i když cvičím, i když jsem chodila k psychiatrovi a řikala jim to. Dokud se nesrovnám s tim, co bylo, tak prostě to nejde.
Tu paní bych neodsuzovala. Žila v tom X let, třeba ji to přišlo ze začatku normalní, navíc si tělo prostě zvyklo na tolik přijmu, možná poté už šlo vše jen do tuku.
Každopádně psychika je za hodně věcma. Jenže není vidět, takže lidi lehko odsuzují ty, kde by se právě ona měla hledat.

Každý není tak silný, aby mohl vše překonat lusknutím prstu. Někdo použije jako berličku něco, co ho ještě víc potopí.
Myslíš si, že anorektičky třeba nejí schválně? Ne, je to spíš z důvodu, jak se vidi, vidí se tlusté, možná jim řeklo okolí, at zhubnou. Pak zhubnou,ale stále se vidí tlusté.
To samé bulimici. Jestli neznáš, tak se mrkni na ppp.info - je to stránka, kde píši lidi své problémy s anorexii, přejídáním, bulímii. Možná pochopíš, že to není jen o tom, že oni s tím nechtějí nic dělat a že se do toho nedostali třeba jen sami.....

Je to můj názor a tečka.Já nesouhlasím s jinýma,ale to je věc každého z nás.
Feťák byl příbuzných syn,vím o tom dost,bulimička byla kamarádka,naštěstí dostala rozum a nechala si pomoci.Léčila se ,docházela jsem za ní(nebylo to lehký,to je fakt,ale psycholožka poradila jak se k ní chovat,co smím a co ne atd..),takže opravdu o tom vím dost,ale i tak,si za to většina může sama,já to tak vidím.
Já sama jsem v 17letech měla problém s příjmem potravy,ale prostě mi došlo co dělám,naštěstí jsem nedošla tak daleko,ale jídlo jsem už nutila ven.Tudíž říkám,že jsem byla blbá,chtěla jsem být hubená a proto jsem hazardovla se zdravím,takže by to byla moje vina,kdybych se dostala na dno a z blbosti.
Pokud takto "nemocný" člověk vyhledá pomoc a snaží se,neodsoudím ho,ale fandím mu a držím pěsti,to jo.
Teď mám to,jak jsem psala,že mi nedělá problém se cpát a cpát a doslova vyjíst lednici,když mám depku,vyvolal to ve mě taky traumatizující zážitek,ale umím se zbrzdit,jelikož si řeknu dost,to nikam nevede.Myslím,že toto dokáže většina,jenže se jim asi moc nechce a je jednoduché se přecpat,nenajíst atd..,tam není potřeba pevné vůle.
Je mi jedno,že se tu do mě pustíte,tento můj pohled na věc,asi nezměním.Klidně si může X lidí myslet,že o tom nic nevím a píšu blbosti,není to tak,ale prostě i tak,určité věci nepochopím.Jak říkám,většina se do problému dostala sama a dobrovolně,nikdo je do ničeho nenutil.
Dobře,pokud byl někdo např.týraný,tak se asi na dno dostane snadněji,a je mi to líto.
Asi jsem prostě silná a poperu se se životem jiným způsobem,než sama sobě ubližovat a okolí taktéž,proto mám takový názor.

mě bylo hlavně líto těch dětí...ona sama, člověk plný mindráků a problémů, porodila děti, o které se nemohla starat, a které se musela spíš starat o ni. od té doby, co jsem jela s tou silně obézní matkou a jejími dětmi busem, mám názor, že lidi plní svých problémů, a neschopní ovládnout sami sebe by děti mít neměli. tak zlou ženskou jsem už dlouho neviděla...a byla taková jen proto, že naprosto nestačila svým malým dětem. jaká traumata si asi odnesou ony...jak si s nimi může taková matka třeba hrát, jak se může starat o domácnost....navíc, až budou v pubertě, bude jejich matka, pokud se sebou něco neudělá, už invalidní...a jaké to je,, starat se o tlustého zlého ležícího člověka, to znám moc dobře. hrozné.

jinak jsem někde výše psala, že tlusté lidi nejde jen tak šmahem odsoudit, že to nebývá jen jejich vina...nic není černobílé.

imoen
To je dost přehnané,i když v něčem máš pravdu. Já bych řekla,že ty děti byli takovým voláním o pomoc,doufáním,že se vše k lepšímu obrátí,že bude moc žít pro ně,né pro jídlo,ale bohužel psychická stránka udělala své.Je mi líto,že jí nikdo nepomohl a odsoudili ji,jako většina tady.