Dnešní generace mužů

já se do role chlapa necpala dobrovolně )) kdybych si sama vždy nějak neporadila tak bych asi daleko nedošla .... vezmu to z mého pohledu , od 18 ti z domova, žila jsem v USA, ted bydlím sama , mám práci , studuju , sem akční , tolik mě toho zajímá , a chlapa chci na to - když už ne materiálně - tak ho chci prostě aby mě nějak rozvinul po duševní stránce , ukazál mi něco zajímavého , nějaký směr , nebo prostě něco ale ono ne . Jsou jak bez duše fakt . asi je pro ně nejlepší holka bez mozku co se snima ráda vyspí a neklade jim otázku a živém a nživém nebo já nevim DD

Reaguji na Nikoletka2: jj tak tak ženy jsou dnes hodně levné jak se tak dívám a když jsem tedy ta nedobytná, ale milá, tak je to taky špatně. Takže když dám jsem ku..a a když nedám, tak jsem prostě oříšek, který oni nepotřebují louskat, protože vedle je deset dalších s kterýma je to lehčí. Příjde mi, že nechtějí dobývat.

Reaguji na curly: jj tohle si myslím i já. A nejvíc tě pak odpudí, když do tebe rýpou láska chybí vždycky je to krásný někoho mít je to normální, že člověk chce být dva, ale je to takové složitější. I v těch klubech se jen tak seznámit-pokecat. Buď začně mluvit o tom co má ( i když to nemá), nebo ti začně říkat jaká jsi sexy kočka, ale vykecávat se nechce

u nás jsou chlapi ještě normální - chlapští. ten můj je totální živel, buď sportujem, výletujem, nebo se jen tak projíždíme - všechno samozřejmě i s dětma, ty neodloží ani za nic

Reaguji na EleanorWoods: Tak zrovna přítel bydlí u mě. Jsme spolu přes 5 let a bydlíme spolu 2 roky. Je to trochu "sick", že to není naopak, ale prostě to tak vyplynulo a neřešíme to. Já byla vždy zvyklá, že chlapské práce doma dělal táta a tak se to přítel musel naučit. Jen tedy poslední dobou pozoruji, že je víc věcí na mě, tak jsem lehce přitvrdila a jde to. Neříkám, že bych vše nezvládla sama, ale občas je jednodušší nějaké ty starosti na někom nechat(ale jak tu, holky, píšete, asi je problém někoho takového najít..)
Obecně si ale myslím, že dnešní doba po nás ženách vyžaduje, abychom byly chytré, vše zvládaly, stíhaly, byly u toho štíhlé a zatraceně sexy. Na muže se takové nároky nekladou(max mít dobrou práci a vydělávat slušné peníze, ostatní už jde tak nějak samo)

OT, ale to není dobré místo na seznamování

Reaguji na darig: tak tak napsala jsi to dobře. Já kdybych měla chlapa ráda na něm některé věci nechám i když umím například montovat nábytek, protože když jsem bydlela s mámou její přítel nic takového nedělal takže co si sama neuděláš to nemáš, ale jsem ta, co ráda věci přenechá muži, semtam uvaří...ale zatím nikoho nemám abych to mohla nějakým způsobem takhle praktikovat. Jsem v té fázi hledání a poznávání a ve výběru a prostě jsem nenarazila na normálního chlapa zatím a začínám mít ten pocit jak jsem psala výše, že se mě prostě bojí. Té samostatnosti, úspěchu a hlavně taky dávám dost najevo, že se s hodně věcma neseru ( po zkušenostech)

Myslím že urážíš chlapy
My ženský taky nejsme dokonalý ....

Reaguji na mroskvicka: jj taky v to doufám, že najdu někoho s kým si budu tak nějak rovná a budu moct být hrdá na jeho úspěchy stejně tak jak on může být hrdý na ty moje.

dnešní generace chlapů - jsou divní, nerozumím si s nima natolik, že bych s nimi chtěla trávit život. Žádnej zatím nedokázal ukázat mi, že je chlap. Spíš všechno polochlapi a to nemyslím zjevem ale chováním. Dnešním chlapům nedokážu dostatečně věřit a na starý chlapi nejsem. Takže asi tak.

Musím věřit v to, že se najde starý chlap ( co bude vědět co je to být chlapem) v mladým těle.

Reaguji na EleanorWoods: jo přesně ! s kým si budu ROVNÁ to je ten výraz

Reaguji na šášulka:

Taky bych se tě bála

Nikdo tu chlapy neuráží, a pokud nějaká holka narazí na bl.bce, tak to prostě napíše. Jsou i typy holek, co na ně narážejí stále do kola a to je pak těžké se z toho vymanit(soudím podle toho, že žena, která si vybere alkoholika/mlátičku.. si příště vybere stejně) Nebo jim ti chlapi prostě nestačí, však ona si ho vyhlídne jiná, které třeba stačit bude. Vše je to o nárocích..

Chlap je takovej, jakýho si ho uděláš. Ten můj je skvělej, myslím, že můžu říct, že jsme si rovnocennými partnery

Reaguji na darig: hele já jdu do těch klubů fakt třeba jednou za měsíc nebo i méně . Trošku jsem se vypařila a právě tam většinou narazim na podivné existence, ale v práci je mám také.

no nevím prostě mě hodně chlapů ublížilo a už jsem tak nastavená, že to, co mě dřív štvalo už neřeším, ale je pravda, že jsem ženská mám srdíčko a občas příjde ta chvíle, kdy mě to mrzí, ale nedávám to najevo mám to v sobě. Jsem moc hrdá.