Dítě v dvoujazyčné rodině

Já mám dvě mateřtiny a můj mlaldší bratr taky.....rodiče na mě vždy mluvili španělsky a ve školce se na mě mluvilo samozřejmě česky, rozmluvila jsem se až ke třem rokům, ale teď mluvím plynule dva jazyky bez problémů. Naši známí svoje děti naučili tři jazyky, tatínek mluvil na dětičky francouzsky, maminka španělsky a ve škole se naučili česky, taky to zvládli bez problémů. Takže určitě jsem pro, do dětí nahustit co nejvíce jazyků to jde, oni to nebudou ani vnímat jako něco těžkýho a pak mají vystaráno na celý život.

Mi to máme také složité , ja žiji v Itálii s manželem Italem. Babičku máme žijící v Česku , ale moje rodina ( babička, sestřenice..) žije na Ukrajině a všechny přátelé mám v Londýně! Máme teprve dvouměsíční miminko , al taky tápu který jazyk ji chci naučit.. Podle mě dítě zvládne se naučit hodně , ale otázka je zda v tom pak nebude mít chaos!?

Reaguji na Tesoro:
No to máš koukám taky dobrý ale údajně v tom to dítě chaos nemá

Reaguji na cokoladovasusenka: My jsme 3-jazyčná rodina čeština/arabština/angličtina, žijeme v arabské zemi. Děti máme 5,5 a 3,5. Obě děti umí dobře česky i arabsky. Angličtinu maji kazdy den ve skole, slysi ji od nas s manzelem a z televize. Na to, jak to maji komplikovane si vedou velmi dobre, domluvi se s kazdym cesky, arabsky a trochu i anglicky.

Reaguji na Andruscha:
Aha, tak to jsem ráda, že to jde...no fíha, arabštinu bych teda nedávala

Tak očividně se není čeho obávat, děti zvládají více jazyků perfektně jak vidím

Ono to není až tak snadné jak si většina lidí myslí. Dítě pravděpodobně začne mluvit později, bude mít menší slovní zásobu, bude se hůř vyjadřovat (v obou jazycích) v porovnání s vrstevníky, ale to je normální a lze to očekávat. Dětšký mozeček je schopen pobrat jenom určité množství informací a když se to místo jednoho jazyku rozdělí do dvou, tak je jasné, že v tom nemůže být tak dobré jako kdyby mělo ten jazyk jen jeden.
Mám děti dvě, první dítě mělo do 1,5roku pouze češtinu, poté angličtinu, která v prostředí převládla cca ve 4 letech a ten mluví nyní v 6 letech oběma jazyky hezky (tedy čeština na úrovni 4letého dítěte, angličtina na úrovni 5letého dítěte). Mé druhé dítko má od narození angličtinu jako první jazyk, češtinu slyší jen ode mě, začalo mluvit trošku více až ve 3 letech a to jen anglicky, česky rozumí dobře, ale prakticky až nyní ve 4 letech začalo trochu česky i mluvit. Nyní (angličtina na úrovni 3 let, čeština na úrovni 2let). To opoždění oproti vrstevníkům se časem srovná, ale je dobré na to třeba učitele či ošetřujícího dětského lékaře upozornit.

tou smíchaninou mluvit, až do určitého věku budou. Můj 6letý syn si ještě teď často vypomáha anglickými slovíčky, když se mnou mluví česky. Někdy tvoří z angličtiny i česká slova nebo poskládá českou větu jako anglickou, třeba:
On 'grabnul' moji ruku.
Kde si to přivezla z?
Zítra půjdeme na ten football day.

Tak co nejvíc jazyků snad radši ne, 2 jsou OK, i 3 by mohly být v pořádku, 4 už snad jen pro vyjímečně jazykově nadané dítě. Nezapomeň, že to dítě není schopné mluvit všemi těmi jazyky na stejné úrovni jako jeho vrstevníci(až do určitého věku) a pokud právě onen jazyk, který s nimi muset používat nebude výrazně dominantní, taky by mohlo mít třeba problémy. Dám příklad: žijete v Čechách, tatínek mluví na dítě česky (cca 3 hodiny denně, než jde ráno do práce a večer před spaním), maminka je s dítkem doma, mluví na něj španělsky a na víkendy jezdí dítě k anglicky mluvící babičce. Pravděpodobně bude převládat maminčina španělština, poté angličtina, protože i když časově v tom týdnu by se to dalo srovnat s tatínkovým vlivem, tak je výrazně jednodušši než čeština, takže dítě bude mít tendenci ji dávat přednost. A nejmíň bude mluvit česky.
Dítě začne chodit ve 4 letech na cca 7 hodin denně do školky, čestina začne převládat, nicméně na pětileté prohlídce, kde se posoudí, zda může jít dítě do školy v 6 letech, bude pravděpodobně navržen odklad, protože čeština bude dost podprůměrná ve srovnání s ostatními dětmi.

Já myslím, že dítě opravdu zvládne i čtyři, vezmi si, že celou historii panovnických rodů bylo běžné, že se malé děti učili francouzsky, německy, latinsky, anglicky někdo k tomu měl i další jazyky, některé neovládali na 100 %, ale min. dva, tři měly na úrovni rodné řeči, protože v nich psali i složité básně a texty. No ale věnovali se jim denně učitelé, že..

Moje sestřenice žije v Itálii a má 4letou holčičku, čili na ni mluví česky jen ona, protože okolo, včetně manžela, jsou už jen samí Italové. Do Čech se dostane párkrát do roka nebo za ní teta jezdí, malá přeskakuje z jednoho jazyka do druhého bez problémů, na mamku mluví česky, na taťku a ve školce italsky. Nemyslím si, že by češtinu v budoucnu uměla jen napů, protože nikdo dál v rodině italštinu neovládá, tak by se nedomluvila s nikým, takže pro sestřenku je priorita ji naučit český jazyk co nejlíp Jinak závidím takovým dětem, umět dva jazyky jako rodilý mluvčí musí být super..

Neříkám, že dítě to nezvládne, ale záleží na tom, co je tvá pririta. Pokud chceš dítěti usnadnit vstup do školy, nechceš, aby se dítě cítilo v těch prvních školních letch frustrováno z toho, že se neumí vyjádřit stejně dobře jako jeho vrstevníci, tak pak 4 jazyky jsou opravdu hodně. Pokud ti jde o to, aby jednou, až bude trošku starší, umělo víc jazyků a bez cizího přizvuku, pak ano.
My jsme teda pomýšleli na to, že méme 6letému synkovi přidáme ještě španělštinu, jelikož prarodiče, ke kterým jezdí na víkend tímto jazykem mluví, ale rozhodli jsme se, že to neuděláme. Sice normálně v běžném životě s řečí problém nemá, ale třeba ve škole je v Science pod národním průměrem, jelikož dle učitelů, neumí složitější myšlenky dobře vyjádřit (a to ani v tom dominantním jazyku), navíc mu příští rok přibude ve škole francouzština a 4 jazyky to už za nás, opravdu radši ne.

nám na škole říkali, že to děti obvykle zvládají v pohodě, samozřejmě umí vždy líp mluvit než psát, ale i to se pak srovná. hlavně je důležité, abys ty na něj mluvila jen česky a nemíchala jazyky, tatínek zas svým jazykem. prý si jako by zaškatulkuje lidi a pak s nimi mluví jen tím jazykem, kterým na něj použili poprvé. to by mě docela zajímalo jestli je to pravda

Myslim si, že to zvládne úplně v pohodě. Já jako průměrná angličtinářka, jsem si vždycky přála se narodit do dvoujazyčný rodiny, to by bylo bezva

Já mám taťku čacha a mamku němku. Naši na nás mluvili jen německy, až do školky jsme začali chodit do ČR, mezi samé české děti. A vůbec si nepamatuji, že bych měla nějáké problémy. Teď se učím ještě angličtinu a znalost němčiny a češtiny je obrovskou výhodou...
Starší sestra má teda s ČJ docela problémy, protože přišla do styku s češtinou až v 11-ti letech a je nedonošená, takže má i tak výrazné problémy s učením...Ale jde to. Ostatní 2 sourozenci a já problémy nemáme.
Můj přítel je Čech a jsem rozhodnutá, že své dítě také budu vychovávat 2jazyčně, ale hned od začátku

přítel je cizinec,máme 9.měsíční holčičku,já na ni mluvím česky a přítel anglicky,protože chci ,aby ovládala oba dva jazyky.Děti s tím nemají problémy,pokavad v tom vyrustají.Kamarádka je angličanka,mluví na svou dceru anglicky,její manžel je francouz,ten s ní mluví francouzsky,ale jelikož žijí v Itálii ,tak na ni mluví i italsky,podotýkám je jí 5 let a rozumí všem třema jazykum

Mno já jsem vyrůstala v Čechách a často se o mě starala babička Ruska... mluvila na mě rusky, táta mi četl jen ruské pohádky a vcelku jsem před nástupem do školky uměla jen rusky... jenže potom babička odjela a táta umí česky dobře a ruštinu už zapomíná. Doma se tak bavíme v podstatě od mého nástupu do školky jen česky... Když někdo mluví rusky, rozumím v podstatě vše, jen vůbec nemluvím, jelikož vím, že bych se sebe nic nedostala. Mám takový blok - když si nejsem v něčem jistá (v tomto případě je to například gramatika atd.) tak do toho ani nejdu.
Přemýšlím, jak se to u nás mohlo udělat líp, abych teď uměla výtečně i tu ruštinu...

moje teta hlídala malýho větnamčíka a doma na něj rodiče mluvili jedině větnamsky protože česky moc neuměli a u tety zase musel jedině česky a problem mu to nedělalo ...když jsou ty děti malý tak se to naučí snáž