Dítě v dvoujazyčné rodině

rozhodně zvladne, navíc má obrovskou výhodu oproti svým vrstevníkům, kteří jsou v jednojazyčné rodině..do 5 let se každému dítěti všechno ukládá do podvědomí, tzn. že i ten jazyk.. bude pro něj pak přirozené a automatické mluvit oběma jazyky.

Myslím, že to pro děti nejdřív tak jednoduché není. Teta si vzala Kanaďana, bydlí ve Vancouveru a mají spolu holčičku. Mluví na ni česky, malá česky jakž takž rozumí, ale odpovídá jedině anglicky, protože angličtinu slyší ze všech stran - je pro ni přirozenější.
Rozmluví se, když sem přijedou třeba na měsíc, ale to si nemůže každý dovolit. Zatím je jí 5 let, uvidíme časem, jak jí čeština půjde : )

Ano a úplně krásně to zvládne. Já dokonce praktikuji, že na děti mluvíme tříjazyčně, a to znamená, že já česky, manžel italsky a když jedeme za babičkou či volají naši kamarádi, tak anglicky, takže nevidím v tom žádný problém. Někdy to je i sranda, jelikož už máme děti trochu větší, tak v té pubertě to někdy i zamává a myslím si, že to je pro ně největší bohatství, co mohou v dětství získat

Já mám kamaráda, co má rodiče francouz-holanďnaka a ve škole je machr jelikož žil ještě 10 let v USA No my ostatní jenom závidíme Myslím, že třeba až děti i trochu povyrostou a uvědomí si, že je třeba ty jazyky dál rozvíjet začnou i číst knihy,dívat se na filmy apod. v cizích/rodných jazycích a pak nebude vůbec problém. Teda samozřejmě, že bude asi nejlépe mluvit jazykem se kterým se bude mluvit ve školce/škole, ale když jí povedete k tomu u čením i jinak než jenom mluvením tak bych neměla strach

Tak partnerům mateřský jazyk je španělština, můj čeština...doma spolu komunikujeme z 95 procent anglicky...i s jeho rodinou většinou. Já jsem původně navrhovala, že malá teda bude umět všechny tři jazyky, protože tu angličtinu stejně pochytí od nás nejspíš. Partner chtěl že angličtinu by se učila až ve škole...tak uvidím.

Jinak já právě kdysi byla v německu jako au-pair. Matka byla češka, otec němec, měli sedmiletou holku a ta česky rozuměla, ale mluvila docela špatně...až tak po měsíci se pořádně rozpovídala česky Tak se bojím aby to s naší malou nebylo podobné, když fakt budu jediná...

Napadá mě akorát, nakoupit v česku různý DVDčka pro malý děti, kde se mluví česky, ale tak nějak s dobrou výslovností a pomalu, že by třeba pochytila líp tu češtinu i díky tomu

Jinak do česka na měsíc(někdy i trochu dýl) taky lítám, takže to by snad mohlo pomoct navíc jedinej kdo umí anglicky v naší rodině jsou sestřenice a bratr, takže na ni budou mluvit všichni česky

určitě zvládne, to se neboj.
bydlíme v česku, přítel je dán a česky umí jen náhodná slova. naše děti jsou teda zatím ještě maličké, takže toho moc nenamluví. starší (2apůl) mluví převážně česky zatím, když si hraje, tak pro sebe si taky povídá česky. ale na tatínka mluví dánsky. dokonce když potřebuji, tak i přeloží. ale je teda poznat, že víc času tráví se mnou, protože čeština převažuje.
ta mladší (1apůl) teda nemluví ještě vůbec. ale to je asi normální, že dvojjazyčné děti začínají mluvit později.

tak s tím nesouhlasím. naopak si myslím, že pro děti je to jednoduché. protože hlavně si to dítě ani neuvědomuje, že by měl někde být nějaký problém.

já mám dítě s italiem a momentálně žijem v Italii. ale příští měsíc se stehujem za prací do španělska...je mu teda zatím jen rok takže toho moc nenamluví....no já doufám že bude ovládat všechny 3 jazyky pač má babicky jak v čechách tak v Italii a asi se s nima těžko dorozumí jen španělsky no já na něj mluvím jen česky přítel jen italsky a ve španělsky bude mluvit určitě pač tam žije....
já jsem někde četla že dítě začně okolo 3-4 roku jeden jazyk odmítat ale že maminky maj vydržet a mluvit na něj svym jazykem i když dítě dělá že nerozumí...a pokud dítě odpovídá v jiném jazyku tak má maminka dělat že mu nerozumí.....určitě to nebude jen tak chce to trpělivost

To je podle mě dobrý nápad a hlavně vytrvat v tý češtině Mluvit na ní jenom česky, žádný slitování
A jinak já bych klidně nahodila rovnou ty tři jazyky jelikož myslim, že ze školy se toho člověk pak moc nenaučí To leda pak někam vyjet nebo tak..

Reaguji na bobkova:
Tak to jsem ráda

Já se dřív taky bála, jestli ty děti umí ty jazyky rozlišit...a prý jo...jako že třeba nebude na někoho mluvit smíchaninou obou jazyků

ale chce to velkou důslednost a na dítě mluvit opravdu svým jazykem. přítel třeba teď dělá docela chybu v tom, že na malou mluví srandačeštinou, protože se spolu dorozumívají asi dvaceti českými zkomolenými slovy, které on zná. no a pak se diví, že na něj malá mluví jenom česky (a potřebuje mě jako překladatelku). takže opravdu dodržovat a striktně mluvit česky...

a jinak mi taky mezi sebou mluvíme anglicky: takže já na přítele anglicky, on na mě anglicky. já na děti česky, on na děti dánsky... a od dětí jsem tedy angličtinu ještě neslyšela, protože malá opravdu odpovídá v tom jazyce, ve kterém se na ní mluví...

Reaguji na bobkova:
aha, dobře, budu se toho držet

Dítě to zvládne v pohodě - znám hodně dvojjazyčných dětí a žádný s tím nemá problém. Asi je teda důležitý, aby jeden na něj mluvil jen česky a druhý jen tím cizím jazykem. Myslím, že smíchaninou mluvit nebudou - právě když si to rozliší, že s maminkou se mluví tak a s tatínkem jinak, tak jim to ani nepřijde. Je dobrý nápad nakoupit dítěti (až bude větší) český filmy a pohádky. Od mýho bratrance-bratranec je čecho-kanaďan a v 5 letech se dívá na Star Wars v angličtině a perfektně rozlišuje, na koho má mluvit česky a na koho anglicky. On teda navíc chodí do anglické školky, aby tu angličtinu neměl jen doma od mámy, ale to u tebe bohužel nepůjde...

Každopádně se vážně nemusíš bát. Děti to berou jako samozřejmost. Jak už tu někdo psal, může přijít období vzdoru, že ten jeden jazyk začne dítě odmítat, ale musíš vytrvat a ono ho to přejde.

školku bohužel ne, ale uvažujeme že budeme mít nějakou au-pair z Česka...já teda ze začátku nechtěla, že je to zbytečné když budu s malou doma, že hlídání nepotřebujem, ale začínám na to přistupovat...že aspoň tu bude někdo další kdo na ni bude mluvit česky....tak snad to k něčemu bude

Jinak s tím jak dítě odmítá odpovídat v tom daném jazyce jsem se setkala právě v německu, kdy ta holka většinou mámě odpovídala v němčině, i když na ni máma mluvila česky... akorát na mě se snažila od začátku mluvit česky, protože já jsem na ni mluvila od začátku jen česky a ona si myslela že německy neumím dokonce když tam měla nějakou kamarádku ze školy nebo kluka od sousedů, tak jim vždycky vysvětlovala že německy nerozumím a všechno mi překládala