Démoni ve snech?

videli jste paranomal activity? je to neco co tady povídáte vy ale je to hrozne strasidlený a podle skutečnosti

Luciene1

No to teda jó Já se vůbec divim, při tom jakej jsem strašpytel, že jsem po tom vůbec dokázala usnout a neutekla. Asi jsem už bláznivá.

Jo já to mám přesně tak, taky jsem si říkala že bych mohla snad psát scénáře k hororům. Někde jsem tady četla v podobné diskuzi, že se někdy může na tebe nějaká špatná bytost nalepit na hřibotově, já si tam v dětství ráda hrála a naopak jsem hřbitovy vyhledávala, vždycky jsem se ptala babičky co to byly za osoby a ráda si prohlížela fotky mrtvých. Je to asi morbidní dětská hra že

Holky! Neděsme se tady!!

Nic z jiných světů nám nemůže ublížit, nesmíme se toho bát. Strach je nejhorší. Vím, že se to snadno řekne, ale je to tak.

Stačily mi ukázky a vidět to nechci,páč bych už asi nikdy nešla spát...kamarád na tom byl a jak se ničeho nebojí tak byl po.... až za ušima
To mi ani neřikej že tam bylo to o čem píšeme....

Jéje, ale kdepak! Já to měla ráda taky, hřbitovy jsou krásný - upravený a ta příroda a veverky...
Myslím, že přímo na hřbitově se na tebe nic nenalepí, proč by zrovna tam, ta energie se tam nemá proč držet. spíš na místech, kde se stalo něco ošklivého, tam je, řekla bych, mnohem větší možnost...

Chtělo by to asi zajít za doktorem, protože co je to za sny, když nespíme (alespoň já), normálně mam otevřený oči, vidím celej pokoj a přitom se nemůžu hnout a někdo na mě mluví, fuuuj brrrr a kolikrát ma i ve dne spoustu "dejavu" prostě mi začne zničeho nic bejt špatně, nemůžu se nadechnout, takovej stav, jako před zvracením, horko, zima, všechno dohromady a před očima mi probíhá něco, co jsem někde viděla, slyšela, jako by film, stane se to když na mě třeba někdo mluví, v práci a já vůbec nevnímam, pak to přestane a na nic si nepamatuju, co mi to běželo před očima, jako když si nepamatujete, co se vám zdálo..

Já se na horory taky už dívat nemůžu, mam strach, že tim otevíram dveře těm příšerám, co se na mě lepí

Jo to si taky říkám, že to musím přemoct.

Jinak já se na horory klidně koukat můžu a nezdá se mi o tom.. Mě se zdá v podstatě pořád to samý a když je něco navíc tak většinou něco špatnýho znamená, např. se mi zdálo že jsem stála před zrcadlem a že se mi strašně kejvaly přední zuby a jak jsem si na ně šahala tak mi vypadly do umyvadla, no víc radši popisovat nebudu. Týden na to jsem měla úraz při kterým jsem si vyrazila přední zub..

Mě hřbitovy fascinujou...ale tak zvláštně,děsně se jich bojím,ale přitom mě přitahujou.Přesně si ráda prohlížím fotky těch lidí.Ale já tam skoro vůbec nejdu,tak se na mě snad nic nenalepilo...

Taky si to říkám,mrtvý nám ublížit nemůžou,zato ti živý...z těch bysme měli mít spíš strach.

Pominu-li tu možnostt, že se jedná o návštěvy z jiných světů tak jsem slyšela, že toto je normální stav - že se probudíš, ale nemužeš se hýbat, i když víš, že už nespíš, ale jsi prostě paralyzovaná. Vzniká to tak, že část tvého mozku jede ještě ve spánku, kdežto jiná část se už probudila.
A je možné, že ta část, co ještě spí, tam posílá i ty "zlý představy".
Anebo to tedy může být i to napojení na nějakou jinou dimezi vnímání...

Přesně,mám pocit,že si ty svoje stavy úplně přivolám,jednou jsem dostala knížku o duchách-od mala mě to zajímá-a musela jsem jí přestat číst,zdály se mi pak strašný věci a občas jsem měla pocit,že i něco vidím..Ale to jsem si možná jen vsugerovala.

Luciene1: bylo tam neco podobnýho, jak se treba najednou otevrřely dvere ale to bylo to nejmene strasidelný hrozny já sem nemohla dve noci spát

Jinak často se mi zdá o chatě v Senicích, často jsem tam v dětství jezdila. Nikdy jsem se v tom domě necítila dobře. Je asi z roku 1870, takže nevím co se v něm přesně odehrávalo. Je to i ten dům kde právě i máma viděla ducha a mě zas sem a tam šeptalo něco do ucha. Vždycky jsem tam měla šílený sny. A i teď se mi tam o tom zdá..

Tak a já končím..normálně se bojíííím