Dáváte si v kině popcorn nebo něco jiného?

Dávám.. Pití kupuju v obchodě a na popcorn se vždy těším, neb jindy ho nejím.. Je to tradice...

Kdo by řekl, že se dějiny této bílé, křupavé pochoutky začaly psát už před pět tisíci lety? Za „vynálezce“ popcornu můžeme považovat severoamerické Indiány, pro něž byl popcorn důležitou součástí každodenní stravy. Indiány pukání fascinovalo, věřili, že uvnitř semínek přebývají duchové bohů. Proto při zahřívání kukuřičných zrnek tančili kolem ohně a vzdávali jim tak svou úctu.

V roce 1885 byl v Chicagu představen přístroj na výrobu popcornu. Lidé si už nemuseli vyrábět popcorn doma, ale mohli si ho pohodlně koupit u prodejce na ulici. Pravý boom však prodejci zaznamenali až během druhé světové války. Vojákům byl do zámoří posílán cukr, což znamenalo, že Američané neměli dostatek cukru na výrobu sladkostí. Brzy však našli za cukrovinky jinou náhradu, konzumace popcornu se tehdy ztrojnásobila.

Všechno to začalo během dvacátých let minulého století, kde jinde než v Americe. Byla to doba všeobecného rozkvětu, filmový průmysl nezůstával pozadu. Ten, kdo nechodil do kina, jako by nebyl.

Před kiny často postávali pouliční prodejci popcornu, což se nelíbilo majitelům kin. Ti to považovali za rozptylování návštěvníků. Návštěvníkům to však vůbec nevadilo. Často odbíhali uprostřed filmu, aby si u prodejce zakoupili popcorn.

Majitelé si brzy uvědomili, že když budou popcorn, jehož výrobní náklady jsou minimální, prodávat sami, budou z toho mít ještě větší zisk. Realita je nakonec taková, že z prodeje popcornu, Coca-coly a dalších cukrovinek mají majitelé kin větší zisky než ze samotných lístků.

Není divu, že byli Indiáni tak zdraví a fit. Důležitou součástí jejich jídelníčku byl popcorn. Ten je mnohem zdravější než jiné pochoutky, třeba chipsy či oříšky. Má vysoký obsah vlákniny a málo procent tuku. Také v něm nalezneme spoustu vitamínů, železo a draslík. Takže až vás bude příště honit mlsná, zkuste změnu a sáhněte raději po popcornu.