Darování vlastních orgánů po smrti

Reaguji na Midlinkaaa: nevím po tom jsem se nepídila, ale zrovna nedávno jsem zaznamenala případ v cizině, kdy bylo ženě transplantováno něco s metastázou a ona zemřela na rakovinu

Ano, nevíš o tom, to už tak po smrti bývá Ne, vážně, nechci to shazovat, není to optimální řešení a tvůj názor zcela chápu
Každopádně tento stav zachrání více životů než stav opačný a proto jej obhajuji. Každý má možnost s sebou nosit prohlášení o tom, že třeba nechce být resuscitován, uměle udržován při životě či darovat orgány, takže toto nastavení ničí práva neohrožuje - neznalost lidí je věc druhá...

Osobně bych darovala pouze rodině(a někomu hodně mě blízkému) a pokud bych měla rozhodnout zda po smrti někoho blízkého darujeme jeho orgán-řeknu NE a je mě jedno,zda jsem pro někoho sobec,já to prostě nedokážu a je mě to proti srsti

jenže je to napsaný v zákonech nebo nevim kde přesně to je, takže si to zjistit můžeš.neznalost zákonů neomlouvá..a podepsat takovouhle věc jenom z principu aby si člověk něco dokázal, mi přijde špatný..stačí vidět nemocný děti v nemocnici co čekají na orgán nějakej..proč jednoho z nich zabít jenom kvůli tomu aby se u mrtvýho mohlo spálit celý tělo..neříkám že to je pro pozůstalý lehký to vůbec ne, ale vědět že když už nic jinýho tak díky tomu aspon může dál žít nějakej člověk a jeho rodina nemusí zažívat to, co právě zažívaji oni..no, stojí to za úvahu...a jsem ráda i za tu výstavu těl co je v praze, i když se to někomu nelíbí..ale přece jenom, je fascinující vidět jak vypadáme zevnitř nejenom na figuríně..ale to už je hodně OT

Sobec asi jsi, mělo by to být tak, že ten kdo odmítá darovat, by neměl mít ani nárok dostat. Možná by sis pak svůj přístup rozmyslela, až bys nějaký orgán nutně potřebovala. Nejlepší jsou lidi, co říkají, že je jim proti smrti být po smrti rozřezaný na díly, ale už nejsou proti tomu, že kdyby orgán potřebovali oni, tak mají samozřejmě mít právo ho dostat. Navíc to tak automatické není - snad si nemyslíte, že když umřou 80ti letí lidi, že někdo transplantuje jejich orgány. A to "rozřezání" - nevím, proč to někomu vadí, při pitvě budeš rozřezaná taky...

myslím, že solou sobec není - sama tu někde psala, že by odmítla i léčbu rakoviny, takže asi těžko by přijala transplantovaný orgán

nepotřebuju si nic dokázat, ale člověk by měl mít možnost rozhodnout o svém těle a o tom co se s ním bude dít i po smrti

Reaguji na gumidek:
Vždycky mě dojme, když čtu o tom, že rodičům zemřelo dítě a oni se rozhodli darovat jeho orgány, aby jiné děti mohly žít - a teď tady čtu nabubřelé řeči o tom, že JÁ chci mít možnost o SOBĚ rozhodovat a JÁ bych to NIKDY neudělala... je to zvláštní
A Lucrezie, ty tu možnost máš, tak ji klidně využij, nic a nikdo ti v tom nebrání. Já si jen říkám, že bych to neriskovala, takhle pokoušet osud (a to jsem jinak pragmatik).

Reaguji na Red_fire: osud je osud, nikde není napsáno, že ty, která s tím souhlasíš orgán dostaneš, pokud ho budeš potřebovat. Na svých řečech nevidím nic nabubřelého. To že se mi nelíbí, že je to automatické a nikde se o tom nemluví, nepovažuji za nabubřelé. některým lidem to třeba nedovoluje víra a pokud o tom neví, tak s tím bohužel nic neudělají. A že neznalost zákona neomlouvá? O většině důležitých věcech nás učí ve škole a běžně se s nimi v každodenním životě setkáváme. Kdo se setkal s tímto, troufnu si říct, že 90% lidí zde o tom ani nevědělo neb se o tom nemluví.
nikdo tady nikde nenapsal, že by NIKDY nedaroval, to si pleteš pojmy s dojmy. Já jen chci mít možnost rozhodnout o tom, komu a jak.

Za sebe bych s darováním souhlasila, pokud by se mi stalo něco a byla ve věku, že to má cenu - však po smrti je tělo už jen jakási schránka a buď tělo pohřbí vcelku, či kremace. Prostě, pokud bych nemohla žít já, tak ať pomůžu někomu, kdo má šanci žít dál. A beru to i tak, že bych de facto nějakou svou částí žila dál, sic v jiném těle. Asi je to zvláštní,ale kolikrát vidím, že lidi, kteří dostali nějaký orgán po zemřelém, tak pak se klidně setkají s pozustalými a pozůstalý to berou tak, že ten, co zemřel, tak jistou části svého těla, žije život dál... A myslím, že není nic hezčího, z tohohle hlediska, než zachránit jiný lidský život.

ale ty tu možnost máš, tak jestli darovat nechceš, tak to podepiš..a že se o tom moc nemluví - tak udělej něco pro to, aby se o tom mluvilo, ale mně to přijde divný to zas tak moc řešit..

Ženy, sháněla jsem se po info, kde se zaregistrovat, abych mohla své orgány darovat i přes to, kdyby má rodina nesouhlasila. Psala jsem do IKEMU,ale ti mi právě odepsali, že je jen registr pro ty, co nechtějí orgány darovat. Dali mi odkaz na Univerzitu Karlovu, kde se může po smrtí darovat tělo pro vědecké učely. Tam jsem psala, poslali mi smlouvu,ale paní, co mi odepisovala, tak mi narovinu napsala, že jsem ještě mladá a spíš bych se měla zapsat do registru dárců tkáně a orgánu... Ale kam se zapsat, kde, atd. To stále nevím. Jsem z Prahy. Nevíte, kde to tu provést? Po smrtí mi i tak tělo na nic nebude, buď ho spáli, či rovnou celé pohřbí, tak proč někomu nepomoc.

Mě osobně se líbí, že je to automatické, ale také jsem pro, aby se o tom více mluvilo... Člověk z nějakého důvodu může být proti darování (víra, zkušenosti,cokoliv)- je to každého věc a nehodlám ty lidi nějak odsuzovat ani podporovat, ale neustále se mluví o "způsobu, jak být pohřben", ale o tak důležité věci jako je automatické dárcovství se hodně mlčí.
A vzpomněla jsem si, že nám to neřekli ani na zdrávce, ale až na VOŠ, která je úplně jiný obor... To mě trošku zaráží. A podle mě to teda rozhodně není o sobectví - já o sobě v tomhle případě nechci rozhodovat, ale chci to vědět. Neznalost zákona sice neomlouvá, ale chtěla bych vidět někoho, kdo ví o každém zákonu