Co zajímavého jste četli/y v poslední době

Přodávám zase něco z mých posledních knih
- Desátý kruh, Jodi Picoultová - psychologický román
- Štěstí, Zülfü Livaneli - nečekejte motivační knihu, ne, je to román z tureckého prostředí, o zvyklostech, prostředí, myšlení a také o trošce štěstí, moc se mi to líbilo
- na doporučení tady jsem se konečně dostala k Jumaroro od Sylvy Lauerové- nejsem úplně u konce, ale jak můžu, tak u toho pořád sedím. Spisovatelka má bohatou slovní zásobu, popisuje amazonskou přírodu tak, že si ji úplně před očima představuju, slyším zvuky přírody, cítím vůni atp. Takže určitě dopručuji. A jsem moc zvědavá, jak to nakonec dopadne.

Nečetl jste někdo Doktorku z domu Trubačů od Ilony Borské?

Mám přečtenou, moc pěkná knížka, doporučuji. Je to zajímavé čtení o životě jedné cílevědomé ženy na začátku 20. století.
A ještě jsem přelouskla od Haruki Murakamiho Na jih od hranic na západ od slunce....mno.... nedoporučuji moc číst pokud řešíte problémy ve vztahu. Ale jinak se to četlo dobře, kdo má rád tohoto spisovatele nebude zklamán. Nicméně bych řekla, že třeba Norské dřevo bylo emotivnější a citovější.

Murakamiho můžu. Norské dřevo mám doma, pořád se na něj chystám. Zatím jsem od něj přečetla Kafku, Konec světa, Sputnik, Afterdark a vede u mě Konec světa a Kafka.

Přidávám tip na další zajímavé čtení, a to od Jodi Picoultové Prostá pravda. Je to sice psychologický román z prostředí Amišů, ale hodně se z té knížky dozvíte o jejich životě, myšlení a cítění. Na amišské farmě je nalezeno mrtvé novorozeně a je podezřelá 18-tiletá dcera farmáře, který je dost ortodoxní. Přijede ji obhajovat její sestřenice, která tam s nimi bude muset žít. Opravdu zajímavé. Už se chystám na další knížku od téhle spisovatelky, Tahle byla moje druhá a moc se mi zalíbil její styl psaní.

Mám za sebou Norské dřevo, nebylo to špatné, i když tolik sebevražd na mě bylo moc a hlavní hrdina mě trochu iritoval. Dále jsem dočetla Moc přítomného okamžiku, skvělá duchovní kniha jak pořád neřešit nějaká kdyby, ale žít teď a tady. Včera jsem se pustila do

, jsem teda zvědavá, jestli to na mě nebude moc depresivně působit.

Neboj, když jsi přežila Norské dřevo, tohle už Tě nerozhodí. Tam žádná sebevražda není. Jinak k těm sebevraždám , někde jsem četla, že Japonsko je na prvním místě v počtu sebevražd. Tak asi proto.

Ano, to vím, ale i tak mi to přišlo moc. Teď jsem zatím ve čtení nepokročila a přemítám, jestli pokračovat, protože v mém životě je to teď nějak naruby, tak aby mě to ještě víc nerozhodilo.

Květ pouště. Je to sice už starší autobiografický román, ale chvílemi mi vhrkly slzy do očí. Hodně emotivní knížka o ženské obřízce. A taky další autobiografie Bílá Masajka, Má 3 díly, které jsem přečetla málem na jeden dech a přitom jsem si uvědomila, jak se tady máme vlastně dobře a že si nemáme na co stěžovat.

Skvělá je i knížka Zvuk slunečních hodin od Hany Andronikové, velká škoda, že už nic nenapíše.

Teď čtu úžasnou knížku: Nová Země, je to o myšlení lidí a dost mi to zatím změnilo pohled na chování lidí, především toho negativního. Určitě doporučuji

Reaguji na Lady.I: to je od Eckharta Tolleho, že jo? Já od něj teda četla jen Moc přítomného okamžiku a taky můžu jen vřele doporučit.

Reaguji na Doodlistka:
ano je to od něj taky se tam dost často v návaznosti s egem zmiňuje o moci přítomného okamžiku. Vysvětluje, že lidé jsou jak ovce, cokoliv udělají udělají pro svoje ego a přiživují ho aniž by si tohle uvědomovali - např. hádaví, kritizující nebo neustále pomlouvající lidé mají už tohle ego hodně přerostelé přes hlavu a vlastně za to tak trochu nemohou. No je to zajímavé, jsem cca v půlce a dál jsou tam hodně zajímavé kapitoli, tak jsem zvědavá co se dozvím dál Zatím jsem z té knihy fakt nadšená a určitě si pak hned seženu tu Moc přítomného okamžiku

Tak tak. Tu jsem četla od srpna do konce října. Musela jsem po kouskách, protože jsem si to pak musela v sobě hodně přebírat. Podle mě by si ji měli přečíst všichni lidi na světě. Hodně často si teď říkám - POZOR, TADY A TEĎ

Sarah Forsyth-Zotročená

Reaguji na LaArdilla: Reaguji na Doodlistka:
Holky tak ta Nová Země je jakoby k tomu druhý díl prý je to převážně o egu (fakt hodně zajímavá teorie proč se lidé chovají tak jak se chovají), ale pořád tam taky odkazuje na moc přítomného okamžiku. A taky myslím, že by si tyhle knihy měl přečíst opravdu každý