Co s líným přítelem?

Reaguji na Nicolata: no deprese to asi nebude..on je jinak štastný člověk a když ho nekam donutím jít,tak už je pak v pohode ,neni otravený z toho nebo tak neco..ale proste nic nedela sám od sebe,všechno vymyslim já..... nevím.. ješte má šanci..začal chodit do práce ted..tak ještě má šanci se tam adaptovat a zvyknout si.. a když ani potom nezačne,tak s nim něco začnu dělat...

Mám to stejné Občas se říká všichni chlapi stejní...To bylo výletů, akcí, nápadů, pomoci v domácnosti, a kde jsme teď? Neudělá ani Ň, když někam jde, tak beze mě, a nebo jsme prostě doma, doma a doma. Chyba byla že jsem pořád byla doma a užírala se tím. Ale poněvadž si uvědomuju že nejsem slaboch a vztah tak fungovat nebude, začala jsem dělat co chci já. Funguje Jakmile jdu s kamarádkou pařit, volá co pět minut a přemýšlí kde jsem s kým jsem co dělám. Hned se pak chová jinak. Musí prostě vědět že nejsme ufňukané chudinky pro domácí potřebu, ale soběstačné šelmičky, které se jen tak nedají

Mluvíš mi z duše, jsem na tom úplně stejně, docela zapeklitá situace.

Tak s takovym jsem taky byla. Vydrželo to půl roku. Furt chtěl být jen u něj doma, dělat něco na pc nebo se válet. Láska neláska, šla jsem od něj nebo bych umřela, a to rozhodně nejsem nějakej aktivní člověk, ale toto bylo i na mě moc.

Reaguji na majuska852: Přesné to je jako já. Mě to tedy vydrželo dokonce jen 3 měsíce a hned jsem věděla, že takhle to nepůjde. A mi předtím vyprávěl, jak je aktivní, miluje výlety do přírody atd. A pak mi vyčítal, že já bych pořád někde lítala. Přitom já nejsem nějak moc aktivní, taky mám ráda dny v klídku, ale nechci se někde zahrabat, když jsem mladá.

Reaguji na bezega: uplně to samý No já už po týdnu chození zjistila, že to není nic pro mě, ale bylo mi trapný se hned rozcházet a taky jsem tomu chtěla dát nějakou šanci.
Když jsme začínali, tak to bylo furt jak někam cestuje, sportuje, kamarádi...a ***. Jenom doma a doma a doma a žrát a žrát. Když se jelo autem tak jen za jeho matkou, nikam jinam, nikde jinde nezastavit kromě benzínky. Ve společnosti byl pak nepříjemnej (hlavně jak pro něj byli důležitý kamarádi, povídal na začátku). Když mu volali kámoši ať jde s nima na pivo, tak se vymlouval na mě, že mě nechce doma nechat samotnou. A já chtěla, aby tam vypadnul. Ale problém byl v tom, že ON CHTĚL být doma a cpát se, čumět na televizi a do počítače.
Pak mi vyčítal, když jsem šla s kamarádkama jednou za čas na vínko. Ale já si říkala: "Sakra, co chce? To chce, abych se s nim válela doma a čuměla jak umí hrát hry nebo jak čumí na fotbal?"

Reaguji na majuska852: ty vado, neměly jsme toho samého ? Já se taky nechtěla rozcházet, protože když jsem to vyprávěla kamarádce říkala, že by za takového přítele byla ráda a že mu mám dát šanci a že jsem asi moc náročná . Přesný byly výlety na chatu za jeho rodičema už po týdnu co jsme se znali a já na to ještě neměla náladu a to jsem tam s nima měla sedět celý den až do večera a grilovat ( už mi z toho věčnýho grilování bylo blbě pak) . Když jsme jeli na výlet, tak konec musel být v supermarketu pro jídlo . Doma se jen koukalo na filmy, když jsme si povídali, tak jsem měla pocit, že mě vůbec neposlouchá a když jsem se ho zeptala, jestli ho tím nenudím ( když mluvím pořád jen já), tak mi řekl, že mě jen rád poslouchá . Přitom nevěděl co jsem mu říkala. Se vším byl až moc spokojený a já byla pak za tu, co brblá kvůli hloupostem. A to jsem si jakou dobu říkala, nech to být, třeba je prostě takový ten rodinný typ. Což já jsem taky, ale ne tohle teda .

Reaguji na SaucyGirl: Další možnost je že tvůj přítel je prostě všemi těmi aktivitami přesycený. Někteří lidé jsou prostě hodně akční a někteří méně, takže je možné je jeden z těch méně akčních...Anebo má třeba potíže s chronickou únavou, to se potom člověku opravdu nechce vstát a jít ven něco dělat.

Chce to nakopnout, nebo vykopnout

A jak vypadá běžný den tvého (či vašich) milých? Nemusí hned být vrcholoví manažeři, ale stačí delší dojíždění do školy či práce a člověk už je dalšími aktivitami vcelku znechucený... Já třeba trávila na jednom místě jeden dva večery v týdnu, neustále jsem pendlovala s batohem a střídala tři postele - škola v jiné části republiky, na víkendy u přítele, který taky nebydlí úplně blízko a když jsem byla doma, stejně jsem pořád musela jezdit do města... Takže to pak odnášel přítel, k němu jsem dojela a už se mi nechtělo nikam - nejhorší to bylo v zimě. Myšlenka, že k němu v pátek dojedu a v sobotu pojedeme někam na výlet mě celkem děsila Naštěstí byl tolerantní, na druhou stranu i já se snažila se přemluvit a výlety plánovat dopředu. Bylo to přechodné, letos už to bude naštěstí jinak, ale není třeba podobná situace i u vás?

Reaguji na Red_fire: Pohled z druhé strany Ale ne vždy jsou partneři aktivní jako ty. V případě že má problém příčinu, pak bych byla tolerantní taky. Ale ne v případě, že je tak maximálně v práce, a když má delší volno, sedí doma a program jsou filmy, filmy, filmy, net, filmy, nebo pařba s klukama.

Bylo mi to jasné, někteří lidé opravdu nemají potřebu něco podnikat. Na druhou stranu si pamatuji, když měl přítel na VŠ náročnou brigádu a já chodila na gympl - nechápala jsem, jak může být pořád unavený a rád, že je se mnou doma.

Čímž neříkám, že se vašich chlapů zastávám, vy samy musíte vědět, jak to s nimi je, ale je to spíše takový off-topic námět k menšímu zamyšlení. Jinak bych volila zde uvedenou radu chodit někam sama a prostě s ním netrávit tolik času - a nebo natvrdo říct, že tento týden se neuvidíme, protože se mi nechce pořád ležet a koukat na filmy (či mírnější varianta, den předem zavolat/napsat a zrušit rande - nezlob se, ale půjdu raději plavat a večer si číst, než se pořád jen válet s noťasem v posteli...). Jestli jim to nedošlo doteď, slušně s nimi už nic nepořídíte...

Reaguji na Red_fire: Přesně tak, jde o to být tolerantní do jisté míry, ale neomezovat se na úkor partnera, on se také neomezuje, a nechce se mu zvednout zadek, že? Mimochodem, nemůžu přijít na to, jak někoho v diskuzi citovat...?

Označíš myší text, který chceš citovat (zmáčkneš levé tlačítko a táhneš) a klikneš na Reagovat

Jupí, děkuji za radu nenašla jsem to v nápovědě