Přestaňte věřit lžím o konzumaci sóji

Lež: Sója není dobrým zdrojem bílkovin

Zvětšit

Podle některých tvrzení sója není dobrým zdrojem bílkovin. Ve skutečnosti je sója obzvlášť dobrým zdrojem bílkovin, protože obsahuje všech osm esenciálních aminokyselin, které lidské tělo potřebuje. Kromě toho je sója bohatým zdrojem polynenasycených mastných kyselin a neobsahuje cholesterol. Dalším benefitem sóji z hlediska výživy je obsah antioxidantů, vitamínu B a železa. Pokud si dáte do kávy místo kravského mléka raději sójové mléko, dostanete do těla nejen vápník, ale především se oprostíte od nasyceného živočišného tuku, kaseinu a nadbytečného cholesterolu. Stejně tak se nemusíte bát, když si dáte na oběd tofu. Naopak do sebe dostanete řadu prospěšných látek a podpoříte tím svalový růst, což ocení zejména sportující část populace. Sojové „maso“ je cenným zdrojem bílkovin a kromě toho příznivě ovlivňuje činnost srdce.

Lež: Sója představuje vážné nebezpečí pro muže i ženy

Sója obsahuje fytoestrogeny, které podle některých tvrzení způsobují pokles testosteronu a podporují růst ženského hormonu estrogenu. Zvýšená hladina estrogenů může podporovat vznik rakoviny prsu, předčasný nástup puberty či dokonce neplodnost. Pravda je ale taková, že fytoestrogeny jsou přírodní rostlinné látky (hormony) a nemají účinky lidských hormonů. Při pátrání v různých studiích dokonce můžete přijít na to, že přírodní rostlinné estrogeny v sóji nezvyšují riziko rakoviny prsu u žen po menopauze, naopak mohou v některých případech poskytovat účinnou ochranu. Pokud jsou hladiny estrogenů nízké, například u žen v menopauze, slabý účinek fytoestrogenů může mírně zvýšit estrogen v jejich těle a tím zmírnit symptomy menopauzy. Populační studie dokonce ukazují, že ženy, které konzumují ve vyšší míře sóju, mají obecně nižší výskyt rakoviny prsu. Stejně tak sójové potraviny mohou snížit riziko rakoviny prostaty u mužů. Zdravotní rizika v souvislosti s obsahem fytoestrogenů v sóji a jejich negativním působení na člověka tak nejsou na místě. Neexistuje žádná studie nebo důkaz, že by konzumace sóji nepříznivě ovlivňovala sexuální vývoj nebo reprodukční zdraví člověka.

Lež: Děti nesmí sóju konzumovat

Zvětšit

Není sebemenší důvod, aby děti nekonzumovaly sójové produkty. Miliony zdravých kojenců byly bezpečně vychovány na sójové kojenecké výživě. Sójové mléko obsahuje všechny potřebné živiny a může být použito jako bezpečná alternativa k mateřskému mléku nebo jako doplněk k němu. BBC Health tvrdí, že sójové mléko bylo používáno po celá desetiletí, a kdyby se v souvislosti s tím vyskytl nějaký závažný problém, nevedly by se o tom doteď pouze spekulace, ale bylo by to jasně definováno jako problém. Co se týká mléka, pro dítě je bezesporu nejlepší variantou mateřské mléko, pokud je ale potřeba hledat alternativu, nabízí se otázka, zda-li je vhodné krmit člověka živočišným mlékem (například kravským mlékem), které je určeno primárně pro tele, nebo zvolit rostlinnou alternativu, o které koluje tolik lží a polopravd. Přitom podobně jako sója by na tom mohlo být kravské mléko* (o kravském mléce na konci článku), kdyby mléčný průmysl nepatřil mezi mocná ekonomická odvětví se silným vlivem na politiku a mléčný průmysl nebyl dotovaný.

Lež: Sója způsobuje malnutrici

Malnutrice představuje nepoměr mezi množstvím živin, které tělo potřebuje a tím, co přijímá. Tato nerovnováha se většinou spojuje s podvýživou, ale může být i následkem nadváhy. Někteří odborníci tvrdí, že sója obsahuje antinutriční látky (tzv. inhibitory trávícího enzymu tripsynu), které omezují trávení bílkovin. Konzumace sójových produktů podle nich může být dokonce příčinou malnutrice. Realita je taková, že v syrové sóji je obsah antinutričních látek skutečně nemalý a mohl by znamenat problém, ale vzhledem k tomu, že jsou tyto látky velmi náchylné na tepelné i jiné zpracování, je jejich obsah ve zpracované sóje – která se prodává v obchodech a kterou jíme – velice nízký. Pokud byste opět hledali ve více zdrojích a studiích, dopátrali byste se třeba toho, že příjem malého množství inhibitorů tripsynu je pro tělo prospěšný. 

Lež: Fytáty v sóji jsou zdraví škodlivé

Zvětšit

Mezi další tvrzení patří, že konzumací sóji zabraňujete tělu v přijímání důležitých živin a minerálních látek, jako jsou vápník, hořčík, železo či zinek obsažených ve stravě. Důvodem je vysoký obsah fytátů v sóji. Určité množství fytátů je zdraví prospěšné, pomáhá například s prevencí rakoviny, ale je pravda, že vyšší příjem tělu škodí. Nicméně je důležité říct, že fytáty nejsou obsaženy pouze v sójových produktech, ale najdete je například i v celozrnných obilovinách, kde jsou obvykle ve vnějším obalu (slupce). V případě fytátů a jejich škodlivosti platí, že by se měly konzumovat v přiměřeném množství. Pokud tedy denně jíte větší množství sójových produktů, omezte další pokrmy obsahující fytáty. Důležité je také to, v jaké úpravě sóju konzumujete. Fermentovaná sója obsahuje jen třetinové množství fytátů. Jejich obsah snižuje i namáčení, propírání a další způsoby zpracování sóji.

Lež: Sója negativně působí na funkci štítné žlázy

Někteří odborníci z řad nutričních specialistů mají za to, že goitrogeny obsažené v sóji potlačují funkci štítné žlázy. Důvodem je to, že goitrogeny ovlivňují vstřebávání jódu. Pokud je štítná žláza poškozena, může to vést k nadváze, zvýšené únavě a nepravidelné menstruaci. Ve skutečnosti neexistuje mnoho studií, které by jim v tomto směru dávaly za pravdu. Obsah goitrogenů v sóji nemá na štítnou žlázu u zdravých lidí žádný vliv, zvlášť tehdy je-li v jejich stravě dostatek jódu. Nadměrnému množství sóji ve stravě by se tedy měli vyhýbat pouze lidé se sníženou funkcí štítné žlázy. Za zmínku pak stojí také to, že zdrojem goitrogenů není jen sója, ale také brokolice, kapusta, zelí, proso, arašídy či piniové oříšky. A stejně jako v předešlých případech se obsah nežádoucí látky snižuje úpravou (vařením, fermentací), což platí pro sóju i zmíněnou zeleninu.

Lež: Sója je hlavním viníkem alergií

Ačkoliv sója může být zodpovědná za některé potravinové alergie, není hlavním viníkem. Sója sice figuruje na seznamu alergenů, ale stejně tak je na tomto seznamu kravské mléko a mléčné výrobky, vejce, arašídy, různé druhy ořechů, ryby a mořské plody, pšenice. V žádném případě však nejde o největší či nejčastější alergen. Závažnost alergie na určitou potravinu je značně individuální. Co se týká nejčastějších potravinových alergenů, u dětí je to kravské mléko a vejce. Dospělí jsou nejčastěji alergičtí na korýše a ořechy. V případě sójových produktů se pak vedou diskuze v souvislosti s geneticky modifikovanou sójou, která může mít na vznik alergií podstatně větší vliv než geneticky nemodifikovaná sója. Není tedy nic jednoduššího než v obchodě sáhnout po geneticky nemodifikované sóje opatřené ekologickým certifikátem.

Lež: Konzumace sóji má negativní vliv na životní prostředí

Zvětšit

Pokud lidem dojdou argumenty v souvislosti se zdravotními aspekty sóji, začnou se ohánět tím, že sójové zemědělství má špatný ekologický dopad, zvláště v případě amazonských deštných pralesů. Jenže lidé konzumující sóju, zejména vegani nejsou tím hlavním problémem. Problém v souvislosti se sójou představují lidé, kteří jedí maso a mléčné výrobky. Asi 75 % světové produkce sóji se využívá ke krmení hospodářských zvířat, dále je sója využívána v řadě „klasických“ potravinářských výrobků (masové paštiky a další živočišné produkty).

*Bojíme se pít sójové mléko, ale opravdové riziko představuje to kravské

V posledních letech vědci řeší obsah hormonu v kravském mléce, ve kterém bylo zjištěno, že obsahuje více než 35 různých hormonů a 11 růstových faktorů (Grosvenor et al., 1992). O sóje se diskutuje v souvislosti s estrogenem, přitom na pozoru bychom měli být spíše tehdy, pokud konzumujeme kravské mléko. Kvalita kravského mléka se za posledních 100 let drasticky změnila a to zejména z důvodu neodpovídajících, mnohdy přímo hrůzu nahánějících podmínek, v jakých je nejen dobytek chován. Krávy jsou po většinu času dojeny a opakovaně oplodňovány, kvůli čemuž vylučují vysoké hladiny hormonů do svého mléka (Webster, 2005; Danby, 2005). Tyto hormony jsou spojovány s celou řadou nemocí a to včetně rakoviny.

Použité zdroje:
https://www.viva.org.uk/resources/the-safety-of-soya-factsheet
https://www.sciencedaily.com/releases/2006/01/060115154340.htm
https://www.margit.cz/soja-prospiva-skodi/
http://veganka.cz/zdravotni-aspekty-konzumace-soji/