Parfémy a jejich historie včetně Chanel No. 5
Největší výrobní centrum parfémů v 19. století ve Francii provensálská Grasse
Název "Parfém" vychází z latinského slova "per fumus", což znamená kouř, přes kouř
První zmínky o parfémech se vyskytly z doby 3. tisíce let před n.l. V Mezopotámií byly nalezeny důkazy o výrobě vonných olejů a mastí, které byly zaznamenány na hliněné tabulky. Ty byly právě důkazem doby a vzniku prvních vonných esencí. Extrakce vonné látky, kterou vkládali do mastného či olejového základu se hojně využívalo ve Starém Eyptě. Dochovaly se poznámky receptur psané na Papyrus a některé egyptské dílny pracují podle starověkých receptur dodnes. Egyptské ženy používaly parfémové masti a oleje jako toaletní potřebu a kosmetiku, která jim sloužila k milostné předehře.
Používání parfémů se pak velmi rychle šířilo do Řecka, Říma a Islámu. Největší oblibě si parfémové esence dosáhly ve starém Řecku. Využívali aromatické bylinky (např.: mátu, mateřídoušku, majoránku). Tyto extrakty sloužily nejen k parfemaci, ale hojně se také využívaly k léčebným obkladům.
Ve Francií (1656) byl založen tzv. Cech parfémů
Parfém zažil v 17.století obrovského úspěchu. Používání parfémů ve Francií stabilně rostl a na dvoře krále Ludvíka XV. byl dokonce jmenován parfémový soud. Ten určoval, který parfém bude použit na denní a noční nošení, ale také který parfém bude určen na kůži, oděv, nábytek či do ventilace.
Eau do Cologne osvěžující receptura z 18. století (směs rozmarýnu, neroli, bergamotu a citrónu)
V 18. století byl opět revoluční pokrok v parfumerií s vynálezem "Eau de Cologne". Tato osvěžující receptura (směs rozmarýnu, neroli, bergamotu a citrónu) byla požívaná v různých koncentracích. Měla široké použití např.: do vodní lázně, jako ústní voda na cukr, na obklady či klystýr atd...Později parfémy dostávaly také svůj obal, který byl v hruškovitém tvaru lahvi. V roce 1765 se ve Francií otevřela také první továrna na výrobu flakónů. Všechny flakony dostaly hruškovitý tvar. To jasně poukazovalo, že síla a vliv parfému roste.
Velkou změnou prošel parfém v 19. století.
Rozvoj moderní chemie položil základy parfumerie, jak ji známe dnes. V Provensálské Grasse vzniklo největší výrobní centrum. V roce 1724 byly přijaty Stanovy tvůrců a Grasse se tak stalo komerčním protějškem a světovým centrem parfémů. (Ten, kdo by rád nahlédl do kuchyně mistrů tajemných vonných esencí, má zde jedinečnou možnost. Podstata výroby parfémů se v průběhu let mnoho nemění, rozdíl je především ve vybavení.
Samotná královna Viktorie s oblibou navštěvovala toto místo, aby si odvezla svůj oblíbený parfém Molinard Jeune. Celý výrobní proces se pohybuje na pomezí vědy a umění: od extrakce přes destilaci až po závěrečnou mixáž jednotlivých vůní. (Ti, kdo objevují nové vonné kombinace, mají vlastně stejnou roli, jako ochutnávači vín.) Právě zde se také zrodil nejslavnější parfém Chanel No.5.
S přelomem století se parfém také začal objevovat v Evropě. V roce 1872 Wiliam Thomson Sparks zahájil sbírku květinových vůní s názvem "Květinové víly". Královna Viktorie udělila této sbírce tzv. "korunu parfumerie". Koruna vykazovala velkou pověst pro kvalitu vůně a byla používána jako ochranná známka kvality. Do konce 19. století, měla koruna rozsah 49 vůní, které byly dispozici po celém světě.
V roce 1921 Gabrielle Chanel zahájila svoji vlastní značku parfému, na které s ní spolupracoval Ernest Beaux a Gabrielle ji pojmenuje parfém Chanel No.5, protože to byl pátý v řadě parfémů od Ernesta Beauxe. Beauxe byl první, kdo začal při výrobě používat aldehydy (pro zvýraznění květinových parfémů).
V roce 1950 nastal obrovský příchod nových parfémů od francouzských návrhářů a luxusních značek Christian Dior, Nina Ricci, Pierre Balmain a další. Trend a popularita parfému je obrovská! V současné době existuje více než 30 000 designerů parfému na trhu. A také parfémové odvětví prošlo několika změnami v technice, materiálu a stylu.
Autor: www.europarfemy.cz
Komentáře
Zde se můžete Zaregistrovat, případně Přihlásit