Je záchvatové přejídání výmluva nebo nemoc?

Nepleťme si pojmy s dojmy

Na začátku je potřeba objasnit, co přesně si pod záchvatovým přejídáním představit. Pokud se čas od času přejíte, protože prostě máte chuť sníst půl kila zmrzliny, zajíst to čokoládou a navrch si dát ještě něco slaného, nebo zkrátka nedokážete odolat sladkému baru na svatbě či nějaké jiné oslavě, tak se vlastně nic hrozného neděje – zvlášť pokud v průběhu roku dbáte na vyváženou stravu a pravidelně sportujete. Problém nastává až v případě, kdy přestanete mít množství jídla pod kontrolou dlouhodobě. A nutno podotknout, že mezi občasným přejedením se a záchvatovým přejídáním je velmi tenká hranice. Dokážete rozpoznat, jestli jste ji nepřekročili?

Když se z přejedení stává nemoc

Máte jídlo pod kontrolou?

Pro lidi, kteří trpí záchvatovým přejídáním, bývá typické, že nemají jídlo pod kontrolou. Velice snadno se nechávají zmítat svými náladami a jídlo je v jejich mysli doprovází na každém kroku. Ani zdaleka se však nemusí jednat pouze o obézního člověka – mnohdy  touto nemocí trpí i štíhlí lidé, i když je logické, že dlouhodobé přejídání postupně směřuje ke vzniku obezity a dalším zdravotním rizikům včetně depresí. „Záchvatové přejídání patří mezi poruchy příjmu potravy, přičemž příčina této poruchy může být  psychologická, ale může to být i kombinace fyzické a emocionální touhy závislosti na jídle,“ vysvětluje Ing. Monika Bartolomějová, hlavní nutriční specialistka Světa zdraví. Za zmínku stojí také to, že záchvatovité přejídání se sice může vyskytovat i samostatně, většinou je však spojené s obdobím masivního držení diet nebo dokonce i anorektickým obdobím. Může se vyskytovat také u duševních poruch, při hormonálních poruchách nebo se může objevit vlivem některých léků.

Jídlo jako prostředek primitivních odměn

Při záchvatovém přejídání se z jídla stává prostředek primitivních odměn a zároveň se z něj stává návykové chování. „Charakteristické pro člověka, který trpí záchvatovým přejídáním, je to, že neustále přemýšlí o jídle. Jí i tehdy, když nemá hlad. Jídlo je pro něj radostí a odměnou, řeší jím špatné i dobré zprávy, nudu nebo osamělost, úzkost, stres, hněv,“ říká Bartolomějová. Podstatné není ani to, o jaké jídlo se jedná. Chutě obvykle nerozhodují. Stejně tak nehraje žádnou roli hlad. Sytost jakoby neexistovala. Nemocný požívá velké dávky jídla, hltá a končí až tehdy, když je mu opravdu špatně.

Extrémní diety nejsou řešením

Zvětšit

Pozor na držení extrémních diet

Po přejedení je člověku špatně nejen fyzicky, ale zvláštní pozornost si zaslouží především psychický stav. Člověk trpící záchvatovým přejídáním si své chování obvykle vyčítá a stydí se, že nezvládne tak „obyčejnou“ věc, jakou je jídlo. Výjimečné není ani to, že před svým okolím svůj problém s jídlem tají a snaží se to vyřešit sám bez odborné pomoci. Nejčastějším řešením bývá držení přísných diet – posedlost počítáním kalorií, striktní nastavení a dodržování příjmu sacharidů, bílkovin a tuků. V tom úplně nejhorším případě se dotyčný nebo dotyčná přikloní k hladovce. V prvním případě, tedy při kontrolovaném příjmu kalorií, by se dalo ve spolupráci s odborníkem najít řešení. Při hladovění nikoliv. Bohužel ale i v prvním případě na to je nemocný většinou sám a po nějakém čase nastane opět zlom a opět následuje období nezřízeného přejídání.

Na vině je fenomén štíhlosti a fitness

Každý svého štěstí strůjcem, což platí ve všech aspektech života. Následky za svá rozhodnutí a činy si sice nese každý sám, ale občas se necháme něčím nebo někým ovlivnit a spadneme do toho, pomalu ani nevíme jak. Poruchami příjmu potravy, tedy i záchvatovitým přejídáním, trpí nejčastěji dospívající dívky. Výjimkou však nejsou ani zralé ženy či mužská část populace. Velkou měrou se na tom všem podílí nesmyslný fenomén štíhlosti, kvůli němuž mladí lidé podléhají neuvěřitelným dietám. Právě ty ale mohou odstartovat přejídání. Stačí se jen podívat na Instagram, kde se to jen hemží vyrýsovanými fitness těly. Mnohé ze zveřejněných fotografií jsou přitom upravené, dobře nafocené (správný úhel a světlo dokáže divy) nebo se jedná o lidi, kteří jsou v přípravě na některou z „fitness soutěží“. Mít tento typ lidí za vzor je z principu špatné. Jejich stravovací návyky ani cvičební plány nejsou určené pro běžného člověka či obecně pro život.

Dejte si pozor, kdo je vaším vzorem

Zvětšit

Super vyrýsovaná postava není celoroční záležitost. Neberte si za vzor nesprávné lidi

Naneštěstí i mnozí z těch, kteří propagují kult fitness těla, zdravého jídla a cvičení, mohou skrývat problémy s jídlem. Někteří se tímto způsobem snaží svůj problém řešit (nebo si tím naopak problémy nadělají), jenže „soutěže ve fitness“ obvykle vyžadují striktní dodržování jídelníčku, často se jedná o extrémy – ať už z pohledu držení diet nebo cvičení. Kromě toho po soutěžní sezóně se začne tělo měnit, začnou přibývat kila, postupně zmizí vyrýsovanost svalů, což je ale v pořádku. Tělo si potřebuje odpočinout, potřebuje více energie z jídla, jenže pro mnohé závodníky, zejména pak závodnice, je psychicky náročné vyrovnat se s tím, že jim vysněná postava mizí prakticky před očima. Pro lidi, kteří mají jakoukoliv formu poruchy příjmu potravy, tak vlastně není tento životní styl vůbec vhodný. Je však těžké si to přiznat, smířit se s tím a najít si jinou životní náplň.

Přiznejte si, že to neděláte dobře

Vraťme se ale k jádru věci bez ohledu na to, jestli se věnujete fitness soutěžím, nebo vás tento typ lidí „pouze“ inspiruje, nebo se o tuto oblast nezajímáte, ale přesto vás přejídání trápí. Jak z toho ven? Pokud se přejíte jednou za čas na nějaké oslavě, netrpíte nadváhou a nesužují vás pak pokaždé výčitky, nedělejte si s tím hlavu. Pokud ale máte pocit, že se přejídáte často a je vám to nepříjemné, pak ze všeho nejdříve zkuste změnit jídelníček a zaměřte se na pravidelnost. V ideálním případě si nechte poradit od odborníka. „Podstatné je to, aby byl osobní výživový plán sestavený na míru, nikoliv aby se jednalo pouze o univerzální jídelníček určený pro všechny, což je bohužel běžná praxe u mnohých rádoby výživových poradců – obvykle působících online,“ vysvětluje Bartolomějová. V případě, že se vám jídlo vymklo zcela kontrole, je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc. Velmi často je nutná návštěva psychiatra. Nesnažte se o samoléčbu, nelžete sami sobě. Při poruchách příjmu potravy hrozí prakticky stále recidiva, zvláště u lidí se sklonem k obezitě. Je důležité, abyste se vyhýbali stresovým situacím, volný čas vyplnili vhodnými aktivitami a nepropadali pocitům osamělosti. A hlavně – mějte se rádi takoví, jací jste.