Jak předcházet a léčit zánět močových cest

Zánět močových cest trápí ženy i muže

Spousta lidí se mylně domnívá, že infekční zánět močového měchýře je převážně ženské trápení. Skutečnost je ale taková, že nejvíce postiženou skupinou jsou sice dospělé ženy ve věku od 24 do 45 let a ženy v období postmenopauzy, ale ve věku nad 55 let se záněty nevyhýbají ani mužům, u kterých bývá infekce dolních cest močových přidružena k dalším onemocněním, jako jsou zbytnění prostaty nebo ledvinové kameny.

Samotný zánět močových cest nejčastěji způsobuje bakterie pocházející z tlustého střeva – Escherichia coli, která se uchytí ve sliznici močových cest a vyvolá na ní povrchový zánět, který se projevuje již zmíněnými příznaky. V některých případech se mohou objevit i další obtíže jako zvýšená teplota nebo zakalená moč s občasným přimísením krevního barviva. V tom úplně nejhorším případě zánět zasáhne ledviny.

Léčba antibiotiky je účinná během 2 až 3 dní

Záněty močových cest se léčí antibiotiky, i když někteří lékaři se nebojí experimentovat a léčbu antibiotiky, obvykle na žádost pacienta, oddálí. Pro komplikované záněty jsou však antibiotika zapotřebí, což sám pacient není schopen zhodnotit, proto by léčba měla být vždy v rukou lékaře. Pacient by měl svůj problém s lékařem konzultovat i tehdy, když si je jistý tím, že se jedná o lehkou formu zánětu. „Základem je antibiotická léčba a dostatečný přívod tekutin. Cílem by mělo být potlačení infekce a zamezení jejího opakování, ústup zánětu a všech příznaků onemocnění,“ říká PharmDr. Richard Richter, CSc.

Brusinky nejsou jediným pomocníkem při zánětu

Obvyklá léčba zánětu spočívá v nasazení antibiotik, ale při nekomplikovaném zánětu existují i jiné možnosti léčby, případně lze antibiotickou léčbu zkombinovat s přírodními či potravinovými doplňky, a tím vyléčení urychlit. Asi nejznámějším přírodním produktem na záněty dolních močových cest jsou brusinky, ale rozhodně ne jediným. „Abychom organismu pomohli a zkrátili čas léčby, můžeme použít celou řadu přírodních látek. Na posílení imunity jsou vhodná probiotika, která posilují imunitu na sliznicích v organismu, včetně sliznice močových cest. Bakterie se pak nemohou tak snadno uchytit na stěnách močového traktu,“ upřesňuje PharmDr. Richard Richter, CSc.

K léčbě i jako prevence zánětu močových cest slouží také množství urologických čajů obsahujících většinou směsi sušených bylin a jejich částí. Obsahovat mohou březový list, květ bezu černého, petrželový kořen, nať přesličky rolní, květ heřmánku, listy medvědice lékařské, kopřivovou nať, nať zlatobýlu a mnoho dalších. Léčivé čaje, které se z nich připravují, mohou uvolňovat hladkou svalovinu močových cest a působit zde antisepticky. Výhodou léčivých čajů je i jejich močopudné působení, nevýhodou je jejich pracná příprava a nutnost pečlivého dodržení technologických postupů.

Nejsnadnější léčba zánětu přírodní cestou

V současnosti se pro svoji snadnou a rychlou aplikovatelnost dostávají do popředí rostlinné extrakty. Plní se jimi tobolky nebo kapsle a jsou tak „vždy po ruce“. Velmi rozšířené jsou extrakty brusinek nebo klikvy. V nich obsažené látky, tzv. proanthokyanidiny, snižují přilnavost bakterií na stěny dolních cest močových a urychlují jejich vyplavení močí. Podobný mechanismus je připisován i manóze – cukru přirozeně se vyskytujícímu v některých druzích ovoce. Můžeme se setkat i s extrakty medvědice lékařské a dalších rostlin.

Zvětšit

Ovšem i rostlinné extrakty mají své nevýhody. Podle PharmDr. Richarda Richtera CSc. jde především o posuzování jejich kvality: „Laik se obtížně vyzná ve složení obsahových látek. Jediným, kdo může kvalifikovaně posoudit kvalitu rostlinných extraktů a poradit ty nejvhodnější, je v tomto ohledu erudovaný lékárník.“ Mezi velmi kvalitní potravinové doplňky přinášející rychlou a účinnou pomoc pro močové cesty patří například Urosal Lady, který obsahuje extrakty z medvědice, zlatobýlu a kopřivy. Jeho výhodou je mimo jiné i to, že se může kombinovat s antibiotiky, což neplatí o všech potravinových doplňcích. V každém případě je doporučováno poradit se před nasazením samoléčby s lékařem nebo lékárníkem.

Autoři: Linda Tomsa Kalašová, PharmDr. Richard Richter CSc.