Historie dámského holení

Snaha o odstranění nežádoucího porostu u žen existovala prakticky odjakživa. Zdá se to jako nesmysl, ale podle některých historiků nejspíš už ženy v době kamenné používaly na holení ostré kameny a lastury.

Horký vosk a opalování chloupků lampou

Ve starověkém Egyptě ženy používaly k odstranění chloupků horký vosk.

V době 4000 – 3000 př.n.l. ženy odstraňovaly své ochlupení pomocí různých depilačních směsí, které však obsahovaly i řadu nebezpečných látek, jako jsou arsenik či nehašené vápno. Ve starověkém Egyptě bylo holení intimních partií výsadou urozených žen, které si nohy holily horkým voskem podobně jako dnes. Za dob starověkého Říma se rozmohlo používání různých holítek, pemzy a depilačních krémů, ženy si také vytrhávaly obočí pomocí speciálních kleštiček.

Řecké ženy vynalezly kolem roku 400 př.n.l. poněkud drastický způsob – chloupky na nohou odstraňovaly opalováním nad ohněm v lampách. Počátkem našeho letopočtu pak byly populární nejrůznějšího depilační směsi s příměsí kozí žluče, netopýří krve či prášku z usušené zmije.

Trend vyholování obočí a řas

Alžběta I. vyznávala trend vysokého čela a vyholování obočí.

Středověk přinesl novou, dosud nevídanou módu - odstraňování obočí i řas a také takzvaný merkin. Tento výraz se používal pro paruku nahrazující nikoli vlasy, ale pubické ochlupení. To pravé si ženy v době, kdy hygiena byla téměř sprostým slovem, vyholovaly, aby se zbavily otravných vší. V šestnáctém století za vlády anglické královny Alžběty I. si královna i dvorní dámy vytrhávaly vlasy nad čelem, aby jej měly vyšší, což bylo považováno za "ušlechtilejší".

Podivná móda vyholování obočí a řas přetrvala až do 17. století. Některé ženy nepřítomné obočí nahrazovaly proužky z myší kůže. Konec 17. století přinesl trend obrovských napudrovaných paruk, pro jejichž nošení bylo nezbytné úplné oholení hlavy. V Americe se v té době ženy zbavovaly nežádoucího ochlupení pomocí obkladů s žíravinou.

Smirkový papír místo žiletky

Zvětšit

Reklamní kampaň na žiletky nabádala  ženy k holení podpaží.

18. století opět přálo především depilačním krémům. Éru holení podpaží odstartovala v roce 1915 fotografie modelky s vyholeným podpažím v magazínu Harper´s Bazaar. Následovala reklamní kampaň firmy Wilkinson Sword, která nabádala ženy k vyholování podpaží s tím, že neoholené je nehygienické a neženské. Ve třicátých letech minulého století se vrátila móda holení obočí, které si ženy posléze domalovávaly tužkou. Ve stejné době se také objevil trend vyholování pomocí vosku. Během druhé světové války ženy používaly na odstranění chloupků na nohou a v podpaží smirkový papír.

Zarostlá žena jako sexuální symbol

V 80tých letech bylo zarostlé podpaží i chlupaté nohy naprosto normálním jevem.

Dnešní čtyřicátnice a padesátnice si jistě pamatují, že za jejich mladých let nebylo holení (a to jakýchkoli partií) vůbec obvyklé. Vyholování nohou, podpaží či dokonce intimní oblasti zavánělo zakázaným západem nebo prostitucí. Nadměrně ochlupené slečny a dámy byly dokonce považovány za velmi přitažlivé a byly opředené mýtem vysoké sexuální náruživosti.

Po revoluci se však během relativně krátké doby estetické preference změnily - i díky marketingovým kampaním výrobců gelů na holení, žiletek a holicích strojků. Dnes už si málokdo dovede představit, že chlupy lezoucí ze silonek, zarostlá třísla v plavkách či chlupaté podpaží byly ještě docela nedávno považovány za zcela normální, ba dokonce žádoucí.