Chtějí muži kamarádky?

a co když je ta žena neatraktivní? třeba tlustá, malá?

říká se, že kamarádství mezi mužem a ženou neexistuje, ale já pokaždé tvrdím opak, ptž mám vlastní zkušenost, už od kolébky mám nejlepšího kamaráda a je to kluk, velice pohledný kluk a troufnu si o sobě tvrdit, že já žádná ošklivka rozhodně nejsem (nechci, abych teď vypadala namyšleně), ale prostě vždycky jsme se brali jako kamarádi, beru ho jako součást rodiny i moji rodiče, nikdy jsme spolu nic neměli víc, nikdy na sebe nic nezkoušeli. Oba máme partnery a ty toho druhého respektují a nemají s ním žádný problém, protože vědí, že je to x let jen kamarád. Troufnu si říct, že přes 15 let. A to mi je 20 x)

deluxe
Něco jiného je, když přátelství kluk-holka vznikne už v dětství. Věřím, že takové přátelství může vydržet, protože ti dva mají od začátku zafixované, že jsou jen kamarádi a kolikrát je jim pak líto ničit přátelství nějakým vztahem. Horší je to s přátelstvími vznikajícími v dospívání nebo dospělosti.

DanielaM
Stímhle jsem nikdy problém neměla. Ne že bych se na počkání s každým hned začala hrozně kamarádit, ale pár nových kamarádu jsem získala už v dospělejším věku...a jsou to opravdu jen kamarádi nic víc. Nejhorší co jsem kdy zažila bylo před několika lety. Zamiloval se do mě jeden kamarád. Nejdřív se mi nenápadně začal dvořit a když už to nešlo nějak ignorovat mi na plnou pusu řekl. Že by chtěl, aby mezi námi bylo něco víc než kamarádství. Že ke mně chová velmi silné city...a já mu se špatným svědomím musela říct, že k němu nechovám takové city. a skončilo celé naše kamarádství.

DanielaM
to máš sice pravdu, ale jak napsala strelena, tak si dokážu vytvořit kamarády (muže) i teď v dospělosti a opravdu je to jen čisté kamarádství a dobré kamarádství, záleží na tom, jaké lidi zrovna potkáš, někdo má na tohle smůlu a někdo štěstí

strelena
deluxe
Tak já mám na kamarády-kluky teda opravdu velkou smůlu Mám jen toho jednoho, jak jsem psala a i nějaké kamarády z dětství, ale s nimi jsem velmi málo v kontaktu, takže se to ani moc nedá nazývat kamarádství. Mimo to všechny přátelské vztahy s muži, které vznikly ve věku 16+ nepřežily, resp. přežívají s tím, že dotyční čekají, že si třeba jednou nechám říct. Uvažovala jsem i nad tím, jestli něco nedělám špatně, jestli podvědomě nedávám těm klukům nějaké vyzývavé signály. Už se ani raději s nima nebavím ani o sexu, protože to si taky špatně vykládají. Nevím, jestli je neláká spíš to, že bývám často osamocená na akcích apod., ale dost mi to vadí.

Já také mám pár kamarádů, ale většina to bere jinak.S jedním jsem před rozvodem i po rozvodu dost kamarádila, ale bohužel to nedávno skončilo.Snažil se mi pomoct a asi myslel, že mu musím nějak jeho ochotu oplatit a vrhnul se na mě a, že semnou chce být, že po mě už dlouho touží a já byla týden po rozvodu.Samozřejmě jsem se nedala a on mi už pomáhat přestal.

DanielaM
Věřím ti, že ti to musí vadit. Mě by tohle hrozně otravovalo. To si pak člověk přijde, jako lahodná potrava pro supy kterým prostě nevysvětlíš, že tohle maso opravu pro ně není, že bys chtěla být jen kamarádka. Samozřejmě taky znám pár takových, se kterýma bych se chtěla jen kamarádit, ale prostě to nejde, protože vidíš, jak jim při rozhovoru s tebou div netečnou sliny. Ono je tohle těžké najít v dospělosti muže, který by se chtěl jen kamarádit. Vůbec to nepopírám. I když mě se to povedlo.

Ne. Myslím, že muži rozhodně nehledají "prvoplánovitě" kamarádku. Myslím si, že je ani nechtějí. To spíše většina žen chtějí kamarády-muže. Na to jsou nejlepší gayové Tím nechci říct, že přátelstvé mezi mužem a ženou vůbec není. Je, také jedno mám několik let. Ale oba dva víme, že kdybychom se na začátku hlavně nepřitahovali, nezačali by jsme se přátelit. A upřímně si myslím, že takové vztahy jsou dost "nebezpečné". Trochu vína a "neštěstí", které minimálně jeden z nich původně vůbec nechtěl /nebo oba dva/ je na světě. Pak kolem sebe často vidím "přátelství" kdy muž ženu tajně "obdivuje" a proto jí dělá "kamaráda". Nebo si dva lidé vzájemně přitahují, rozumějí si, ale mají své partnery a tak se jen "kamarádí". Vidět je to například na tom, že krásné ženy mají plno "kamarádů" Zatímco ty méně hezké už jich mají podstatně méně. Na to asi narážela Flora, jestli jsem ji správně pochopila.

No ja to myslela spíše naopak. Že pokud muž tu ženu nepovažuje za atraktivní tak se s ní jen kamarádí.

Flora
Ale na tom něco bude... Já snad nikdy nezažila kluka, který by se mnou chtěl ,,kamarádit´´, a při tom se mnou dříve či později nechtěl něco mít. A i kdyby to minimálně nevyšlo, tak vím, že se mu (jim) líbím. Takže já mám, když už jako opravdu kamarády, tak gaye I když tam občas člověk taky nevím, jestli dotyčný není bi (taky jednoho takového znám, a kdyby nebyl zadaný, tak nevím nevím ).

No, na přátelství muže a ženy nevěřím (i když můj partner je můj největší přítel).

A upřímně řečeno, nelíbilo by se mi, kdyby měl můj partner "kamarádku".

Můj přítel má kamarádky... jednu největší, říká jí ségra. Říkají si snad všechno. Zrovna teďka k ní šel na homeparty. My jsme teda spolu strašně krátce, ale myslím, že je to fakt jenom kamarádka. Ona začíná nový vztah a já zatím nemám potřebu pochybovat (i když ve mě občas hlodá něco a on sám mi řekl, že když byl sám, měl takový poměr jen na sex s nějakou kamarádkou, se kterou se stále vídá, což ovšem tahleta to nebyla). Já mám taky kamarády muže. Sice to nejsou nejlepší kamarádi, ale taky byly doby, kdy jsme se víc stýkali, čistě přátelsky. Takže vlastně proč by to tak nemohlo být. I když je fakt, zaznělo to tady, nejlepší bude kamarád muž-gay ) tam žádný svádění nehrozí

Janicek

A kolik mu je roků, tomu příteli?

Tak takového partnera bych asi nechtěla...

Mně se docela často stává, že nějaké to řekněme počáteční napětí se zlomí jedním, nebo druhým směrem.. Buď přítel, nebo kamarád..pravda kamarádi vydrží když už, tak dýl.. Ale není jich moc..Musíme být tak nějak na podobné vlně..