Díky za Vaše reakce.
Dehniska, to muselo ukrutně bolet ten druhý byl plánovaný? Já měla taky sekci, léky na bolest mi nepomáhaly, tak jsem je pak odmítala (nebyl v tom rozdíl). Za sebe musím říct, že bolest byla tak velká, že jsem ji prodýchávala, než jsem se zvedla z postele, přesto jsem byla ze syna v euforii a fungovala jsem. Určitě za tím stojí hormony, což u jiné operaci není a asi i proto má člověk tendence vnímat bolest jako něco, co mu brání se i jen pohnout (jak píší některé přispěvatelky výš).
Ahoooj, zdravím všechny které mají operaci za sebou, a držím palečky všem co je to teprve čeká. Jsem už 7 mesím a už bych nikdy nemenila. Zivot s krasnýma prsama je boží. Zvedla me ze židle tato diskuz!! Ja byla v Silesii a byla tam sestrička od gynekologa celou noc, taková hubená blondýnka, usmevavá, nejlepší! Strašne ochotná a hodná. Dodnes jak jí vidím když jdu na gyn. tak ji vždy skoro obejmu. Když je človek bolavý, vystrašený po opce, a chovají se k nemu hnusne, je to fakt na slzičky. Už jsem to slyšela jak jsou tam hnusné sestry, proto jsem se bránila být v nemocnici. Ted mi zase jedna známá ríkala jak pokaždé si vymenovaly pohledy a koulejí očima, za to berou plat?? fakt hnus, p..e! Upríme, je mi líto kdo se musel dívat po opce na jejich arogantní, závistivé ksichty...
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.