Chování mainského kocoura

Já teda nemám mainky, ale tohle vypadá jako velká osobnost

Reaguji na Eva29:
Nemám maina, ale sphynxe. Dělá 90% toho, co popisujete, já bych seznam i o pár věcí mohla doplnit
To, že maiňáci (nejen) používají packu při pití a jídle, to jsem slyšela od mnoha majitelů těchto obříků.
Náš kocour, když mu hubujeme, začne vydávat zvuky jako "eee.. eeee", zní to jako neee a jde zmastit psa.
Kytky nemáme doma žádné, krom kočičí trávy.
Náš teda oproti vašemu více spí, zhruba dopoledne prospí a není tak mlsný.

Jen toto uvedu na pravou míru... Nepochybuji o tom, že to pochopil, že na linku nesmí. Ale on na tu linku prostě CHCE, tak tam půjde

Já mám někdy pocit, že mnozí nedomýšlí, co vlastně znamená mít doma kočku, resp. jak říká má kamarádka, "být obětí kočky/koček". Teď to nemyslím adresně na Evu29, jen mě kolikrát zaráží, že se zapomíná na přirozenost koček. Kočky jsou hravé, vynalézavé, chytré (možná až přechytralé), kočky jsou stratégové, lovci.
Kočka, ať už šlechtěná, domácí či venkovní, je stále šelmou, divokým (nesputaným, neposlušným a svéhlavým) zvířetem. Díky kočce poznáváme soužití s malým divokým tvorem. Pokud někdo chce poslušného, dobře vychovaného, spolehlivého a loajálního parťáka, ať si vybere raději psa. Kočka si vždy zachová svůj nezávislý charakter. A pokud má někdo doma "hodnou a poslušnou" kočku, tak je to tím, že ta kočka taková prostě je, ne, že ji někdo převtvořil či vychoval.

.. mno nazdar .. je tedy fakt, že když má echt hlad nebo žízeň, tak to nedělá ..

No to je přesně ono! .. tak trošku mačové bych řekla ..

.. a to je pak každá rada, drahá, že? A to jako malý kocourek byl takový slaďoušek .. tedy ehm do okamžiku, kdy se mu začaly bouřit hormony a chodil co čtvrt hodiny značkovat píseček (díky bohu že jen ten), ale pro sichr pokaždé alespoň našlápl hovínka (i přítel potvrzoval, že se na něj díval, jak pěkně zaměřil kde se hovínko nachází a cáp do něj) a ta roznosil po bytě ..

Mno po všech pokusech ho to odnaučit (vč. okusování kytek) bych to viděla naprosto stejně .. .. tzn. veškeré návody a knížky mohu jako Bridget Jones vzít a hodit do koše, páč je to naprosto zbytečné číst a lepší je se s tím rovnou smířit ..

Taky mám mainskou mývalí kočičku a hodně co tu popisuješ zažívám i s tou mojí Ta naše zase vrká jako holoubek

To je jak u nás ... Jako kotě byl neskutečný - hodný, mazlík, nejraději mi ležel v náručí vyvalený na zádech a packou mi česal vlasy... A co z něj vyrostlo
Já se tedy snažím brát to sportovně, aspoň nemusím nikam na safari, šelmu mám doma. Ale faktem je, že někdy je to i na mě příliš . Náš Damián se naučil i skákat na dveře, když skočí, tak začne šíleně vřískat, jakoby ho na nože brali a když s hrůzou přiběhnu, začne se spokojeně procházet po dveřích tam a zpátky s výrazem "to koukáš, co...". Když si dovolím někde zavřít dveře, spustí opět divadlo. Já mám v okolí takto postižených kočkařů více, tak se tomu tak nedivím a připadá mi to nomální, ale když to vykládám nějakému nekočkaři, tak se hodně diví, co to malé stvoření dokáže způsobit. To, že je mi v patách při telefonování je také běžné. A když ho nechci pustit sednout si na klávesnici NTB, začne okusovat notebook a nebo kousne mě do ruky. Sranda, no...

Reaguji na Silvie OK:

Tak ona ta jejich nezávislost končí v okamžiku, kdy si samotné neumí vyčistit písek a připravit/ulovit něco k žrádlu, že? A pak ty, co JSOU odkázány samy na sebe, končí v útulcích a ZASE těm hrozným LIDEM, co od nich chtějí trošku "nesvobodomyslného chování", chodí žádanky o příspěvky na kočičí útulky, kde jsou ty nezávislé a samostatné a svéhlavé a svobodomyslné kočky zubožené, vyhladovělé a velmi rády zase vyhledají to teplo domova a čistý píseček a tu konzervu, co včera už nechtěly .. takže mi připadá, že jsou to rozmazlené a záškodnické primadonky, které prostě zkoušejí, co jejich páníček ještě kousne .. a dobře se tím baví

Tohle nechci ale rozebírat, mým primárním dotazem bylo, zda je tohle výše uvedené chování našeho kocoura zcela standardní ..

Reaguji na Silvie OK:

Ale ulevilo se mi, když to tak píšeš .. tedy až tak neulevilo .. prostě to budu brát tak, že je takovej a nedá se s tím nic dělat .. naše kočí (sibka) je proti němu andílek, proto se tomu tak jevím .. Někdy nám ani jako kocour nepřipadá .. jeho chování je tak diametrálně odlišné od kočinky ..

Reaguji na Eva29:
Jasně, tak to končí, ale ty kočky nejdou do útulků dobrovolně, jsou odchytávány. Je ale fakt, že z útulku bývají ty nejhodnější kočeny, neznám snad nikoho, kdo by měl z útulku nějakého divocha.
Také hodně záleží na povaze jednotlivého plemene, maiňáci jsou sebevědomí a hraví, oproti třebas britkám, to jsou povětšinou zase klidní povaleči, spíše plašší.

Reaguji na hrubka:

ten náš také vrká .. občas mu říkám, že vrká jako přiteplený brabec

Reaguji na Eva29:
Tak pokud není vyloženě agresivní, tak je to pořád v normě, ten náš už trochu přitvrzuje v kousání, ale není kastrovaný a v únoru bude mít dva roky, takže se není zase až tak čemu divit.

Reaguji na Silvie OK:

Tak to už chápu, proč si kamarádka ten svůj chov britek tak pochvaluje a nechápe co s naším kosourem pořád máme

Já o mainkách jen všude četla, že to jsou něžní obři, ale o naschválnostech, pokud na ně není stržena veškerá pozornost, tam nebylo ani slovo .. je to sígřík jen co je pravda

Reaguji na Silvie OK:

Agresivní není naprosto vůbec, z tohoto úhlu pohledu je to neuvěřitelně moulatý kosour .. nikdy nezavrčel, nikdy zlostně nesekl packou, max. rozšíří zorničky, vet mu střihal bradavičku v oušku bez umrtvení, vč. zatavení proti krvácení a ani necukl hlavou natož aby se po něm ohnal (mě s přítelem dodatečně vet sbíral pod stolem, nějak jsme to neustáli) .. na rozdíl od kočenky - ta by mohla dávat lekce vzorného agresivního papiňákového kočičího chování ..