Chová se sobecky, ale prý jsem špatná já

lucinkaf
Děkuji za podporu Vím, že pro jedno kvítí slunce nesvítí. Tohle je můj třetí vážný vztah, v prvním mě mlátil, v druhém alkoholik, co mě psychicky deptal, teď toto a ještě po tak krátké době, říkám si, zvládla jsem to 2x, zvládnu zase...pozitivní na tom je, že bych šla domů, x km odsud, nic by mi ho tam nepřipomínalo jako to bylo po tamtěch rozchodech, kdy jsem brečela třeba i jen nad místem, kam jsme spolu chodili..

petlushe
Šel by do hospody, po pár dnech by mi opilý asi napsal, něco o tom jak jsem zlá, děsná bla bla..už jsem od něho párkrát na pár dnů odjela, aby procitl a takhle to dopadlo vždy... JInak za tu dobu co jsem tu nebyla vždy chlastal jako dobytek, protože pak ho to prý nebolelo.

Alicka1818
a on podle mě pít nepřestane, naopak...Pokud v prvním vzutahu byl mlátič, v druhém alkoholik a ve třetím spojení obou, tak to se ani jako vážný vztah nazvat podle mě nedá, ten správný vážný vztah tě teprve čeká

lucinkaf
Asi se dám na holky

Skvěle jsi to vystihla

tím pádem je asi jasné, že nemáš jinou možnost, než utíkat pryč a už se nikdy nevracet... at si zhnije v hospodě s kamarádama

Alicka1818
až budeš vybírat dalšího partnera, tak si dej pořádný pozor na to co to je za člověka. Já bych vůbec nechodila s klukem, co je každý den v hospodě (tak jednou za týden je dle mého norma, není-li naráz hodně slavností). A vůbec bych byla hodně opatrná s kým začnu žít (po půl roce si myslím, že by se teprv lidi měli k sobě stěhovat a ne tam hned začít bydlet...během té doby poznáš jaký je..aspoň trochu).

On není dospělý člověk a možná si prostřednictví tebe řeší nějaké své mindráky. Odejdi od něj co nerychlejij to půjde a hlavně se k němu už nikdy nevracej.
Před pár lety v podobné situaci byla moje kamarádka a jednoho dne, když byl její přítel v práci, si sbalila všechny věci a několik měsíců bydlela u mě. On nevěděl kam odešla a tak se ho tímhle způsobem na dobro zbavila. Dnes má skvělého manžela a roční holčičku a je šťastná.

Alicko je to smutný ale on podle mého názoru už o žádný vztah nestojí.. Já vim, že je to těžké udělat opravdu rezolutní rozhodnutí, pokud ho z nějakého důvodu stále miluješ, ale s tímhle chlapem už nejspíš nikdy šťastná nebudeš, přijde mi, že dělá všechno proto, aby sis uvědomila, že už o společnou budoucnost nestojí... Zachovej si poslední zbytek hrdosti a odejdi od něj, buď ráda, že máš aspoň tátu, ke kterému můžeš jít... Já když měla jednou sobce a psychopata v jednom, tak jsem odcházela tam a zpátky a už se mi z toho chtělo brečet, vracela jsem se do baráku k tátovi, se kterým jsem navíc v té době nemluvila, bylo mi hrozně, že mě zase vidí jak tahám tašky tam a zpátky.. Jenže jsem vždycky jak ta blbka šla zpátky když začal škemrat, ale nikdy se nic nezměnilo. Jen první večer možná... Sbal se když tam nebude, odstěhuj se, a maximálně bych tam počkala s nějakou jednou taškou, vrátila mu klíče a řekla mu, že s takovou nulou do života rozhodně nepočítáš, že jeho život jde od deseti k pěti a ty máš trochu jiný vyhlídky... Víc bych to nerozebírala, asi by mu poklesla brada, ale věř mi že se vám oboum uleví.. Hlavně nečekej, až mu rupnou nervy a opravdu ti navážno řekne, ať tam odsud vypadneš... To se stalo kamarádce, taky pořád řešila, čekala, odpouštěla, věřila... a věděla, že to budoucnost nemá. Než se k tomu rozhoupala vyřval jí před kamarádama, docela hnusně, to pak člověka jen mrzí že to muselo dojít tak daleko a neodešel dávno sám když cítil, že to jde do kopru...
Seber odvahu, čas letí, ať pak nelituješ.. Tohle fakt neni vztah.

Budu znít tvrdě: stejně by jste se jednou rozešli, tohle není normální, sbal si ty kufry, ale už se nevracej jako vždycky...takovýho chlapa bych nechtěla! Přítel tohle dělal, když mu bylo kolem 20. let...ale v 31? ...

Jen se trápíš.Po světě běhá daleko lepších chlapu,láska je slepá,když je člověk zamilovanej nevidí to tak zle jako ostatní Určitě to zvládneš,jen si tím pomužeš.

Ahojky,
přidávám se ke všem ostatním holčinám. Zažila jsem něco podobného,...taky kluk sobec,pil,na mě kašlal.Ale pokaždý mi říkal,jak mě miluje.Ač jsem byla pořád smutná,že láska takhle nevypadá,...strašně jsem ho milovala a nedokázala ho opustit. Byli jsme spolu přes4 roky,...byl moje první a i s odstupem času si myslím,že moje životní láska.Ale když už jsem byla na dně a on byl pořád stejně sobecký,rozhodla jsem se odejít.A odešla jsem.Teď už to bude půl roku. Bohužel ho pořád moc miluju, ale vím, že takhle to dál nejde. A snažím se zapomínat....a pořád to bolí.Nevím, proč vždycky milujeme někoho,kdo za to nestojí.Takže se kousni a mysli na budoucnost, zasloužíme si víc. Hodně štěstí.

KattyS
Děkuju, držím palce, aby se ti podařilo zapomenout co nejdříve. A obdvuju tě, že jsi to dokázala a nevrátila se, s tím já mám vždy největší problém, ale když se "kousnu", tak i když mi to srdce trhá vydržím. U mě jde o to udělat ten první krok, pak už se zaseknu, ani hrdost by mi nedala... Ať jsi šťastná.

flink
Nenávidí ho za to jak se chová k jeho mamce, paradox, že?

...to je přeci individuální...