Chorobná žárlivost

Milísek
Ten můj se neotáčel sice, ale na každou, která kolem prošla, se podíval...šli jsme, bavili se spolu, já se na něj občas podívala (přijde mi to normální při hovoru aspon občas se na sebe podívat), a on mluvil a pořád se díval dopředu nebo kolem To je jako kdyby mi něco říkal, já mu odpovídala, ale ani se na něj jednou nepodívala a místo toho sledovala kolem, kdo kde jde A další univerzální odpověď - na holky se nekouká, protože se mu líbí, ale přece proto, že na nich vidí hezký oblečení, který mi pak třeba koupí jako dárek, když se mu líbí...prostě se u nich "inspiruje" oblečením, když pak vybíráme spolu

JJ, nakupovali jsme. Ale on by nejradši pro mě věci hlavně z Guessu (což odmítám, je to tady nesmyslně předražený a nehodlám je podporovat). Obávám se, že kdyby to bylo sebehnusnější, ale nějaký známý značky, že by se mu to líbilo, zato obchody jako HM, Orsay nebo Zara odsuzuje, že jsou laciný A to nemá peněz na rozdávání, spíš naopak. Mně to vadilo, když jdu i s kamarádkama, tak při chůzi si povídáme a samozřejmě se na sebe občas podíváme...zato pohled na nás dva musel být smíchu, on šel, povídal a díval se pořád okolo, jako by si mluvil sám pro sebe snad

Holky,moc prosím,jak na žárlivost? zaručené tipy? nemám vůbec důvod a stejně žárlím...mám totiž špatné zkušenosti z minulého vztahu a chci se toho zbavit...děkuju moc za rady...

Já jsem na tom podobně. Pět let jsem byla s jedním týpkem a pořád mě podváděl. Poprvé to udělal asi po třech měsících a já se to dozvěděla po roce. Dala jsem mu ještě šanci a tím to všechno začalo. Předtím jsem žárlivka nebyla a tohle byl asi nějaký "spouštěč". Začal tím kolotoč podvádění (z jeho strany), nedůvěry, žárlivosti, prolízání mailů, telefonu apod. Když se na to zpětně podívám, tak to byl děs a hrůza. Ale prostě jsem neměla na to, abych se s ním rozešla a jenom jsem pořád dokola žárlila. Někdy jsem měla důvod pořádný, pak už to bylo i bezdůvodně. Přiváděl mě do takových situací, že měl několik mailů, několik telefonních čísel, profily na seznamkách a domlouval si schůzky....potom si dával heslo i na telefon. Koupil si totiž nový telefon a mě se tam strašně moc líbila jedna hra a na mém telefonu nefungovala, tak jsem si v jeho přítomnosti ten telefon půjčovala a dokonce i slyšel, že tam opravdu jen hraju tu hru, protože měla zvuk. A jednou si tam prostě strčil heslo a nedal ho v ruky. Chodil s ním i na záchod, potají psal sms a podobně.
Fakt to teď vůbec nechápu, jak jsem to mohla trpět. Neustále jsme se jen hádali a bylo to úplně na nic. Nakonec jsem dostala hezký dárek k pětiletému výročí - rozchod.
Říkala jsem si, že už žádného chlapa nechci nějakou dobu ani vidět, jenže mi to nevyšlo a za dva měsíce jsem poznala svého současného a asi po třech měsících jsme spolu začali chodit. A žárlivosti jsem se nezbavila. Je to sice zlato, vím že by mě nepodved, opravdu super chlap, pozorný, milý, udělá pro mě cokoli, ale strašně žarlím a nevím co s tím. Pořád za vším vidím nějaký problém, i když tam ve skutečnosti není. Občas to fakt nejde ovládnout.

Danysska
Taky mam takovou zkušenost. Je pro mě těžké věřit. Ale snažím se ... snad to vyjde

Nejhorší je, že si ani nedovedu představit, že bych s tím měla přestat. Prostě si myslím, že už mě furt bude užírat každá blbost.

postupem času to bude pomalu odeznívat, uvidíš..

Máš plný SZ, nemůžu ti napsat

už by to mělo být ok, Tatou taky nejde napsat

já už taky nevím jak dál,. ...pořád mě trápí doslova zžírá má žárlivost, můj přítel je krásný a každá se za ním otočí, prostě metrouš, žehlí si vlasy, strašně o sebe dbá nosí šamponské hadry, a kde jaká puberťačka je z něho uplně paf, vždycky jsem žárlila, ale do toho jsem fakt jít neměla, mám pořádné důvody, žárlím už jen na pohledy !! uplně cítím jak to v sobě živim, ty pocity žárlivosti, jako kdybych neuměla říct "a dost" nebudu se ničit vlastní fantazií... a já si to říkám, ale stejně do toho spadnu znovu! tak co z toho, řešila jsem to i s psychologem, ale musíte mít silnou vůli, která mě chybí! můj přítel ze mě udělal uplnou rohožku se kterou si dělá co chce¨! ani jsem to nevěděla dokud mi to kamošky netlačily do hlavy, on mě bije, naštve se a vrazí mi někdy mi teče i krev, bývám samá modřina, a když on má odemě škrábanec, tak už to řeší s maminkou. dělá přesně to, co psala Milísek, "to si neoblíkej, v tom vypadáš jak dě..., nesmíš si dávat stíny, jen řasenku, žádná mini... žádné červené nehty, žádné sezení večer s kámoškama...ano-vyjímečně ! ať nekecám, je nám pod 25 let, a tohle dělá mladý kluk? pořád mě jen buzeruje, že se mu nelíbí holky které vypadají jak šlap.. tak proč já mám výstřih, když se mu to nelíbí, co jsou to za kecy, žárlíme oba, jenomže já si pusu neotevřu! bývají opravdu takoví chlapi nevěrní?? Ti kteří všechno holce zakážou, ? říká mi jak jsem k ničemu, jak jsem neschopná že si neumím najít práci, a já jen držím pusu, vnutil mi názor že jsem neschopná, a já se s ním ani nedokážu už rozejít! říkal mi že by to semnou nikdo nevydrže, že všechny kluky jen ničím, ze všech se díky mě stávají cholerici, a že se mnou nikdo nevydrží, připadám si jak nula,...vůbec si mě neváží, když za ním příjdu do práce tak mi vždycky začne nadávat co tam dělám, místo toho aby byl rád že mě vidí, já ho pořád miluju, a trápí mě čímdál víc! schváln odchází, abych dolezla a prosila ho ať se usmíříme, já se nedokážu pořád hádat, a on to vyhledává , strašně mě to ničí, jsem uplně slepá, neumím se rozejít, protože jsem na něm závislá. on si je toho vědom, tak toho zneužívá. A mě trápí jediné----- vědět že takový by mě nikdy nepodvedl, pokud by mě nikdy nepodvedl, asi jsem ochotná s ním klidně zůstat celý život třeba, on říká že takový není... proč mě to tak trápí a zajímá..... jakokdybych mu vůbec nevěřila, parkrát jsem se přesvědčila jak mi lhal, ... prosím poraďte mi něco rozumného, každý mi říká ať se sním rozejdu, ale já jsem se stala na něm závislá, já na to sílu nemám!!

Já mám s chorobnou žárlivostí taky problém, ale ne u mě. Já moc žárlivá nejsem. Vždycky mužům říkám, že můj čas je příliš cenný na to, abych ho trávila s někým zadaným nebo s někým kdo o mě nestojí a taky se tím řídím.
Ale k věci. Současná přítelkyně (20 let, 4 leté dítě, rozvedená) mého ex (30 let, rozvedený) mi neustále píše ať nechám mého ex na pokoji. Má ze mě strach, protože on se ke mně chtěl x krát vrátit, ale já nechci. Nereaguji na jeho zprávy, hovory ani emaily, dokonce jsem se kvůli němu přestěhovala, aby mě nemohl obtěžovat doma. Taková zajímavá situace, nicméně slečna svou chorobnou žárlivostí otravuje mě, uráží mě a podle pravdy už jsem přešla z fáze ignorace do fáze, že jsem znechucená a přestává mě to bavit a přemýšlím jak to utnout. Poradíte mi?

Laurinnka
Dám ti dobrou radu,od takového chlapa co tady popisuješ,dej ruce pryč,uplně tě zničí a stejně tě s ním nic pěkného nečeká.Neber to zle,ale pochybuji,že se to někdy zlepší.

Laurinnka
Holka, nezlob se na mě, ale tohle je psychycké a fyzické týrání, ponižování a pomalu tě začíná mít tam, kde chce.
Tam už by mi bylo jedno, jestli je v tom nevěra nebo ne.
Já byla taky závislá na manželovi, podváděl mě, ale jednoho dne jsem si řekla dost a je klídek.. Neuvěřitelný.

Kupodivu nového přítele nepodezírám, ani mi k tomu nedává záminku jako ex, tam to bylo podobně jako popisujete. Stal se ze mě naopak člověk, co potřebuje volnost a ne někoho stíhat, nebo být stíhám. Už bych to zažít nechtěla, radši budu sama....

danysska
No, je to fakt dost, já třeba taky nemám vlastně žádný důvod a stejně ho tím stresuji chápu, že ho to štve a chci to změnit....napadlo mě to třeba vždy vysportovat, nebo nevím...něco,aby to zmizelo....jedna paní mi ale řekla,že to je jen nedůvěra v sebe, co myslíte?