Chodíte sami ven?

Nemám s tím problém, projdu se po městě, pokoukám (občas i po obchodech ). V kabelce mám vždy knížku nebo časopis, takže se pak odměním kafčem nebo koktejlkem někde na zahrádce kavárny nebo cukrárny...

Reaguji na aksile2aksile: Reaguji na Luciene1: Reaguji na Ejdrien: Přesně jak píší holky Nakupovat chodím věšinou jedině sama, jelikož mi je příjemnější trávit v kabince tolik času, kolik potřebuji a nestrachovat se, jestli se ten druhý nenudí. A dost často chodím sama i na oběd, nebo kafčo, či se proběhnout se psem. Jednak u toho mám čas na práci a jednak se také můžu věnovat jen svým myšlenkám Pro mě je to zkrátka dobrý relax...

Na procházku sama nechodím. Nebavilo by mě to a je mi jasný, že bych byla za 5 minut doma Radši s někým, ale sama ne. Ohledně nakupování... Také nejraději chodím sama - nebaví mě brát ohled na toho druhého. Chci si projít své obchody a v klidu si vyzkoušet věci v kabince beze spěchu.

Nakupovat chodím zásadně sama, pořebuju na to svůj rytmus, přemýšlení, soustředění . Na kafe nebo na oběd taktéž, i když tam mi to je ve dvou příjemnější,ale nedělá mi to problém. Ráda chodím sama na procházky - bydlíme u zámeckého parku a volně přístupné obory, takže k večeru nebo večer si zajdu posedět na lavičku, jen tak se šourám listím a trávou. Samotné mi rozhodně není smutno ani trapno.

Taky se připojuji k těm z vás, které chodíte nakupovat sami Vlastně mi nevadí nic. Se psem jdu taky nejradši sama Když někde jsem a mám čas nebo se mi nechce domů, tak si sem tam i sama posedím u kávy. Ale to už radši s někým

Ahoj, na procházku chodím s psíkem, když ten je mimo tak i sama. Bydlím na vesnici, kolikrát jdu sama do lesa... Když jsem v Brně (tam přebývám přes týden) tak si sama vyjedu do města, projdu obchody, když mám hlad najím se, projdu se kolem přehrady. Dokonce na bytě s holkama máme takový "syndrom", že zkoumáme Brno. Když někdo má čas nechá se prostě nějakou šalinou odvézt do nějaký části a tam si pochodí. Navzájem si pak říkáme, jak to kde vypadá a co je tam zajímavý. Nebo i vezmu knížku, sednu na lavičku a čtu si (většinou tak trávím volný čas, spíš než by to bylo nějak cílené).
Při takových toulkách si hrozně moc odpočnu. Takže určitě doporučuju!

Ale tak nakupování sama je podle mě něco jiného, než jít jen tak ven sama. To je právě ten cíl: Jít něco koupit, podívat se po obchodech. Nebo jít ven se psem sama pro mě taky neznamená jít ven sama. Asi jsem divná Bohužel psa nemám.

Reaguji na noninek: To prozkoumávání Brna je zajímavé, mě už to několikrát taky napadlo, akorát v Praze. Že bych prostě sedla na tramvaj/metro a někam jela, někam, kde to neznám a tam se prošla. Zatím jsem se ale neodhodlala Jaké to je?

Jdu klidně sama, kolikrát je to lepší než s někým, jsi v klidu, zařídíš si všechno podle sebe Klidně zajdu i na to kafe a tak, koupím si třeba časopis, čtu si, nikdo mě neruší, je to relax

Reaguji na indulona: Tohle dělám taky-objevila jsem tak úžasné staré uličky na Starém Brně, krásné domy, architektura, klid-bylo to jako bych se ocitla v jiném městě a století Nebo procházka po Masarykově čtvrti, případně okolí Hlinek-kdo je z Brna tak ví-krásné prvorepublikové vily. Vždycky narazím na něco zajímavého, objevím nějakou příjemnou kavarnu, nebo hospůdku, kam se pak ráda vracím. Takže za mě super

Cca 2 měsíce zpátky jsem byla z práce v Praze na školení, no dorazila jsem o dvě hodiny dříve, takže vůbec jsem část Prahy neznala (ani nevím kde to přesně bylo ), tak prostě jsem se procházel po parku, na malinkatém náměstíčku dala kafe, pak sedla na lavičku a jenom tak koukala po lidech, bylo to příjemné...pro mně neznáme..a líbilo se mi to, prostě odreagování.

Taky jsem si ještě vzpomněla na starší zákaznici z bývalé práce, pochází z Čech, ale žije v zahraničí.. hodně cestuje po světě kvůli práci..a říkala, že by už nikdy nechtěla s někým cestovat...prostě sama nejenom pracovně ale i na dovolenou...což pro mně na jednu stranu zvláštní ale zas z její povídaní hodně zajímavé.. Nevím, zda bych já měla na to odvahu

Reaguji na indulona: Zvláštní, protože to prostředí neznáš, koukáš se (nikam nemusíš chvátat, všímáš si jiných věcí). Prakticky nevíš kam jdeš, co uvidíš, koho potkáš. Ale mám to ráda, pak si umím představit jak to kde vypadá, poznávám tak místa o kterých jsem slyšela. Někam se i ráda vracím, říkám si, že odtud by byly pěkný fotky. Někdy i ráda sedím na lavičce a pozoruju lidi (celkově mám ráda dívání se na lidi kolem). Jestli máš tu možnost, zkus to. Ono pak jsi i jinak unavená.
Má spolubydlící si třeba na netu najde místo, co se jí líbí a další den po škole se tam jede podívat.
Podobný toulky pořádáme i s kamarádkou - to rovnou i ventiluješ pocity. Ale i když jdeš sama máš z toho zážitek

Já jdu klidně sama. Jsem z vesnice, takže někdy jdu jen tak sama po okolí jindy jedu do města pokoukám po krámech zajdu si do kavárny nebo i na oběd a zajdu si sama i do kina, alespoň mi do toho filmu nikdo nekecá. Jinak když je krásný počasí tak si třeba jen tak kecnu na lavičku na náměstí a koukám po lidech a kamarádka se mi posmívá že jsem jak stará babka co nemá nic na práci.

Do centra chodím často sama. Sem tam něco koupím, poflakuju se, dělám si svoje věci a nebo sednu na kafe. Na oběd třeba ale ne, ráda jím spíš s přítelem.

Vždycky jsem to měla tak, že mi to přišlo trapné. Jít sama na bazén, ven, cvičit a to jsem od babiček slyšela řeči typu: jediná, která nechodí sama nikde, nesamostatná atd, ale tím to nebylo. Prostě mi přišlo vše lepší ve více lidech. Teď už sama chodím nakupovat - je to pohodlnější, projít se, zaběhat si člověk si zvykne ..