No, mně je 17 a asi jako každej už nějaký ty zkušenosti mám Tak trošku to k tomu středoškolkýmu životu patří. Řeknu,. že jsem byla pařit, řeknu, co se dělo popř. se pochlubím, že jsem se seznámila s fešákem. Ale nikdy bych se nechlubila tím, že jsem byla opilá! Když to přeženu a někdo to na mě pozná, tak se spíš stydim Po alkoholu mi špatně není, tvrdej nepiju, jen víno, pivo nebo malýho panáčka hubolepu Takže se mi nestává, že bych skončila nějak špatně a s oknem
Jinak samozdřejmě se bavím s lidma mého a věku a i s mladšíma a machrují spíš ti kolem 15, ale ani né nijak závratně, takže mi ani nepřijde, že by ostatní někoho uznávali proto, že se opíjí. Já se lidem, co zvracej a dělaj blbosti v opilosti spíše směju
Já osobně jsem se tím chlubila, teď nechápu proč, bylo mi tak 15-16. Patří to k dospívání, horší je když se tím chlubí nějaký vysokoškolák.
Cituji Áď4: Mně náhodou spousta opileckých historek přijde vtipných ale taky záleží, o co a o koho jde...třeba chlubení stylem "vypila jsem celou flašku rumu, pak jsme šli s tím a tím za keř, tam jsme dělali to a to, a po cestě domů jsem poblila celý auto" mi přijde jako ubohost, ale znám spoustu historek, co pobaví Každopádně opít se někde, nepamatovat si, že vás tahali čtyři lidi do auta, kterým jste poblili boty, je fakt trapas Podobný stavy (tohle se mi nestalo, jen dávám příklad ) už nechci zažít, protože mi to přijde docela ponižující...ale jinak mám k alkoholu vcelku kladný vztah
s tímhle naprosto souhlasím )
Já v období, kdy jsem chodila nejvíce ven jsem ,,nejvíce´´ pila...
To bylo od 15-18... Nebylo to nějak ve velkým, ale v 15 pivo, teď nechápu,
jak jsem to mohla pít...A taky sem tam nějaký ulepený Jelzin...
S holkama víno, pak i panáky...
Teď do sebe panáka nedostanu, nanejvýš koktejl a piju jednou za 3x měsíce,
kdy jdu na nějakou akci...
Jinak s přítelem třeba šampus, ale po druhé skleničce usínám
Mně je teď 16 a s alkoholem taky už nějaké zkušenosti mám. Já když mám trochu popito, tak většinou jen melu strašné hovadiny a maximálně je mi zle. Ještě se mi "nepovedlo" se opít uplně do němoty a druhý den si nic nepamatovat a ani to nemám nijak v plánu Vždycky nějak odhadnu tu míru a pak je to už v pohodě jinak ještě asi před rokem jsem se tím taky možná chlubila, teď to skoro nikomu neříkám, myslím, že není důvod.. Ale taky znám lidi v mém věku, co rádi předstírají opilost. Na mě si ale nepřijdou, vždycky to na každém poznám
jak tady tak čtu, mít okno, kocovinu apod v 15ti-19ti letech není vůbec běžný....dyť to je jasný holky, tělo stárne...dřív jsem toho dokázala vypít mnohem víc, výpadky paměti jsem neznala a druhej den jsem byla maximálně unavená, ale mohla jsme jít znova....a teď? dám si tři malý piva a jednoho panáka a motaj se mi nožičky, když toho vypiju víc, tak mám pak trošku rozmazaný vzpomínky a je mi blbě jak čert...to dřív vůbec nebývalo, i tu míru jsem si byla schopná uhlídat nějak snáz...
Cituji elle11: tak by to neměl tak odsuzovat
Já neodsuzuju, že se někdo opije, to je mi naprosto šumák , ale spíš to, že o tom každý hned druhý den ví i s takovejma detailama jako jak dlouho tomu dotyčnýmu pak bylo špatně a jak je velkej machr, protže toho tolik vypil.
Cituji elle11: protože není normální aby holka v tomhle věku posedávala večer o víkendech doma a měla pravdu
Tak tohle podle mě zas až tak pravda není. Samozřejmě ven mezi lidi by měl chodit občas každej, ale pokud se tomu dotyčnýmu nechce a je spíš samotář, pak argument "není to normální" mi příjde jako trochu blbý. A navíc když je to přímo hospoda nebo diskotéka na který nechodim vůbec protože mi to prostě neni příjemný a nebaví mě to tam , já radši jdu na koncert nebo do kavárny apod. a nemyslím si, že bych byla nenormální.
Chlubí se s tím protože jim to za prvý přijde vtipný (čím míň promyšlená zábava, tím lepší zábava) a když se trochu napijí, myslí si že už to vlastně nejsou oni a můžou vše, za druhé protože je to zakázané, takže mají jakýsi pocit porušování tabu. Tak mi to tehdá připadalo. Mě samotné ale opijení se vždy připomínalo nějaký "podvod" či "zbabělost" a taky se mi to zdá dost hloupoučký a ubohoučký. Zvlášť na dospělém člověku. Jasně, měla jsem ve svých těžce pubertálních letech pár pokusných zážitků, ale okno ani zvracení nejsou mé nejlepší společenské vzpomínky Takže já "od mala" jen na chuť
Mě je 19 let a nepiju ani nekouřím a rozhodně si myslím, že o nic nepřicházím. Nikdy jsem k tomu neměla vztah, nelíbí se mi jak se chovají opilí lidi. Stejně tak jsem ráda že ani přítel nekouří a napije se jen vyjímečně u nějaké příležitosti. Kdyby se pokaždé střískal do němoty, tak bych to s ním nevydržela. Proto u mě asi taky opadl ten zájem často někam chodit s kamarády, protože první co se řeší je kde koupit chlast :-/ já se napiju jen u nějaké příležitosti a to jen skleniča šampáňa nebo něčeho podobného takže z toho vyplývá, že historky o tom jak se někdo někde ožral a poblil mě opravdu nenadchnou
Cituji elle11: Alkohol mám ráda, radši pujdu v pátek večer kalit s přáteli než sedět doma a koukat se na filmy.
Tak z tohoto jsem už vyrostla a raději budu sedět v pátek a v sobotu doma u televizi....Myslím, že od 14 let jsem si užila až až.... Na určité věci bych raději zapoměla, ale na druhou stranu byla sranda....Teď jsem už naprosto v klidu a užívám rodinného klidu.
V dospívání jsem hodně pařila a docela i pila divím se, že žiju ale rozhodně jsem se o tom s nikým nebavila. To dělají hodně kluci asi si příjdou cool před kamarády teď moc nepiju asi jsem se vybouřila akorát když občas potkám někoho z té doby, kdy jsme chodili s partou každý víkend pít, tak je to ještě nepřešlo chlastaji pořád stejně a ve stejných intervalech...njn člověk příjde na to, že je i jiný způsob zábavy.
taky jsem radši doma s jídlem a koukám na telku největší luxus a nebo si raději zajdu s přáteli na večeři k tomu si tu sklenku vína dám a pak se jede domu takže max ve 23:00 jsem doma..
Reaguji na Salvador: co já sem zažila tak my se nikdy nechlubíme před nikym tamhle sme se vožrali a dělali to a to. Většinou si to řeknem třeba další den mezi sebou s tim kdo tam byl, ale ne nikomu cizímu. To jestli to pak někde tamhle venku slyší někdo jak si o tom povídáme neni naše věc, nemá poslouchat
Mě to přijde dost trapný, vždycky miluju když jedu ráno autobusem a někdo mele něco o tom jak byl v sobotu tam a tam a ožral se jak dobytek, jak se válel někde v přikopě nebo kde, vypráví ,,vtipný zážitky,, a myslí si jakej není borec. Škoda že nemůžu najít sluchátka od mobilu, to sou kecy to je na facku. Kvůli takovejm názorům jsem bez kamarádů, protože se s něma nechodím nikam opíjet, tudíž s nima nemám žádný zážitky a nemám se s něma o čem bavit. Je mi 17, nepiju, nekouřím, nehulím, o víkendech jsem doma u televize nebo u knížky, pro ostatní jsem asi za exota ale mě to nevadí, já se nepotřebuju nikomu vtírat a dělat ze sebe něco co nejsem abych byla pro ostatní cool a nevybočovala z davu. Jinak každýho věc, at si se sebou a svým zdravím dělá co chce
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.