Chlubení se zkušenostmi s alkoholem v dospívání

To mi připomělo jedno přísloví: "Když jsme byli malí, předstírali jsme opilost a teď, když jsme dospělí, tak předstíráme střízlivost..."

Jedna má kamarádka stále v pubertě předstírala opilost, vypila jednoho panáka a už dělala, jak nemůže chodit...Někteří to tak hold dělají, já to tak nedělala naštěstí nikdy a nikdy se ani nechlubila, kde jsem co vypila, ostatně to ti lidé stejně viděli...

Teď už se tímto nechlubím a nikam ani nechodím, semtam si dáme doma s přítelem víno nebo něco, vyjde to i levněji než si kupovat v hospodě...

To znáám
A co si o tom myslím? Že to dělají z frajeřiny a až dospějí, tak z toho vyrostou
Já se nikdy ničím takovým nechlubila, tedy alespoň jsem neměla potřebu a je jen dobře, když říkáš, že

Kéž by se chlubili jen puberťáci. Bohužel znám i dospělé lidi (ale asi jen podle občanky), kteří to dělají taky. Přijde mi to trapné. Ono je totiž pít a pít. Koupím si kvalitnější láhev a doma ji při povídání si s ostatníma ucucávám třeba 4 hodiny, nebo rum a vodku v akci za 79 Kč,vypít to do 15 minut a druhý den ze sebe dělat frajera,který objevil alkohol. A to,co popisuje
Klariska1241 mi připomnělo jednu mou spolužačku z gymnázia. Seděla s námi celý večer u stolu,neviděla jsem u ní nic jiného než kofolu,ale na konci večera byla moc opilá.

Je to ubohé. A ještě ubožejší je, když vám o své opilosti vykládají dospělí (vysokoškoláci). Já se o tom bavím jen velice zřídka a to jen když se pije s partou dobrých kamarádů, ale mám spolužačku, která své zážitky vytrubuje neustále a klidně na celý autobus

to přesně sedí!

abych pravdu přiznala, když jsem byla náctiletá, tak jsem si asi taky trochu připadala zajímavá, když jsem někde vypila dva panáky slivovice a motala s emi hlava, ale že byhc se tím nějak chlubila, to ne...ale co si pamatuju, dělali to téměř všichni moji vrstevníci. Hodně mi to vadilo. Třeba kamarádka si vždycky připadala zajímavá takovýma věcma, třeba když jsme byly někde, kde bylo dost kluků, tak mluvila dost nahlas a ještě u toho tak pohodila hlavou, aby to jako slyšeli víc...Dokonce to dělá i teď, i když už né tolik, a to už je dospělá a má dítě. Ale osobně jsem si teda přišla zajímavější, když mi bylo náct a byla jsem trochu v rauši, než teď, když to někde přeženu, to si spíš připadám trapně...a to nejsem nějak stará. U těch mladších to prostě souvisí s věkem, takový to "machrování".

Je mi 15 a přiznávám, že zkušenosti prostě mám. Taky občas potkám nějaký stejně starý holky, který začnou všem vykládat jak se na "tamté pářbě ták opily jak nikdyyy a pak se vykously s tím a tím", no konec Ale většinou se bavím s rozumnýma lidma a když už teda něco pijem, tak si nemusíme psát statusy na fejsbuku ani dělat "úžasně opilecký" fotky. Ale pokud se mě někdo zeptá jestli jsem byla tam a tam a pila jsem, tak odpovím popravdě, neberu to jako nějaké vychloubání. A pivo mi nechutná taky

Ano, u puberťáku tohle hraje obrovskou roli.

To sedí!

Mně to nepříjde tak hrozné, že se baví o tom, jak pařili a kalili.
Nějakým alkoholovým obdobím si projde skoro každý.
Nechci přímo napsat, že to patří k věku a dospívání, ale každý nemusí být hned od 15ti taáak rozumný a chovat se jako 30ti letý dospělý.

jen se nenech strhnout.. mě to přijde hrozně trapné kyž to někde slyším..prostě pubertální machírci co si pořád musí něco dokazovat...nemusíš být stejná jako oni)

u 15ti letých mi to přijde ok, nesnáším to u 30ti letých, ti už mají snad jiné priority. v 15,16 to patří k věku, jsou to nové věci, takže to puberťáci logicky zkouší. taky jsem nikdy nechápala to okecávání jak se kdo ožral na zábavě-za mých mladých let se chodilo na zábavy mně na tom nic skvělého nepřipadalo a že jsem teda pila taky rozhodně jsem poznala kdy mám dost a bylo mi docela líto holek, co se někde ožralé vyvalily na židli (v lepším případě, v horším na zemi) a nevěděly o sobě

Je mi 17 a sem tam se mi podaří že se mi to vymkne z rukou, hodně se pak za to stydím. Alkohol na veřejnosti rozhodně nepiju, nepříjde mi to nějak úžasné na starších, natož na mladších.. Když piju tak někde zalezlá v kruhu přátel a snažím se to mít pod kontrolou .. Většinou sem jen na kole ... Být opilí není výhra.

Já do 18 alkohol striktně odmítala a dnes si dám spíše výjimečně sklenku vína nebo nějaký drink. Nikdy jsem nepotřebovala se opít a řeči spolužáků o tom, jak se ožrali někde na nějaké akci, jsem raději ani nekomentovala... bylo a je mi to proti srsti. Také nechápu, jak se tím někdo ještě může chlubit, já bych se spíše styděla za to se opít natolik až bych druhý den zvracela... hrozná představa Nechápu, co z toho ti druzí mají...

Jinak jsem se díky svému odmítavému postoji k alkoholu vždy setkávala spíše s uznáním či nechápavými pohledy, což ale mám ráda, baví mě nejít s davem a nenechat se ovlivnit řečmi, že si prostě musím dát A zábavné je, když ti "alkoholoví maniaci" vypráví o svých víkendových radovánkách a já je neobdivuji, to je vždy vyvede z míry a cítí se tak nějak trapně....