Byt 1+1 pro mladý pár

Taky bydlím s přítelem v 1+1 a za sebe moc spokojená nejsem. Nejde ani tak o to, že je tady prostě málo místa,ale on dělá na směny zatímco já ne a když spí po noční, tak prostě nemám kromě kuchyně kde být a co dělat od rána do 13-14h v kuchyni že jo. Záleží hodně na tom, jak tam budete často spolu najednou a taky jestli se nebudete střídat ve směnách...Co bych dala za to mít 2+kk klidně,alě hlavně mít oddělenou ložnici...

a nechápu jak někdo může napsat že 1+1 je v podstatě to samé jako 2+kk. Vždyť to vůbec není pravda, pořád je mnohem lepší mít místnost na spaní zvlášť a obývák s kuchyní se stejně teď dělá pořád a je to moderní, navíc i hezký...ale rozhodně je v tom zásadní rozdíl.

Také jsem to moc nepochopila. Je sice fakt, že se v obou případech v podstatě jedná o dvě místnosti (v případě 1+1 o obývák a kuchyň, v případě 2+kk o obývák s kuchyní dohromady a ložnici), ale ve finále je to prostě úplně něco jiného. Jak jsem psala, náš požadavek byla oddělená místnost na spaní a jsem za to fakt ráda, protože v případě 1+1 by se mi v kuchyni spalo asi dost blbě

S přítelem jsem o tom ještě ted mluvila a musím dát za pravdu jemu i Vám, že by nám kvůli směnám a hlavně nočním potom ta ložnice chyběla. Takže hledáme dál, tentokrát 2+kk nebo 2+1, snad něco brzy najdeme

Reaguji na RubyCairo: Hodně štěstí

Je to asi hodně o těch 2 lidech... My se za týden stěhujeme také poprvé do svého, 2+kk.
Přítel chtěl původně také něco menšího, ale já byla proti. Sice oponoval tím, že jsem na koleji bydlela skoro 3 roky ve 3 lidech, ale tam jsem měla možnost si sednout na chodbu ke stolu, kde byl klid.
Já o sobě vím, že jsem hodně nepříjemná a hysterická na své spolubydlící, když se necítím dobře a právě proto, že mi na něm záleží bych do toho nešla...
Navíc mám hodně lehké spaní a např. při zapnutém pc či televizi neusnu.
Takže za mě ne

My jsme s přítelem byli rok v 1kk, dost malé, mu to nevadilo, to spíše mě, neměla jsem prostor když jsem se potřebovala učit, on se díval na televizi a já byla vykázána do koupelny Tak jsme šli pak do většího, ale žádný důvod k rozchodu nám to určitě nedalo.

Tohle mě taky napadlo...

A s tímto musím také souhlasit. Spát chodíme také stejně, jdeme si umýt zuby, zhasneme a je to, protože společně usínat je moc hezké.
A mimochodem, přítel bydlel i s kamarádem v 1+1, byt to byl velký, v kuchyni byl gauč a vydrželi to tam spolu 2 roky a kdyby nebylo mě, zvládli by to spolu ještě déle

Ale notak... Jsou spolu 7 let, takže realistické uvažování je na místě. Zamilovaný pár jde do všeho, i kdyby měl v pidi stanu bydlet, a pak se diví, že potřebujou víc prostoru apod.

Já bych do 1+1 nešla. Ideální je 2+1 a výš. Ale záleží na velikosti bytu, na velikosti jednotlivých místností a na jejich uspořádání.

Já bydlela s přítelem první rok v 1+0,5 (ta kuchyň byla taková nudle, která se snad ani nedá počítat) a málo to rozhodně nebylo. Nedovedu si moc představit, k čemu musí být 2 dospělým lidem 2 místnosti, maximálně na věci - což řeší sklep. Teď máme 2+1 a do ložnice se chodíme POUZE vyspat, žijeme v obýváku.

to je hezky napsané.Ložnice,obývák,pracovna a klidně ještě nějaká místnost kam by se dal třeba sušák na prádlo a dražší věci,které je o strach nechat ve sklepě.

Byt 1+1 je pro dva lidi nouzové řešení.

Pro mě je to stejný, vždyť můžeš předělat 1+1 na 2kk.
Nastěhovali jsem se do 1+1 (původní majitel měl kuchyň a vedle obývací pokoj-kde i spal). My jsme to předělali a máme kuchyň s obývacím pokojem (to se udělalo v té kuchyni původní) a místo jeho obýváku je ložnice.

Pěkné! Když jsme malovali, nechali jsme si matraci v obýváku a přišlo mi to moc hezké, určitě si dovedu představit tak bydlet a přestěhovat se až při plánování dětí.

Perfektní řešení.
My měli možnost obývat 3+1 za výhodných podmínek, tak jsme to využili, jinak bych navrhovala 2+kk a považovala to za ideální a to i finančně, nepřeplácet za prostor, který nevyužijeme.

Záleží kde kdo v jakých prostorech vyrůstal pokud mladík vyrostl ve velkém bytě,tak si asi opravdu těžko umí představit žít v "krabičce od sirek" na to nemusí být rozmazlený,jen je zvyklý na určitý životní prostor.
Nebo vyrostl v malém a už v tom nechce dále pokračovat.

My jsme žili 4 roky v 1+1 -36 metrů i s balkónem - s dvěma dětmi a dalo se.
Obývák jsme tehdy rozdělili prosklenými dveřmi na ložnici a děcák a do malé kuchyně se nám vešla i sedačka...
Celkem ráda na to vzpomínám.
Dnes, když máme padesáti metrový obývák, se občas přistihnu, že se mi po tom malém útulném bytečku stýská.