Byt 1+1 pro mladý pár

V tom případě děkuji, holky, za rady. Máte pravdu, raději budeme hledat dál. Já si to sice představit dovedu, ale možná jsem jen moc nadšená, že po 7 letech spolu konečně můžeme bydlet. Takže dám na něj.

Reaguji na RubyCairo:
Není to málo, pokud umíte dělat kompromisy a občas sem tam něco jeden pro druhého. Žijeme v mini bytečku a žije se nám dobře. Ono nám spíš nevyhovuje prostorově, jelikož nemáme kam pořádně uložit věci, tak to máme v bytě skoro nonstop jak po výbuchu.

No právě - pokoj a kuchyň. My chtěli pokoj s kuchyní + ložnici. Prostě extra místnost na spaní, což v kuchyni moc dobře nejde Jsem se špatně vyjádřila.

My s přítelem bydlíme v 2kk, takže to je v podstatě to samý. Máme ještě psa a bohatě nám to všem třem stačí. Ponorku nemáme Já bych do toho šla

Reaguji na RubyCairo: S priateľom sme na začiatku bývali v 1 miestnosti, potom v 1kk a 1+1. Bolo to relatívne v pohode, ale občas (keď sa to už v nás nahromadilo) sme sa pohádali kvoli nášmu odlišnému režimu (on pozerá telku dlho do noci, ja chodím spávať okolo jedenástej). Obaja sme vraveli, že už nikdy nechceme bývať v 1 miestnosti...a teraz? Máme síce byt 3+1, ale väčšinu času aj tak trávime v 1 miestnosti ako kedysi

taky to takhle vnímám, navíc 57 m je v pohodě...já bydlela s přítelem 3 roky na koleji v pokoji o asi tak 9m, a bylo to v klidu.
Ale záleží na tom, jak jste aktivní...já jsem každé ráno odcházela do práce nebo do školy a vracela jsem se až večer, udělala véču, koukli jsme na seriál nebo film a pak šli spát - o víkendu jsme jezdili na výlety apod.
Samozřejmě pokud trávíte hodně času doma a nevidíte se jen večer, je větší pravděpodobnost, že si polezete na nervy. Ale i tak mi to připadá dostačující.

Jinak já bych se spíš zamyslela nad tím, jak Tvůj přítel vnímá váš vztah. Protože skutečně zamilovanému páru 1+1 rozhodně stačit bude.
Jestliže Tvůj přítel už předem uvažuje o tom, že vlastně bude chtít mít jeden pokoj jen pro sebe, kdybyste se hádali, nemusí to znamenat jen to, že je praktický a uvážlivý, ale také to, že z jeho pohledu ten vztah už není stoprocentní.

Přesně...my teď máme s přítelem 4+1, ale stejně se od sebe nehneme. A když se třeba učím, on si něco čte nebo píše do práce, ale jsme přitom většinou ve stejném pokoji - prostě oba děláme něco, abychom jeden druhého nerušili a současně si mohli být blízko.

Reaguji na Jully:
Děkuji za postřeh, ale toho se v našem případě nebojím Jeho argumentem jsou mé noční směny, po kterých se potřebuji vyspat párkrát do měsíce, tak aby nemusel chodit po špičkách, a také proto, že chce mít prostor pro naše po akcích přespávající přátele

My jsme s manželem asi 3 roky bydleli v 1kk a dalo se to. Byli jsme rádi, že můžeme být spolu. Čas jsme spolu trávili po práci a o víkendech. Když jsme se ale třeba nepohodli, tak jeden z nás neměl kam jít trucovat, takže já většinou trucovat chodila do koupelny A když byl manžel o víkendu po noční, tak jsem ho při spaní budila třeba ťukáním do klávesnice, protože nic jiného, než být na počítači nebo jít ven, jsem dělat nemohla, protože bych ho vzbudila. Teď bydlíme ve 2kk, tedy 1+1 a v pohodě. Je to mnohem, mnohem lepší, i když stejně čas trávíme spolu v jedné místnosti. Ale nemusíte se omezovat. Já třeba v ložnici cvičím a manžel se dívá v kuchyňoobýváku na telku

My taky bydlíme v 1+1 a stačí to, i když neříkám, že bych větší byt neuvítala. Problém je hlavně v tom, že v pokoji, kde spíme, se i koukáme na televizi, jsme na počítači apod, takže když už chci spát a přítel ještě trůní na pc, tak mě tím dost vytáčí. Ale zas jsem ráda, že když vařím, tak mi nikdo nestojí za zadkem.

aha, no tos měla říct rovnou, že tam potřebujete ubytovat ještě bandu kamarádů - tak v tom případě nejlépe 2+1, abyste je mohli zavřít do oddělené, řádně větratelné místnosti

Reaguji na RubyCairo: Rok jsme bydleli v jednom pokoji v bytě 3+1 se 4 dalšíma lidma. To byla ponorka (všude někdo byl). Od září bydlíme v 1+1, pokoj je velikej, každej máme svůj PC, ani jeden se nedíváme na TV. Když si lezeme na nervy, tak já odcházím do kuchyně péct šušenky, nebo prostě sedím u svýho stolu, dělám svoji práci, nekomunikujem. Ale nikdy se mi nestalo, že bychom si lezli na nervy tak, že by jeden odcházel z bytu. Když já chci jít dřív spát, tak se jen zhasne, drahý hodí zvuk do sluchátek a čau, když on jde spát dřív proběhne to samé u mě. Tolerujeme se, nenadáváme si, když se nám něco nelíbí, prosíme a domlouváme se. Funguje to (nevím co bych v 2+1 dělala!)
Taky jsme chtěli 2+kk, bohužel se nic nenašlo, tak jsme slevili z nároků - tady to plánujeme ještě 2 roky, než budeme poohlížet po něčem větším i třeba pro rodinu

Bydlím s přítelem v 1+1, teď to budou dva měsíce. Je to naše první bydlení, chtěli jsme něco většího, ale to nám bohužel nevyšlo. Velikostně máme byt stejný . Z kuchyně jsme si udělali na půl obývací pokoj, takže tu máme i TV, kterou jsem rozhodně nechtěla do ložnice, právě kvůli tomu, že přítel rád večer kouká na telku a já když chci jít brzy spát, tak u ní neusnu.. Je to sice menší kuchyňko-obývák, ale nakonec jsme se tu poskládali i s králíkem a jeho příslušenstvím. A v druhém pokoji máme tedy ložnici a já svůj studijní koutek.. Jsme spokojení

Sama jsem bydlela s mým ex v 1+1, ale přesně nedokážu určit, jestli to bylo to pravé ořechové. Hádali jsme se už před tím a tak nějak jsme asi podvědomě doufali, že tohle náš vztah zachrání..měli jsme skvělou příležitost byt "zdědit", tak jsme do toho šli, no vydrželo nám to 2 měsíce.. Ale asi určitě jste na tom jinak, neříkám, že to bylo úplně špatné.