Název tématu je poněkud krkolomný, ale Omlazení mi můj název nechtělo schválit, správný název zní:
Jak chlapovi pomoci vyrovnat se s rozchodem?
Ahojky,
před týdnem jsem se seznámila s klukem, zašli jsme na kafe, bylo nám hezky, oběma. Z rozhovoru jsem se dozvěděla, že je 2 měsíce po rozchodu, se slečnou byl 5,5 roku, byli zasnoubení a ona mu dala košem. V tu chvíli se mu zbořil celej svět, nečekal to. Bylo vidět, že ho to pořád dost mrzí, ale byl veselý, v pohodě. Pak odjel na pracovní týden do jiného města, hodně jsme si psali, těšili se na sebe. Po příjezdu jsme pátek a sobotu trávili spolu, došlo na nějaké intimnosti a mluvil o tom, jak je šťastný, že mě potkal, že jsem za poslední dobu to jediné, co ho dokázalo udělat šťastným. Jenže buch, v neděli komunikace začala utichat a dneska, v pondělí mi řekl, že se pořád nedostal z toho předchozího rozchodu, kterým se mu zbořil celý svět a nechce mě tahat do svých problémů.
Jelikož jsem chápavá, tak jsem s ním samozřejmě souhlasila, nic mu nevyčítám a chce ode mě čas, aby si vše v hlavně urovnal. Vypadal dnes opravdu depresivně, smutně, naprosto na dně. Nemyslím si, že by tento stav vyvolalo něco mezi námi, ani si nemyslím, že to jsou výmluvy.
Jak byste se v takovém případě zachovaly a co byste udělaly, abyste mu pomohly? Mám ho ráda, je mi s ním úžasně, ale respektuji jeho rozhodnutí, že teď spolu nebudeme. Píšeme si, beru ho tedy jako kamaráda.
Ale strašně ráda bych mu nějak pomohla se z toho rychleji dostat. Čas samozřejmě dostane, ale je v takovém případě ještě nějaká jiná možnost, jak mu pomoci? Něco, co je dobré zmiňovat při rozhovorech? Cokoli? Ráda bych, aby to rychle a hlavně zdárně překonal a mohl být zas veselý a šťastný jako ty dva dny, které byly úžasné...
Reaguji na chick:
Evidentně slečnu stále miluje a uvědomuje si,že ty bys byla jen záplata což je k ničemu.Nechala bych to být,žádný kontakt a když bude chtít a bude mít zájem,tak přijde.Nedělala bych mu rozhodně vrbu a utěšitelku,to není dobrý začátek možného vztahu.
Není nic, co by mu pomohle rychle zapomenout a ty si nenalhávej, že ho bereš jako kamaráda, zbytečně tě to pak bude bolet, Laky má pravdu, byla bys jen převozník.Nejméně rok se bude hrabat z nejhoršího a v duši doufat, že to není konec mezi nima a tobě to nic dobrého nepřinese-má zkušenost
Tyhlety muži po rozchodech nejsou vhodnými partnery pro vážný vztah jen nechtěně ublíží, nejsou vyrovnaní citově s rozchodem a připravení pro jinou
Cituji Polárka: nejsou vyrovnaní citově s rozchodem a připravení pro jinou
Hlavně málokdy zůstanou s tou,co jim chce pomoct.Jakmile se ze svého neštěstí dostanou tak jim dojde,že ta utěšitelka je viděla zlomené a na kolenou,to je pro většinu mužů nepřijatelné a odcházejí hledat nějakou,která je pozná už v tom světle "dobyvatel a hrdina".
Mám asi bohužel nějaký přehnaně samaritánský sklony...Na druhou stranu si neumím představit s ním absolutně vůbec nekomunikovat.
Takový rozchody jsou fakt k vzteku. Já sama k tomu utíkám z pětiletého vztahu. Hodně lidí mi radí, ať si to dvakrát rozmyslím, ale i před tímto "kamarádstvím" jsem byla pro rozchod téměř rozhodnutá, hodně věcí neklapalo.
Ach jo, děkuji za rady...sice mi nejsou úplně po srsti, ale zkusím se jimi řídit.
Cituji Polárka: Nejméně rok se bude hrabat z nejhoršího a v duši doufat, že to není konec mezi nima
Tohle mě samozřejmě taky napadlo a tak jsem se ho rovnou ptala, zda si umí představit, že by se k sobě vrátili a na to mi rezolutně odpověděl, že ne, že po tom, co mu provedla (řekla) by si to sám před sebou nedokázal rozumně zdůvodnit....I když co já vím, že?
Cituji chick: nedokázal rozumně zdůvodnit
On taky nikdo neříká, že všechny rozhodnutí ohledne vztahů jsou rozumné ...
Otázka je, co z toho "utěšování" budeš mít ty ? Dobrý pocit ? Budeš doufat, že jednou mu dojde, jakou má vedle sebe obětavou, milou, chápající bytost a poctí tě tím, že si s tebou něco začne ? CHA ! Buď si s tebou opravdu začne, aby zapoměl - to nemáš zapotřebí, kor když jej znáš týden - nebo si od tebe nechá nějakou dobu leštit ego a až jej bude mít zase v původném stavu, tak vyrazí na lov jinde, odpoután od své minulosti a vším, co s ní souvisí ( tedy i tebe ) . Já radím určitě se nevnucovat s "pomocí", neozývat se, nevolat, když tak má na tebe číslo, ať zavolá sám - ale ne nato, aby se vykecal, nestojíš přece o to, trávit volný čas řešením depresií druhých.
Cituji Laky: odcházejí hledat nějakou,která je pozná už v tom světle "dobyvatel a hrdina".
Naprostý souhlas , Laky má (zase) pravdu
Jo, takoví po dlouhodobých vztazích jsou nejhorší...chtělo by to s ním začít tak aspoň půl roku raději až rok po rozchodu. Já taky takhle byla utěšovatelka, říkal,že je to s ní pryč a po roce mého utěšování se k sobě vrátili....nebo taky hrozí, že si po dlouhodobém vztahu naopak bude chtít užívat jednou s tou, pak s druhou....souhlas s Laky, až se z toho vyhrabe, asi si najde jinou,nebo bude svobodný
Utekaj preč!
Ja som sa s mojim ex zoznámila 5 rokov potom ako ho opustila manželka.
Opustila ho kvôli inému mužovi, potom odišla do zahraničia. 5 rokov ju videl raz za rok, ked si prišla vybaviť veci na Slovensko, vtedy vždy lietali taniere /asi ufo čičojaviemčo/.
Potom som sa s ním zoznámila ja. Rok sme spolu chodili. Druhý rok sme spolu žili v jeho dome. Tretí rok sa rozviedol. Dva týždne po rozvode /ešte nestihli prísť ani papiere zo súdu/ sa milá skoroexmanželka vrátila, na mňa zavolala políciu, vyhádzala mi veci a nasťahovala sa späť.
Hádaj s kým žije? Dva roky po rozvode.
A JEHO oficálna verzia nášho rozchodu? Nechcela som sa za neho vydať.
Reaguji na chick:
Souhlas s Laky a ostatními... Taky mám zkušenost s mužem, kterého opustila slečna po 4 a půl roku - byli zasnoubení a čekali dítě, o které nakonec přišli. Rozhodně mi nebylo příjemné, jak zřejmě pořád myslí na svou ex, když má potřebu o ní se mnou mluvit. Vyprávěl mi, co všechno špatného mu provedla, ale na druhou stranu se snažil flirtovat se mnou... V takovém vztahu bych si opravdu připadala jako náplast. A stejně co to je za chlapa, který si hned, co dostane od ženské košem, začne s jinou? To už zavání neschopností být sám, ne? Nějaká porozchodová rekonvalescence být musí.
souhlasím s holkami, i když já mám i jiné zkušenosti . . . kdysi jsem začala chodit s přítelem, který byl po rozchodu se slečnou, se kterou spolu byli 2 roky, v druhém případě to byl chlap, kterého slečna nechala po 3 letech . . . no, byli jsme spolu cca 4 roky v obou případech, a rozhodně jsme se nerozcházeli kvůli tomu, že by některá ze slečen byla byť jen z části tou příčinou.
Obecně si myslím, že ty vztahy moc řešíme a prožíváme (my, holky), ale není se čemu divit. Prostě si rozmysli, kolik jsi do toho ochotna investovat. Každá ženská pozná, jestli chlap o ni stojí, nebo s ní mává (v 80 % určitě jo). Když ti to vyhovovat nebude, pak utíkej, jen si dej pozor, ať se do toho zbytečně nezamotáš. Pak je to o zešílení
Taky nedoporučuju - můj poslední partner byl 3/4 roku po nepříjemném rozchodu, opakovaně ho podváděla, už nikdy by se k ní nevrátil atd. Po dvou měsících od toho, co jsme se sestěhovali (cca po půl roce známosti) se k sobě vrátili...dotyčná, když zjistila, že má na vážno jinou najednou pochopila, jak "velkou udělala chybu" a já šla stranou. Už jsou spolu dva roky a já tenkrát taky nevěřila, že by se mohli k sobě vrátit, natož pak spolu znova vydržet...
Obecně si prostě myslím, že chlapi nesrovnaní s rozchodem jsou hodně riskantní záležitost (ale na druhou stranu, kterej vztah není risk )
Můj bývalý mi na začátku našeho vztahu vykládal o své bývalé ve snaze vyjádřit hloubku citu srdcervoucí výroky typu - Už NIKDY nebudu nikoho milovat jako XY! no já jsem si říkala, že to bude dobrý, že s XY už se dohromady nikdy nedaj, pak přišla jiná, frajer se zamiloval a opět hluboké výroky - Už NIKDY nebudu nikoho milovat jako BŽ FŇ! a já jen koukala, řikám a co já? No Tebe jsem vlastně nemiloval nikdy... Takže asi tak.
Jak psala Dadabus, přeci nemáš zapotřebí trávit čas řešením depresí jiných. Já jsem dobu pracovala jako barmanka a těhle ufňukaných chlapů jsem viděla taky hafo, no neštěstí prostě, nemám ráda, když chlap fňuká.
Nejen že on by Tě pak ani nechtěl, protože jsi ho viděla na dně, ale i Tobě by to podle mě nakonec začalo vadit, na chlapovi ženským imponuje taková ta mužnost a rozhodnost a ne skuhrání po bývalce.
asi tak, souhlasím, s tím, co je psáno výše
a doplňuju - je to jeho problém, tak ať si ho taky vyřeší sám, nazatahuje do toho někoho, kdo má samaritánské sklony a je velice citlivý, dával mu nějaké naděje, že by mohlo být, kdyby bylo, . . .
bo jak bylo psáno - budeš ho utěšovat a pak se mihne jiná sukně a budeš - víš kde
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.