Blízký vážně nemocný člověk odmítá léčbu, co dál?

Já ho chápu,jsem člověk.který by léčbu odmítl také.Ale chápu,že okolí to nechce přijmout,ovšem je to dost těžká situace pro obě strany.Zkusila bych se jen zeptat jak to lékař vidí a zda je na 100% rozhodnut to vzdát.Pokud ano,snažila bych se být při něm,aby věděl,že není sám,ač Tě to bude bolet a trápit.Rozhodně bych ho nenutila,pokud nechce,tak ho tím všichni asi štvou a trápí víc než si zaslouží.Je to jeho život a prostě se rozhodl...

je to jeho život a pokud léčbu odmítá tak i jeho rozhodnutí. Znám lidi, kteří by to taky odmítli...rozhodně bych se ho do ničeho nesnažila nutit

V poslední době se tady dost množí diskuze na tohle téma. Ty jsi kamarádka a tvou povinností je říci svůj názor, ale zároveň je to jeho rozhodnutí a ty do něj nemáš co mluvit. Takže bát tebou bych se ho zeptala na důvody jeho rozhodnutí a dál bych ho do ničeho netlačila, je to zbytečné.

Podle toho, co píšeš mi přijde, že je tvůj kamarád už rozhodnutý a ví, co chce. Každý máme přístup k životu jiný, tak bych mu nenutila svoje postoje. Proto myslím, že ti nezbývá nic jiného než ho respektovat. Každopádně to ber jako můj osobní názor.

Mohu se zeptat, kolik je mu let ?

Já bych taky léčbu odmítla. Zkusila bych asi nějakou přírodní, ale jinak bych to nechala tak.

je mladý, je mu 31 let

Děkuji za příspěvky, uvědomuji si, že má absolutní právo na to se rozhodnout sám, jenže já si nedokážu představit, že by zemřel a já si pořád vyčítala, že jsem mohla přijít na něco, kvůli čemu by tohle rozhodnutí ještě zvážil...

Ale ty si nemůžeš vyčítat nic,on to chce tak jak to chce,nejvíc mu pomůžeš tím,že ho budeš respektovat.Můžeš mu říct,jak moc ho máš ráda,atd..ale že chápeš a jsi při něm,to uděláš maximum.

tak to bych respektovat mohla jen opravdu těžce u tak mladého člověka ...chápu, že chce raději peníze vložit do posledních životních radostí, než do léčby, ale taky by mi z toho bylo úzko... Zkus alespoň vyhledat co nejvíce "pozitivních" info o tomto typu rakoviny, ať to zváží ...moje kamarádka (studuje zdr. školu) nedávno říkala, že rakovina prostaty jako jediná nemetastázuje a je vysoké ! % na vyléčení... Můj dědeček na to umřel, ale byl už starý a jeho tělo se s tím nedokázalo tak vypořádat, jako tělo 30letého člověka ..

Rakoviny prostaty je víc druhů, může být rychlá a agresivní, pomalá, může prorůstat do okolních orgánů a metastázovat do kostí, plic, jater. Léčí se hormonálně = kastrace, chirurgicky, chemoterapií a ozařováním.

On se nechce léčit, právě proto,že je tak mladý, nechce žít jako vykastrovaný a s pytlíkem na moč u pasu.

Asi bych mu řekla,že když nám dal Bůh nemoci tak nám dal i lékaře a že vzdát se by mohl být hřích,když je tak věřící,ať se modlí za uzdravení a za zázrak.Tím je přece Bůh známej ne?!

Svým způsobem se mu ani nedivím, rakovina prostaty se většinou léčí buď radioterapií nebo chirurgicky a většinou způsobí impotenci, inkontinenci, záněty střev. Myslím, že kdyby to byla ta lepší forma tak by do léčby šel, ta léčba pak není tak agresivní. Pokud to už má rozjeté a třeba metastázy v kostech, tak pro něj bude opravdu lepší nepodstupovat léčba a pokusit se užít si zbytek života.

Já často slýchám, že rakovinu prostaty maj čímdal mladší. Setkavají se i s 20letými. Na to, jak je mladý, tak by léčbu neměl odkládat. Nevím teda v jakým je stádiu, ale jeden známý jí má taky, ale tpmu je 6Olet. Lečbu podstoupil, někdy mu je líp, někdy na umření a neví se, jak to bude dál, ale metastázy má až v kostích. Moc dibře věděl, že má problémy, ale k doktorovi nešel dřív. S chlapama je to těžký, ale ze začátku chtěl zemřít. Chce ho dostat mezi lidi, aby měl chuť žít. Přítelkyni nemá? Že by ho podržela.