Sama nebo s přítelem, ale protože je sportovec, tak mu nestačím a pak si připadám jak chrt na závodě. Nebaví mě ho pořád dohánět...takže raději sama, nejčastěji v parku. Občas mi lidi vadí, ale na všechno se dá zvyknout.
O víkendech běhám s přítelem, sice mu nestačím, ale vím, že je někde v lese se mnou a v týdnu chodím sama, sice se trochu bojím, protože tu není zrovna bezpečno, ale přece nebudu sedět doma na zadku .
Holky, tak dnes jsem byla běhat s kamarádkou a obě nás pak píchalo v boku... asi bysme u toho běhání neměly kecat
Já běhám raději sama, ale samozřejmě jen za světla, kdy je park plný pejskařů. Občas se ke mn přidá přítel nebo kamarádka, ale mě to tak nějak "ruší"...
Chci zase obnovit to moje běhání. Měla jsem poměrně dost dlouhou pauzu - asi rok a půl, a je vidět, že mi to chybí. Už jak z hlediska psychické - cítila jsem se lépe, tak i z hlediska fyzického - nedaří se mi formování postavy ani hubnutí celkové.
Takže od tohoto pátku opět začínám...
Copak posloucháte u běhu za hudbu? Nechcete prozradit nějaký tip?
Reaguji na Jo Hanka: ostych přejde. Já chodím běhat radši sama, ale sem tam se přidá i ségra a taky to není špatné. Ale většinou hodím sluchátka a běžím rovnou od domu. Že mě lidi vid mi nevadí, běhání je normálka jako jezdit na inlinech nebo kole a najdou se i jiní běžci.
Cituji JessA: Já chodím běhat radši sama
já také nevadí mi spoluběžec , ale když běžím sama, více se soutředím a nemám tendenci se zapovídat nebo se nechat přemlouvat k odpočinku
chodím běhat sama na místa, kde se cítím bezpečně, spoluběžce se mi nedaří sehnat - mám líné známé
Chodím sama, nasadím sluchátka a běžím si svým tempem a rovnou od domu. Někdy se mnou běží manžel a to jsem z toho trochu nervózní, protože mám pocit, že běžím jinak, než chci. Pokud chodím sama, je to o mně, takže si vyběhnu, kdy se mi chce a nemusím dodržet domluvenou dobu, když se mi to zrovna nehodí. A hlavně: jakmile by to bylo po domluvě s někým, už je to pro mě POVINNOST a tím by pro mě běh jako krásné odreagování skončil (vzpomínky z povinného běhání na tréninkách z dětství a mládí).
Reaguji na PardGalen: Já bych třeba ráda chodila běhat s dalšíma lidma, ale mám to přesně jak říká Amazing...když už se s někým dohodnu, mám pocit, že jít musím, navíc se mi zdá, že bych ostatní brzdila, i kdyby to třeba nebyla pravda...přitom jsem jednou byla na skupinovém tréninku a bylo to super, ale dál běhám sama. Teda běhám..letos ještě neběhám, ale zítra snad vyrážim
Když jsem předtím běhala, tak jen sama (sama si určíš čas, nejsi vázaná na ničí tempo,...). Když jsem si u toho chtěla povídat, vzala jsem mamku, ale ne běhat, chodily jsme ostrou chůzí. A teď? Běhání jedině s pejskem
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.