Babička nechce řešit permanentní zdravotní potíže (inkontinence) - co dělat?

Je to opravdu hrozné ale dnešní zdravotnictví funguje tak, že čím je člověk starší, tím méně se jim "vyplatí" do něj "investovat". Je to dost paradox, protože lékařskou péči většinou lidi potřebují tím víc, čím jsou starší.

Slyšela jsem kdysi doktory bavit se o tom, jestli provést či neprovést (a tím pádem pacientku už dosmrti nechat ležící) operaci starší paní z důvodu nákladnosti operace a jejího věku...Než mi vůbec došlo, o čem, že se to vlastně baví - ani jeden z nich to jaksi na neřekl na plnou pusu, ale opravdu to bylo tak. I kamarád záchranář mi řekl, že to tak funguje.

Takže být na Tvém místě, tak změním doktora, a v každém případě trvat na svém - vždyť je to služba jako každá jiná, a kdyby ti ten specialista zas řekl, že to není tak hrozné, tak bych mu odpověděla: ale je.

Ten příspěvěk od Pettttrushky mě teda nadzvedl, to si říkám, že snad ani nemůže být pravda.

Reaguji na ata001:
Ještě s tím psychiatrem - starší generace k tomu mívá obvykle dost averzi, a mě to podle toho co jsi psala nepřijde, jako případ pro psychiatra - tedy samozřejmě vaši situaci neznám.

Ale zaměřila bych se hlavně na ten fyziologický problém, myslím, že to nemůže být pouze stářím, píšeš, že je babičce 72, a krom toho, když někdo musí opravdu celé dny sedět na záchodě tak to není lehká inkontinence a ani si moc neumím představit, jak by nějaký fyzický problém s močovým měchýřem mohly vyřešit prášky...

Mně už taky napadlo zavolat sanitu nebo něco, oni by přijeli, naložili jí..uvidím co a jak zítra zjistím, pokud to s ní bude špatné, tak to začnu řešit. Mamka to taky řeší, ale asi se taky bojí, je to její maminka tak si nechce asi připutit že je to už vážné a bojí se, jak na tom bude ona za pár let..

No s tou inkontinecí pomůže leda tak doktor. JInak myslím si že tvoji babičce chybí společnost. Tím teď nemyslím vás ale třeba kamarádky. Ono když je člověk pořád jen zavřený mezi čtyřmi zdmi a vídá pořád stejné lidi, tak to s psychikou taky docela zamává. Nevím jak vycházíte s jejimi sousedy ale co jim zkusit osvětlit situaci a poprosti je aby k ní občas přišli na pokec. Myslím si že z počátku by remcala ale postupem času by byla i ráda. Tohle mám odskoušené na svojí babičce. Když je s náma je apatická, nic ji nezajímá, celé dny jen leží a kouká do blba ale jakmile příjde některý z jejich známých je jako vymněněná. Pokud to nebude možné nebude jiná možnost než pečovatelka nebo domov důchodců. Vaše babička sice remcá, že domů nikohoci zího nechce ale ti lidi jsou školení a ví co říct a udělat aby je staroušci vzali na vědomí. Většinou se pak na ty pečovatelky těší víc než na své blízké. Taky ještě existují školky pro seniory.
Skrátka možností je dost ale rozhodování těžké. Tak ti a tvoji rodině přeju hodně sil ať zvolíte pro tvou babičku to nejlpeší řešení.

Ahoj

Tak jsemsi přečetla tvůj příspěvek a je to jako přes kopírák s naší babičkou. Akorát jí je 68 a tento problém má minimálně od 60ti let. Ještě se léčí na psychatrii a prostě nikam z domu nepůjde. Jezdí na kontroly k specialistovi urolog-gynelog,ale to jenom proto ,aby jí praktický lékař mohl předepisovat inkontinenční kalhotky a pleny. Má inkontinenci 3.stupně a podle toho je nárok na ty pomůcky které hradí pojišťovna.Už jsme angažovali i pečovatelskou službu ,ale nemá to velký význam.Ona je do domu nepustí , spíš je to pro kontrolu jestli je v pořádku , že jim otevře. Řešili jsme to se sociálkou, že by jí šlo zbavit svépravnosti a nechat někam umístit /ale kam, když jí téměř nikam kvůli jejím psych.probl. nevezmou/ i přes její nesouhlas.Pokud Vaše babička bude ochotná se nechat někam umístit , tak budeme mít aspoň klid , že je o ní postaráno.Ale já už jsem to nakonec vzdala, zatím dokud to půjde bude doma , tam kde jí je nejlíp a je tam mezi těmi 4 stěnami šťastná,než jí dát někam proti její vůli ,aby tam nakonec byla nešťastná.

Nejdřív sehnat nějakého normální doktora, a když se babička uzdraví tak jí "dokopat" do nějakého klubu pro seniory, aby si našla přátele, nebo ji pořídit pejska, prostě aby měla nějaké koníčky. Důchodce, který nemá moc přátel a koníčků schází hrozně rychle. Můj děda, když ještě žila babička, tak to byl i v 78 čilý člověk, chodily spolu na procházky, na chalupě celý den štípal dřevo, byla s ním sranda. Pak umřela babička a s dědou to šlo z kopce, za 5 let nám umřel na selhání ledvin (aspoň myslím), děda bez babičky neměl žádné koníčky, nic ho nebavilo, zkoušeli sme to s ním, na dovolenou sme jezdili jenom s dědou, na víkendy na chatu jsme ho brali, mamka za ním chodila každý večer, on k nám chodil denně na jídlo, ale mezi tím se nudil. A pokud by na tom babička nebyla ani po operaci úplně nejlíp, tak bych se nebála nějakého slušného domova důchodců nebo hospicu. Chápu, že ne každý má sílu se strat o nemocného, sama jsem se z toho vzpamatovávala hodně dlouho a ještě teď se mi vybavuje jak jsme s mámou dědu zvihaly ze země a jak jsem v noci nespala a poslouchala jeslti nespadl, a i teď po skoro 3 letech z toho mám noční můry... Možná jsem slaboch, ale je to tak

Dneska jsem zjistila, že má babička nemocnou nohu, proto se schovávala. Odvezli jsme jí do nemocnice, doktor to prý moc optimisticky nevidí, je možné, že o ní přijde

Tak to je mi líto. Ale všechno špatné je k něčemu dobré. Doktoři ji tam celkově proklepnou a navrhnou způsob léčení i te její inkontinece. Držím palce ať to dobře dopadne.

Nevím, jestli by jí ve věku 72 let udělali operaci a taky ne každý druh inkontinence je operovatelný. Měla by navštívit urologa a vyměnit gynekologa. Jinak inkontinenční vložky může napsat i obvoďák a je možnost, že je dovezou až do domu zdarma

Reaguji na ata001: objednej tady zdarma babičce vzorky vložek na tento problém, třeba ji to potěší, zaujme, začne je používat a chodit mezi lidi

http://www.tenacz.cz/zeny/vyrobky/vzorek-zdarma/

Vyzkoušet se musí všechno, staří jsou někdy jak malý děti, oni to posílají v balíčku, s vyprávěním...doufej že ji to zaujme