karamelka
Vím o tom, že by neměla být sama, na druhou stranu bych nechtěla dopadnout jak před pár lety, kdy jsem se 6 let starala o mého tatínka , zůstala kvůli němu doma a on nakonec odkázal spoustu peněz své druhé dceři (mojí nevlastní sestře) která si ho vzala 1x za rok.
Ano klidně se o ni budu starat, máme rodinný dům, možnost tady je - ale budu požadovat, aby se nějak urovnaly už předem majetkoprávní vztahy, manžel má ještě bratra, jeho rodinu 20 let tchýně upřednostňovala, tak budu chtít vědět na čem jsem. Protože je mi jasné, že jak se ocitne u nás doma, tak budu to mít na starosti všechno jenom já.
vím že to zní tvrdě, ale sestře jsem ještě nedávno splácela hodně peněz, a přitom mě péče o otce a přestavba domu kvůli tomu, aby u nás mohl bydlet stálo sto tisíc. A sestra jenom shrábla peníze.
eva1960
Ahoj, moje babi, která tu už pár let není, měla taky Alzheimera. Jak už tu někdo psal, začíná to klasickým zapomínáním (babička se pořád dokola ptala jaký je den, o prázdninách jaké jsem měla vysvědčení apod.), postupně se to zhoršuje a člověk zapomíná věci, které se třeba stali včera, před hodinou, ale stále si pamatuje věci, které se staly, když byla mladá a nebo před X lety, to se jí časem ale také začalo plést, a i když si třeba chtěla o tom povídat a pamatovala si, že byla na dovče v Rakousku, začala povídat, že je tam Socha svobody, kolem které letěla vrtulníkem apod začaly se jí plést skutečnosti, které prožila a které viděla v TV.
Postupně přestala poznávat svoje blízké, chvílema byla agresivní (třeba po tetě hodila talířem) a chvílema měla světlé chvilky, třeba 15min, kdy se chovala jako úplně zdravý člověk. Ke konci už babička nebyla schopná se sama osprchovat, nevěděla, jak se čistí zuby, jak se jí..později už jen ležela na posteli a přestala komunikovat úplně. Starala se o ní střídavě mamča s tetou a s ošetřovatelkou, která za ni dojížděla, sama být rozhodně nemohla.
Někdo tu psal o LDN, tam rozhodně ne!! Tchýni ti napíchají sajrajtama na uklidnění, aby ležela na posteli a měli od ní pokoj, a to je začátek konce. Vím o čem mluvím, kamarádky známá tam pracovala. Tuším, že snad už existují nějaké prášky, které nemoc nevyléčí, ale zarazí v té fázi ve které teď je a nebo alespoň zpomalí nástup dalších příznaků.
Určitě přeju silné nervy a kdybys měla jakékoliv dotazy, klidně napiš
sheila
já jsem taky proti LDN, švagr uvažuje že ji dá do Domova důchodců, ale s tím bych taky byla opatrná. Alzheimer je nemoc mozku a myslím si, že jakýkoliv stres a strach, že ji dáváme pryč, jí hrozně uškodí.
Na druhou stranu není to moje maminka, je to moje tchýne, má 2 syny tak si budou muset rozmyslet hlavně oni co dělat.
Tak moje babička bohužel taky, která též již nežije, měla také Alzheimera. Je to nemoc, která především ničí nejbližší, neboť vidí,jak jejich milovaný člověk chátrá a uvědomují sí, že milovanému člověku není pomoci. V každém případě jde o nemoc "cestovatelskou" - naše babička se sebrala a o půlnoci odnesla mnoho svých šperků do zastavárny, že neví, co to je a potřebuje si koupit rohlík, tak to nese výměnou. Provozovatel zastavárny jí velmi ochotně vyhověl . Později na nás babička mluvila buď francouzsky nebo německy (oba jazyky se naučila v mládí), současně ovšem svojí dceři říkala "mamko" a nás - svoje vnoučata většinou nepoznávala. Babička nám utíkala, ztrácela se, skutečně to jednoduché nebylo. V počáteční fázi se ještě i zvládla sama obléci, i když třeba jednotlivé kusy nebyly použity ve správném pořadí. Časem se jí nedařilo ani se najíst, řešit hygienu, toaletu atd. Je to velmi smutná nemoc.
eva1960
Domov důchodců podle mne špatná volba není, pokud je tvá tchýně komunikativní a ráda si pokecá s ostatníma babičkama , špatně by jí tam určitě nebylo, problémem jsou ale hodně dlouhé čekací doby (nevím jak teď, ale před lety to bylo i kolem 2let).
colette11
máš pravdu, babička zase pro změnu vybírala ze svého účtu a veškeré svoje životní úspory rozdala cikánům , než jsme na to přišli, účet měla skoro na nule, to samé udělala se šperkama a veškerýma cennýma věcma
Přiznám, že naše rodina už poslední fáze péče o babičku nezvládla, psychicky i fyzicky jsme se začali postupně hroutit všichni, kteří jsme se o ni starali a střídali se u ní. Není to jen péče přes den. Takto nemocný člověk nerozlišuje den a noc. Ve 2 v noci je schopen přijít vás probudit, ať okamžitě vstáváte, nebo přijdete pozdě do školy. Za 20 minut vás probudí znovu, prptože má hlad a chce vědět, kde je jídlo - lednici, stojící 30 let na stejném místě neakceptuje, chce většinou něco, kam se jídlo dávalo, když byl malý nebo mladý. A po dlaších 20 minutách řešíte další problém - chce na toaletu, o níž si bohužel myslí, že je v předsíni ve vaší botě . Je to jedna z nejsmutnějších a nejtragičtějších nemocí vůbec.
Musíš najít domov důchodců kde berou i s Alzheimerovou chorobou je jich celkem dost. Ale problém je v tom že se čeká hodně dlouho i několik let. Moje babička musela být u mých rodičů doma ale povahově je hrozná tak ji odvezli na její žádost zase k ní domů. Podezřívá nás že jí bereme věci, že jí někdo donáší věci do bytu atd. je to hrozná nemoc ale hodně záleží na tom jakou povahu ten člověk má.
LDN taky nedoporučuji. Babička tam mněla jít z nemocnice, ale taťka ji tam nechtěl nechat odvézt tak si ji vzal domů. Ale nedalo se to zvládat nakonec brácha, taťka a mamka spali v pokojíčku a babička mněla celou ložnici a obývací pokoj pro sebe. Záleží také na tom v jakém stádiu ta nemoc je.
Docela dobrá léčebna je v Krabčicích u Prahy, je to tam hezké, býval tam vstřícný personál a td. Mrkněte na to http://krabcice.diakoniecce.cz/
colette11
děkuji za kontakt, je to sice od Zlína hodně daleko, ale aspon mám přehled o cenách a službách, které se poskytují.
a ještě jsem se dozvěděla, že ve Zlíně existuje denní stacionář pro tyto nemocné. Máte s touto péčí nějakou zkušenost ? Samozřejmě za předpokladu že jde o počáteční nebo mírně pokročilé stadium
řešíme doma to samé, tchýňka už nemůže být sama. Podařilo se nám sehnat sanatorium Topas, které je specializované na Al. Jedno středisko je ve Škvorci a druhé mají v Seči. Byla jsem se tam s manželem podívat - dvou lůžkové pokoje, vše je přizpůsobené této nemoci
URL jinak u nás to jde rychle a na úřadech pomalu. Péči o osobu blízkou ještě nemáme (čekáme od ledna) a v sanatoriu s tím máme problém, protože ze zákona náleží jim.
eva1960
Ahoj, Evo, moje tchýně 89 letá má také dva syny- dcera je samozřejmě lepší. Moje tchýně byla na LDN po zlomenině pánve, byla tam dva roky a nechtěla se vrátit domů- bydlí sama.
Teď je v stacionáři, co je u hospicu Citadela ve Valmezu a jen tam kvete! Chodí jako čečetka, hlava tedy nic moc, ale domů nechce ani za svět.
Ovšem je to selekce- přežijí tam právě jen silné typy, jako je ona. Ona nezná, co je deprese, dívaly jsme se spolu na rakev, někoho vynášeli z pokoje a ona nic. Ani myšlenka nejmenší na vlastní konec...Díkybohu. Ona je kolektivní tvor a je tam ráda. Ostatní dává do latě, vše má pod nosem a o zábavu postaráno.
Moje pratetička pražská to taky měla. Ozdobila si tepláky štrasem a tak chodila po ulici. Trpěla příjemným bludem, že ji muži žerou- když se nějaký déle zadíval - "ten po mně jede, viď?"
Měj se M.
Cituji eva1960: Ted mě manžel tvrdí, že jí vyřídí domov důchodců, ale tam podle mě ji s touto nemocí nevezmou, potřebuje zvláštní péči.
Doporučuji speciální ústav pro pacienty s alzheimerovou chorobou v Jedlí (Jeseníky). Špičkové zařízení se špičkovým personálem. Můj tatínek tam strávil 2 poslední roky svého života.
Cituji colette11: naše rodina už poslední fáze péče o babičku nezvládla, psychicky i fyzicky jsme se začali postupně hroutit všichni
Já tohle znám, nás to taky vysilovalo. Nejhorší je to, že člověk ví, že ten stav bude stále horší, že lepší to už nebude. To je pak na palici.
Alzheimerova choroba se nevyhne nikomu - v Anglii ji má diagnostikovanou spisovatel Terry Pratchett, možná některé z vás znají jeho Zeměplochu s čarodějnicemi, Mrakoplašem a noční hlídkou.T. Pratchett napsal včera veřejně, že žádá o možnost zemřít důstojně a včas - pokud umíte anglicky, najdete to zde:
http://www.dailymail.co.uk/news/article-1203622/Il l-die-endgame-says-Terry-Pratchett-law-allow-assis ted-suicides-UK.html
Jinak v raných stádiích by vašim příbuzným mohli doktoři napsat tyto léky: Aricept, Reminyl či Exelon. Nastudujte si jejich účinky na internetu.
Sama nejsem lékařka a o lécích vím, protože když na jaře protestovali v Británii lidé proti špatné péči a stěžovali si, že lékaři nepíšou léky na Alzheimera či na léčbu makuly (oční onemocnění), tak jsem si názvy léků z transparentů honem zapsala do notýsku, pro jistotu
A. jsme měli taky v rodině, tak vím, co to je. Myla jsem tchýni zadek a přebalovala ji, to si určitě nemyslela, že jí takto posloužím (a já taky ne).
A to Eva 1960 - uděláš správně,když se domluvíte a majetkovém dělení teď. Protože teď je můžeš držet v šachu skutečností, že si budou jinak muset tchýni vzít třebas oni ... Pak, po její smrti to už zapomenou na vše, co jsi udělala a budou hledět jen svůj prospěch. Uvažuješ rozumně.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.