Alimenty od obou rodičů

taky nechápu jaké tvrzení proti tvrzení.

To taky chápu.
Zakladatelka může patřičnému úřadu nebo advokátovi tvrdit,že nedostává peníze a rodiče můžou taktéž tvrdit,že jí je dávají

Pokud k soudnímu sporu dojde, určitě to nezůstane u "tvrzení proti tvrzení", budou se podrobně prokazovat přiznané i "černé" příjmy rodičů, a to nejen skutečné, ale i potenciální (tj. kolik by mohli v daném čase a místě se svým vzděláním a praxí atd. vydělávat - tedy i ta nepracující matka). Budou se zároveň podrobně zjišťovat náklady zakladatelky (kolik ji měsíčne stojí kolej, jídlo, tramvajenka, oblečení, léky, skripta, plus nějaká kultura, zájmy, sport), ale i to, zda se skutečně svědomitě připravuje na svoje budoucí povolání (jestli školu nefláká). Na tom základě soud určí každému z rodičů výši výživného, které bude muset plnit.

Obecně platí, že rodiče mají vyživovací povinnost ke svým dětem (ať se jim to líbí nebo ne) až do doby, než jsou děti schopny se sami živit (tj. vyživovací povinnost není omezena zletilostí ani jiným věkem) a navíc jsou povinni poskytovat výživné v takovém rozsahu, aby se dítě podílelo na jejich majetkové úrovni (tj. pokud jedou na dovolenou za 40 tisíc, jen těžko si obhájí tvrzení, že nemají na jídlo pro vlastní dceru).

Zakladatelko, pokud to se školou myslíš vážně, nepouštěj ji, a trvej na tom, aby si tví rodiče plnili jejich zákonné povinnosti.

25 tisíc pro čtyři lidi je žalostně málo/tedy aspoň myslím,že máš jen jednoho sourozence/ - kolik má otec bokem je celkem jedno a jestli matka z nějakého důvodu nepracuje bych být tebou nekomentovala,do toho ti nic není
Každopádně věřím,že jsi pro ně finanční zátěž a zajímalo by mně proč dále odmítají tě financovat,protože nic se neděje jen tak

Reaguji na Tereza1986: Tak na to asi musí být nějaké potvrzení, peníze posílat na účet, složenkou....

Reaguji na Laky: Přesně tak...

To by mělo význam, pokud by požadovala výživné zpětně (před podáním návrhu) - tam by se prokazovalo i to, co rodiče dítěti zaplatili. Výživné zpětně lze ale požadovat jen u nezletilých dětí. Zakladatelka může žádat výživné nejdříve ode dne podání žaloby. Pak nemá smysl zabývat se tím, co už zaplaceno bylo nebo nebylo, určuje se výživné do budoucna.
Takže s rozhodnutím, jestli žalobu podat, by neměla zakladatelka moc otálet.

Teď nebudu hodnotit postoj rodičů ani zakaldatelky k rodičům.
Ano, rodiče mají vyživovací povinnost do doby, než je dítě schopné se samo živit. A pokud je zakladatelce 18 let, je schopna se živit sama, tzn. je schopna si najít práci. To, že chce studovat, s tím /bohužel/ nemá co dělat. Studovat může i při zaměstnání. A podle mě, pokud rodiče řeknou, že jí školu platit nebudou, a je jí více jak 18 let, tak se s tím nic moc dělat nedá.. Chci tím říct, že dle mého názoru neplatí, že:

Reaguji na Labello: Snad ti rodiče řekli důvod, proč ti nechtějí školu dále financovat. Víš, ono je zvláštní i tvůj postoj...téměř s nimi nemluvíš, domů jedeš jen, když zavolají...

Podľa názoru rozhodujúcich orgánov ale áno, a to je pre slečnu dôležité.
Samoživenie nie je stanovené hranicou 18r. Čo ak by v 18 bola ešte stále na strednej škole? To ju má zanechať a ísť makať, aby mala kde a za čo spať a jesť?
Tiež ak sa napr. sústavne pripravuje na budúce povolanie, a nemá čas pracovať na taký úväzok, aby sa sama uživila (obľúbený príklad medinou, technikou...). A ak majú rodičia dostatočnú životnú úroveň...

Súhlas s Cosette.

Katulo, tvůj názor je z hlediska platného práva nesprávný. Věř mi, něco o tom vím Neplatí rovnost dítě je schopno najít si práci = dítě je schopno se samo živit.

V mých přípěvcích jsem popsala to, co říká zákon o rodině, a v souladu s čím rozhodují i soudy. Takže ano, je tomu skutečně tak, pokud se dítě poctivě připravuje na budoucí povolání studiem na vysoké škole, má nárok na výživné od svých rodičů, bez ohledu na to, že mu už bylo 18. Ne každý student na VŠ se může živit (někteří vůbec na brigádu čas nemají, někteří si přivydělají jen částečně). Jiná situace je, pokud student studuje třeba jen dálkově, nebo takové obory, že vedle studia zvládá plný úvazek. Pak by samozřejmě hrazení výživného v úvahu nepřicházelo.

Reaguji na Cosette: Zakladatelka na VŠ už je a připravuje se na budoucí povolaní, ale pokud by nastal případ, že dospělé dítě absolvuje SŠ a rodiče mu poté řeknou, že mu VŠ platit nebudou, ať jde pracovat, tak i v tomto případě soud rozhodne o tom, že rodiče výživné prostě platit budou? V případě, že dítě má ukončené střední vzdělání a není na VŠ? A bydlí u rodičů...

S čím ale nesouhlasím, že vyživovací povinnost není omezena věkem...v zákoně je psáno, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání a do věku 26 let... poté již nemá statut studenta.

Ale status študenta a už vôbec vek 26 na toto nemá žiaden vplyv.
Miešaš dohromady dve veci, dva inštitúty.
26 rokov je hranica, odkedy si študent musí platiť odvody na zdravotné poistenie.
Status študenta máš ale aj po 26. roku. Zo dňa na deň neprestaneš byť študent, a neprestanú ti vydávať potvrdenie o štúdiu.

Absurdný príklad.
Handicapované dieťa. Vyštuduje VŠ, má 27, ale stále nie je dostatočné schopné sa samo živiť.

Práve preto sa každý jeden prípad posudzuje individuálne.

Ano, soud v takovém případě může (podle okolností případu) výživné přiznat.

Ty jsi zákon nečetla, píšeš sem jen to, jak si myslíš, že to je. Prosím ust. § 85 a násl. zák. č. 94/1963 Sb., zákona o rodině, v platném znění. Kde je tam psáno, že do 26 let?

Status studenta s tím nemá co dělat.
Souhlas s lulamae.