Agentura Student agency, Intact nebo Alfa agency.

Byla jsem v Intactem v Irsku a neměla jsem žádný problém, kamarádka byla teď s SA v Anglii a taky dobrý.
Spíš k tomu, kam. Kamarádka šla do Hastings, prý tam bylo hrozně moc Čechů, na Maltě prý bývá taky hodně Čechů. V Dublinu jsem na škole zase nepotkala Čecha ani jednoho. Já jsem ale schválně školu vybírala dle statistik Intactu (kolik procent jaké národnosti na škole většinou je). Na mojí škole uváděli tehdy asi 0,5% procenta, teď je tam 1%. V Hastings uvádí 15%. Irsko taky stojí víc, neb musíš připočítat letenku a je tam vcelku draho.

Reaguji na Micky123:

Já jsem byla na měsíc v Anglie v měste Brighton (na pobřeží hodinu od Londýna). Neměla jsem to přes žádnou agenturu, ale přímo přes školu. Škola se jmenovala EF (Education First) a jednu pobočku májí přímo v Praze, kde si můžeš domluvit schůzku a ukážou ti jaké a kde mají školy, seženou k tomu ubytování, letenku a transfer.
Za to ségra byla na Maltě (ale už přes agenturu) a nebyla z toho tak nadšená jako já. Malta je super na dovču, ale na jazykáč není to pravé místo. Ve školách ani nemají rodilé mluvčí.
Jestli chceš můžu poradit do zpráv .

Reaguji na DenisaNova: To by bylo fajn poradit do zpráv. Jinak díky

Reaguji na Micky123: O Alfa Agency jsem slyšela jen samé špatné zprávy. Koukni na blog holek acupofstyle.com. Zrovna jedna z nich je tam teď v USA s touto agenturou a má tam o nich dlouhý a ne moc pozitivní článek

Zdravím, chci se podělit o své zkušenosti s EF na Maltě.
Za plno peněz málo muziky
Strávila jsem letos 3 týdny na Maltě v termínu od 3.7.- 24. 7. 2016.
Ubytování: Forma mládežnické ubytovny, což by bylo v pořádku, kdyby byly alespoň koupelny na pokoji a ne na chodbách, které jsou věčně obsazené nebo nefungují a to je to nová rezidence! Ve 2-lůžkovém pokoji žádná možnost pověsit si mokré věci, čekala jsem dokonce 4 dny na ramínka a přes týden na jednu židli s omluvou, že se rezidence ještě dodělává. Třetí týden jsem byla ve vícelůžkovém pokoji, který je levnější a také stokrát lepší.

Jídlo: Snídaně mizerná, miniaturní s velice nepříjemnou a neochotnou obsluhou.

Škola: Jazykové úrovně zcela neodpovídají úrovni, kterou doopravdy máte. Byla jsem v úrovni B2 s 90% lidí, kteří měli úroveň maximálně A2 či B1, takže spolupráce s nimi v hodinách téměř nebyla možná. Po závěrečném testu má úroveň zůstala na B2 a jejich se ukázala přesně na A2 či maximálně B1, takže jsem se opravdu nic nového nenaučila. Chtěla jsem do jiné skupiny, ale to nebylo možné. Bylo by to možné jen po úspěšně napsaném testu.

Domluva s EF v ČR: Všechny problémy jsem si měla vyřizovat sama, že je to prý rychlejší. Všude fronty a nevím, proč bych si veškeré problémy a stížnosti měla vyřizovat sama a lítat tam, když člověk platí takové peníze.

Shrnutí: Byla to rozhodně zajímavá zkušenost, kde jsem si našla přátelé, se kterými budu i nadále ve spojení, ale to je bohužel asi tak všechno.

Naše dcera Klára je studentkou jednoho pražského osmiletého gymnázia.
Když byla v kvartě, dozvěděla se na školní přednášce od pracovnice jedné agentury, že existuje možnost vycestovat do zahraničí a tam studovat půl roku nebo celý školní rok na místní střední škole. Začala se pídit po podrobnostech a protože se učí španělsky, zaměřila se právě na Španělsko.
Po projednání doma si našla agenturu, kterou jsme oslovili s poptávkou. Jednalo se o firmu Alfa Agency s. r. o. Jednání proběhlo úspěšně a brzy následovalo uzavření smlouvy o zprostředkování studijního pobytu. Bohužel však nenásledovalo uzavření smlouvy se zahraniční organizací na místě (kterou byla firma EduQuality Espa?a), což se nám také v další fázi akce vymstilo, jak se dozvíte níže.
Zatím ale bylo vše v pořádku, Klárka si vyjednala ve škole individuální studijní plán, zaplatili jsme první i druhou zálohu, které dohromady tvořily celkovou částku 7. 500 euro za pobyt v hostitelské rodině a studium nedaleko Granady za celý školní rok 2022/2023. Pak ještě pojištění, nákup nezbytných věcí s sebou, letenku a Klárka mohla vyrazit.
Neletěla hned na 1.9.2022, ale o něco později, až 21.9.2022, dle pokynů české a španělské agentury. Ne že by na těch pár dnech záleželo, ale problém byl v tom, že když dorazila po krátkém týdenním kurzu v Malaze do Atarfe u Granady a přihlásila se na místní škole, zbylo na ní místo pouze ve studijní skupině, která měla v rozvrhu ještě francouzštinu, latinu a klasickou řečtinu (což je kombinace, kterou zřejmě nikdo místní nechtěl). Jsou to jazyky, které nikdy před tím nestudovala a teď je vlastně musela pobrat s vysvětlováním ve španělštině?no, ona je dcera studijní typ, tak to nakonec dala, i když začátky byly dost krušné. To je obzvláště ?vtipné?, zejména v souvislosti s tím, že před tím několik měsíců vyplňovala dotazníky, jaké zaměření by chtěla studovat atd. a ve finále o ní škola ani nevěděla?
Co se však ukázalo jako skutečný kámen úrazu, byla hostitelská rodina.
Zpočátku bylo vše idylické, Klára byla uvítána, jak náleží a bylo o ni patřičně pečováno. Dokonce absolvovala se svou náhradní rodinou jeden výlet po památkách za hranice Andalusie. V rodině byly ještě dvě dcery, obě mladší než ona.
Po pár týdnech ovšem začaly problémy. Naše Klára je více introvert než extrovert (ostatně jako asi většina Čechů), zatímco Španělé potřebují celodenní a celorodinnou komunikaci a hlavně neuznávají, že by to někdo mohl mít jinak a potřeboval třeba občas být sám nebo se jen tak sám projít ven.
Otec rodiny byl navíc tak trochu ?mačo? a nesnesl, když nebylo přesně po jeho, což je také rodinný model, který je u nás v Čechách spíše na ústupu.
Prostě následovaly první konflikty, které se Klára nejdříve statečně snažila řešit sama, ovšem bez úspěchu, pak první plačtivé telefonáty domů a následně naše intervence do Španělska prostřednictvím české Alfa Agency. Španělská agentura reagovala tak, že do rodiny vyslala své pracovníky (koordinátory), kteří však, dle vyjádření dcery, moderovali debatu spíše směrem ?vy studenti jste tu, abyste okusili místní kulturu, tak nerejpejte a držte krok?.
V jiných rodinách byla prý situace obdobná, někde byla situace tak napjatá, že bylo nutno hostitelskou rodinu vyměnit. To měla Klára zprávy od jiných zahraničních studentů ze stejné školy.
Později nabývaly výtky španělského otce vůči naší dceři vyloženě absurdních poloh, protože jí například vyčítal, že se moc učí nebo že špatně myje nádobí (tedy ne, že jej nemyje, ale myje jej ŠPATNĚ).
Po dvou měsících, několika intervencích a stále více vynervované Klárce, prohlásil otec španělské rodiny, že jí tam už více nechce a posléze jsme se dohodli s oběma agenturami, že naše dcera odcestuje na Vánoce domů.
V průběhu komunikace došlo i na zajímavé zjištění, že hostitelská rodina nedostává žádné peníze z těch, které jsme platili agentuře a vlastně tak hostí naši dceru na své náklady. Vrtalo mi hlavou, jaká je tedy motivace těchto rodin a jediné, na co jsem přišel, že chtějí pomoci, podle nich chudým rodinám z Východu, k nějakému vzdělání. Utvrdil jsem se v tomto názoru, že když se Klára zmínila v rodině o ceně, kterou jsme za její pobyt platili, setkalo se to s velmi nevrlou reakcí koordinátorů místní agentury.
Z toho mi vychází, že místní jsou ?tak trochu? těmito agenturami zneužíváni. S tím koresponduje i poznatek, že nejčastěji se nejedná o jakési profesionální ?pěstounské? rodiny, ale rodiny, takříkajíc, na jedno použití, které většinou také, jako my, netuší, do čeho jdou. Místní koordinátoři prý na tom tzaké nejsou valně s odměňování, takže pracují laxně a bez zájmu. Většinu prostředků tedy nejspíše spolkne vedení agentur.
V tento moment se samozřejmě naplno projevil fakt, že jsme neměli uzavřenu žádnou smlouvu s místní agenturou a neměli tudíž na papíře žádná pravidla, co se bude dít, když se věci takto pokazí.
Klára tedy odjela přes svátky domů, kde se dala psychicky dohromady a po novém roce jí přišla nabídka na pokračování kurzu v jiné rodině, která však vypadala ještě hůř než ta původní ? jednak matka byla samoživitelka, jednak měla kromě dcery ještě i syna a oba byl měli s naší Klárou žít v jednom pokoji, navíc bydleli někde na vesnici v horách, kde široko daleko nic nebylo (ani škola), což nám vše přišlo jako poukázka na mnohem větší problémy, než jsme řešili doposud. Klára si navíc nedovedla přestavit, že by se měla vrátit do tohoto pro ni stresujícího prostředí, což je smutné, protože původně se mělo jednat o obohacující a veselý studentský pobyt, na který se dá v dobrém vzpomínat celý život.
Další pokračování dobrodružství jsme tudíž odmítli a v současné době se dohadujeme s českou agenturou na kompenzaci za nezdařený pobyt.
Po zkušenostech rozhodně nikomu nedoporučuji vyslat své dítě na takový studijní pobyt bez patřičné smlouvy s místní agenturou, kde budou podobné situace ošetřeny, protože je velmi pravděpodobné, že vzniknou, už jen z důvodu nekompatibility naší a španělské mentality. Trvejte na tom, že tu smlouvu s místní agenturou chcete. Máte na to ostatně právo i podle našeho občanského zákoníku.
To ovšem znamená, že budete muset využít služby jiné české agentury než Alfa Agency, protože ta vám smlouvu se španělským poskytovatelem nedá. Asi ví proč.