"Život" po smrti?

Petrůů
Siso, Prosím važ slova. Tolik negativní energie co z tebe čiší, je opravdu hrůza. Přečti si po sobě cos napsala, a trochu se zamysli, jestli je to potřeba. Protože tohle je silný kafe. Jestli je tohle tvůj běžný stav při komunikaci, tak si myslím že jsi tak plná zloby a nenávisti vůči všemu, že z toho pravděpodobně onemocníš. Nemyslím to špatně, ale nedivila bych se, kdybys zaútočila i na mě. Trochu je potřeba vidět ten svět veseleji, a s úsměvem. Není všechno černé.

Ale Siso. Vždyť tě nikdo nenapadá. Nikdo se nad tebe nevyvyšuje, a ty se zase před nikým neponižuj. Každej je tady sám za sebe s tou výbavou jakou má.Myslím mentální výbavu a zkušenostní. Nemusí všichni číst Freuda, já ho taky nečtu, je těžkej, ale je tu spousta holek, co si normálně píšou o tom jak si sází kytičky za okna a šijou kabele a pletou svetry, a ani za jic by je nenapadlo, tady ze sebe dělat nějaký přemrštělý intelektuálky. A možná bysme se divily, co tyhle dámy dělají za práci. Takovou, ke které potřebují víc než průměrný IQ a pozornost a nasazení. Sem si chodí jenom tak nezávazně proprát mozek a odpočinout. Jako třeba Maria, která možná neumí svíčkovou, ale zase má zkoušku z anatomie ) A já si myslím že i ta tvoje špatná nálada, která se tady projevila tím, jak střílíš do davu, vznikla nějak omylem. Že jsi uplně normální ženská, která má svoje starosti, ale je taky něčím vyjímečná. Určitě je věc, kterou umíš ze všech nejlíp?!Víš co, nepoužívej slovo zlá osoba. A nepřej lidem nic zlého. Sice tu nejsi vidět, ale to co píšeš existuje a kdokoliv si to může přečíst i s tvým směrovým číslem. Vždycky když tě napadne někoho tak ostře a hlavně velmi rychle hodnotit, jdi třeba udělat nějakou fyzickou práci a během ní si to dobře rozmysli. Třeba aerobik /to pomáhá mě/. Bude to hlavně tvoje výhra, když se dokážeš usmívat, i když je kolem zataženo. A nevěř, že ti někdo chce ublížit. Nechce.Fakt. Věříš mi?

Já se musím zastat Sisy, brilantně odráží rýpavé příspěvky druhé strany. Kázat, mentorovat, poučovat- to taky nemusím . Je to otravné a nudné. Tím nemyslím Sisu, aby bylo jasno.

Styl a rozpínavost písma svědčí o povaze pisatelky.
Více se netřeba vyjadřovat.Jistě se každý dovtípí.
Ráda bych se ale vrátila k původnímu tématu pro které bylo toto založeno.
Před několika lety jsem měla žážitek,kdy jsem hovořila v mém domě s osobou o tom,jak to tady funguje.
Byl to mladý a sympatický muž.Až později jsem si zjistila,že to musel být původní majitel-němec,který dům postavil a pak padl ve válce.
Zvláštní na tom bylo,že jsem nebyla ani vyděšená,ani překvapená.Bylo to takové spontální.Vyděsila jsem se ,až rozhovor pominul a já se vzpamatovala jakoby z jiného stavu vědomí.Podotýkám,že jsem nebyla ani opilá ani zfetovaná!
Byla jsem spíše taková docela rozhozená po psychické stránce.( jedno z těžších období mého života.)On mi právě vysvětloval,že se nemám trápit ale mám žít s nadhledem.
Řekl mi,že zde je pouhá polepšovna pro zlobivce.něco jako to pomyslné peklo)Odsud odcházíme a vracíme se tak často a v takových časových intervalech,jaké poučení si naše bytí vzalo z předchozích chyb.Ti dokonalí už se nevracejí.Zůstávají v jiném světě v naprosté harmonii.Podle předchozího života a zpáchaných křivd si také vysloužíme komu se narodíme a od toho se odvíjí,jaký život nás asi čeká!?Doba,jak dlouho zde budeme a jak se budeme mít není ovlivnitelná.Ale ovlivní naše další narození to,jak se s těmi situacemi dokážeme vyrovnat,aniž bychom kolem sebe napáchali velkou škodu.Když se stane,že odejdeme moc brzy,narodíme se brzy znovu v podobných podmínkách.Lidé,kteří se narodí velmi postižení jsou sebevrahové nebo vrahové.To je největší provinění-vzít někomu či sobě život.
Řekl mi toho více,ale bylo by to na dlouho.
Jestli bude někdo chtít,ještě o tom napíšu.
Já navíc vím,že tady stále existuje s námi a pomáhá nám.
Do té doby,než jsem s ním mluvila jsem se tady pořád něčeho bála a moje dcera taky,Měly jsme dojem,že tady nejsme samy a děsilo nás to.Teď už ne.A docela se nám od té doby začalo dařit.Zvláštní že?Co vy na to?

Proboha, běžte to řešit někam jinam....

Tajza
s jakou osobou hovoříš? jako s duchem? a kdy se ti zjevuje? a napiš ještě víc je to zajimavé

Axis
Mluvila jsem s tím mužem jen tehdy jednou.Byla jsem z toho hotová,nevěděla jsem kdo to byl,tak jsem zjišťovala původního majitele,protože říkal,že se zde vrací,protože ten dům má rád.
Po dlouhém pátrání jsem zjistila,že tady kdysi bydlel a postavil ho asi 30 letý němec,svobodný,né moc bohatý.
Hrozně se nadřel aby si ten dům vybudoval.
Že to byl zrovna on,jsem si tak nějak vydedukovala.Přišel mně vlastně uchlácholit v mém smutku a vysvětlit mi proč se věci dějí tak jak se dějí.
Byl to velice zvláštní a silný zážitek,který poznamenal celý můj další život.Nevím jestli to byl duch o sobě nehovořil.Jen o tomto světě.Mám prý vše brát jak to jde.A brát věci pozitivně i když je to někdy velmi těžké.Pozitivní i negativní energie se načítají a to má potom vliv na přítomný život i na ty další.

Často ale mám dojem,že je tady. Tak nějak to vnímám a i moje děti,když tady jsou.
Několikrát jsme měli vyhořet,ale z nějakých důvodů se oheň uhasil a nerozšířil.Jako by to tady hlídal?

ja myslim,ze stejne jako vsechno na svete neustale koluje(voda-vypareni-dest-vypareni, rostliny se taky rozpadnou a z vznikle susiny vyroste nec noveho-uplne jineho,ale porad jsou to ty stejne elementarni jednotky-jen tvori uplne jiny celek..)

AXIS
Zní to neuvěřitelně,ale stalo se to.A živý zřejmě nebyl.
A když se nad tím tak zamyslíš,tak tato verze se mi zdála docela logická,oproti jiným zfanatizovaným doměnkám.
Tedy pro ty,kteří si myslí,že tímto životem vše nekončí.

Tajza
Jakým jazykem na tebe mluvil? Nebo to bylo něco jako mimojazyková komunikace?

Jinak jednou jsem viděla rozhovor s hercem Jaroslavem Duškem a taky říkal, že miminka si vybírají, komu se narodí

Když budeš mít čas a chuť tak klidně napiš pokračování...

Sisa
Ano viděla,seděl ode mně asi 2 m v křesle v obýv.pokoji.Já na sedačce.
Natalie 04
Já na něj mluvila úplně normálně,ale on se mnou komunikoval nějak jakoby přes smysly.Měla jsem pocit,že semnou mluví úplně normálně.Ale jak už jsem psalařišlo to tak normálně a spontálně,že jsem nad tím neuvažovala,jak se bavíme a kdo to je.V ten moment jsem měla dojem že se bavím s nějakým starým známým.
Až odešel,tak jsem jakoby procitla z nějakého zvláštního vědomí a teprve jsem se vyděsila co to vlastně bylo,jestli nejsem cvok!
Musím ještě říct,že nejsem ani jsem nebyla psychicky narušená,abych měla takové halušky.Ale ty první dny jsem nad tím intenzivně uvažovala,jestli to nebyla nějaká halucinace.Je to pro člověka šok!Pak jsem začala pátrar kdo by to mohl být.
Je to těžko uvěřitelné že?

Tajza
je to fakt šokující a psychicky narušená nejsi, pže já tohle vidět tak nevím nevím

Tajza
mám úplně husinu když to čtu,ale mám ráda takový příběhy