"Nesnáším" přítele

Mám to teď s přítelem takový podobný....štvou mě na něm maličkosti. To že moc mluví...všechno ví líp atd....Hádáme se už i kvůli úplnejm blbostem...tak nevim jeslti by nebylo lepší to ukončit. Ale na druhou stranu mám pocit, že to nedokážu. Mám ho moc ráda i přesto a hrozně by mi chyběl...teda myslím si to....taky nevim jak z toho ven a jak to cele vyřešit

[quote=montaana219]chyběl...teda myslím si to..[/quote
To je trefné, úplně přesné.

Pokud nezkousneš jeho úspěch, tak se k němu nehodíš a najdi si někoho na stejné úrovni nebo někoho nad kým budeš ty jinak si myslim, že je období, kdy nás ten druhý štve, ale když to řešíš na internetu tak to bude asi hodně vážné

lasešůůůp

To je začátek konce... Alespoň u mne v předchozím vztahu byl. Zhruba po roce vztahu jsem začala nesnášet co dělá, jak se chová. Přešlo to až v to, že jsem ho opravdu a reálně nesnášela. Ke konci už se mě nesměl ani dotknout.

On byl příšerně pasivní a závislý na mně, doslova plnil každé moje přání. Až jsem pak, já mrcha, zkoušela, co všechno zvládne. No děs, stydím se za to doteď, ale tehdy jsem se tak prostě chovala.

Zažívám to taky a taky nevím co s tím. Jsem alergická na některé věci, které přítel dělá, hlavně na to, co říká a jak to říká. Jeho úspěch mu teda nezávidím a on rozhodně úspěšnější je, naopak, jsem za něj ráda. Vadí mi ale různé "maličkosti" kvůli kterým mám pak úplně zkaženou náladu, jsem protivná a on vlastně vůbec nechápe proč . Měla jsem to tak vlastně v každým vztahu, takže si říkám, že je to třeba něco, co zákonitě musí po určité době nastat, aspoň teda u mě. Nechci být protivná, chci aby mu se mnou bylo dobře, mám ho ráda, ale když mě vždycky nechtěně vytočí, jaksi to nejde...

lasešůůůp chování tvojeho přítele by mi šlo taky dost na nervy, nedivím se ti

Chování tvého přítele by mi šlo taky na nervy ...vždy bych mu na to řekla ,že sebechvála smrdí...myslím že teď ti vadí vyloženě jeho vychloubačství a pokud se to nezlepší ,tak se to nejspíš zhorší až do takového stádia kdy ti bude vadit jak jí jabko nebo jak divně si čistí zuby ,potom možná ,že i dejchá ...mě lezl postupem času na nervy skoro každý chlap až teď mám 2 roky přítele a sama sobě se divim ,že mi na něm nic nevadí ...že bych byla poprvé v životě zamilovaná ...je mi 30 let

Taky bych to tak tipovala

Jinak tě asi chápu. Já jsem se svým přítelem 4 roky a taky zjišťuji, že mi začíná hodně věcí co dělá vadit. Já přestávám být jeho středobodem a najednou je jím jeho dříve nenáviděná matka

? O tom to vůbec není.....

no, tak to už je z mé vlastní zkušenosti poslední stádium..
Jakmile ti vadí, cokoliv, co udělá, řekne, nebo už to, že existuje, tak vezmi nohy na ramena a odejdi.
Trápili byste se oba a je zbytečné ztrácet čas

Reaguji na ShoesManiac: .........Tak to bych měla vzít nohy na ramena