4 - leté dítě neumí chodit na nočník ani na WC

Reaguji na Moňas:
viz. předchozí příspěvek, on si mi radči ani neřekne je vyčůranej jak mraky.
Jinak mamina se mu krásně věnuje, učí ho spoustu věcí, ale tohle prostě nepodchytila když měla a teď než by se s ním hádala tak radči povolí, je to měkejš .

Reaguji na Issabell28:
díky za tip, zkusím to s mamkou probrat třeba to pomůže

Reaguji na Sannda: V tom případě bych mu dala najíst a posadila ho pak na nočník a seděl by, dokud by to nevytlačil. Pokud by to nezabralo, tak pak ten čípek

Hele a na "dospělý záchod" by nechtěl? Přece jen už není tak malý, aby tam nedokázal s trochou snahy sedět. Můj brácha rozhodně v tomto věku na WC už dávno chodil. Zkusila bych mu z toho udělat zábavu, jako něco nového. Jinak se nad tím budeš muset povznést, na střední už mu to třeba bude trapný a začne chodit sám

Mimochodem, ohledně těch chlapů (a tím myslím i dospělé chlapy) mi to připadá, že jakmile odbije "jejich hodina", tak si tam jdou sednout a lezou jim oči z důlků do doby, než to nevytlačí, přestože doopravdy potřebovat budou až za 10 hodin. Pak proč má tolik chlapů hemeroidy. Brácha přece může jít na záchod až ve chvíli, kdy to bude "v poslední zatáčce" a pak tlačit nepotřebuje, ne?

Evidentně vyčůranost kluka, mamku ani nebudu hodnotit.

Už je čas aby chodil na WC, když si umí zapískat, že chce plínu Nebo se prostě bojí, třeba viděl/slyšel kus horroru či zpráv jak ze záchoda vylezl had nebo potkan.

Ale začala bych nesmlouvavě, nejdřív bych třeba v katalogu Ikei mu ukázala a vysvětlila tu stoličku k umyvadlu a wc, pak ukázala to prkýnko pro děti k míse...a koupila mu ho, třeba při společném výletu, plus řeči, už je velký apod. A přijde to samo

Můj syn např. na nočník nechodil vůbec, už jako batole lezl na mísu. Měl nějak k nočníku odpor, ani nevím proč...

Holky, máte Vy děti? Asi ne, protože by tady nemohly padat rady typu čípek a sedět na nočníku dokud to neudělá apod.
Z mého okolí znám 4 děti, včetně mého, a týká se to i holčiček, co měly podobný problém.
Můj syn se třeba týden a někdy i víc nevykadil, břicho jak buben, bez chuti k jídlu, až se pak po... někde venku. Kamarádky kluk to samé, nechtěl chodit na velkou.

Nijak jsme to neřešily, protože mi přišlo ještě horší dělat kolem toho humbuk situaci to spíše zhoršovalo. Odešlo to samo.

Jo a celý problém vězí v hlavě toho dítěte. Takže čípky jsou opravdu k ničemu.

Dítě nemám, to je pravda.. Ale nemyslím si, že je to záležitost jenom malého, myslím, že kdyby máma byla důslednější a motivovala ho, alespoň by něco dělala a snažila se, ale takhle malý nemá žádnou motivaci.. Slyšela jsem, že se dětem dává do zadku i kousek mýdla a jak jim to vadí, tak tlačí.. Ale rozhodně bych mámu upozornila na to, že pokud se ztrapní ve školce, budou se mu třeba děti smát a to pro jeho psychiku nebude ok, může se to sním vézt i několik let..

Myslím, že všechna tu radíme z vlastní zkušenosti. A nejsou to špatné rady, ale ověřené. Navíc mám pocit, že s čůráním kluk potíže nemá.

Hmm, to jsme si taky mysleli, až u nás moje 13ti letá sestřenka spala. Dodnes se pokakává Její matka k tomu byla vždy laxní a myslela si, stejně jako ty, že to odezní samo. A sestřenka je samozřejmě kvůli tomu šikanovaná. Už je na 3.škole, tak snad to teď už na povrch nevyleze Problém se musí řešit a ne čekat, až sám odezní

Reaguji na sartre: Mimochodem, co je tedy špatného na těch radách? Dělali to tak naše babičky, matky, tak proč je to najednou špatně,když je to ověřené?

No z tohohle pak právě vznikají ty psychické problémy v dospělosti, ve vztazích a v sexu.
Rozhodně by vykonání potřeby nemělo být spojováno s nějakým vyhrožováním, trestem nebo brekem.
Je to podobné jako když třeba pes jí z misky, tak taky normálně lidi respektují že to zvíře potřebuje klid.

Bych řekla, že už tam nějaký blok Tvůj bráška má, takže trestáním se to ještě zhorší, možná zajít s tím za odborníkem, dětským psychologem třeba, ať poradí nějakou metodu, když jste ho to doteď nebyli schopni naučit, ono za chvíli mu bude 6 a to už bude opravdu problém.

Ano, vše v klidu

Proboha ale tady přece vůbec nejde o to, to dítě násilím donutit, aby se jednou vytento do nočníku, jde o naučení dost důležitého návyku, a to nejen z pohledu toho, aby se rodičům usnadnila práce. A tímhle se mu to může ještě víc zošklivit. Vždyť sama píšeš:

Si představ, že bys měla například odpor k čočce, bylo to pro Tebe něco jako radioaktivní odpad nebo něco prostě hrozného a někdo by vzal lžíci a násilím ti to vecpal do pusy. Jaký z toho pak budeš mít pocit? Racionálně si řekneš, že když jsi to jednou přežila, tak ti to napodruhé zachutná? No někdo to naopak může prožívat jako znásilnění.

Patrně už se mu to z nějakého důvodu tak zošklivilo, že se tedy jak píšeš radši pos.. (což taky asi není nic příjemného) než aby si sedl na nočník, no to už podle mě sami nezvládnete. Viděla bych to na toho dětského psychologa.

No já nevím. Plínku bych prostě nedala i za cenu, že se pokadí. Naše malá když se učila, tak to dělala vždy někde potajnu a schovaná Moc prima období, ale nenapadlo mě dát plenku. Je to krok zpět. Důležité je to nenutit a až to jednou zvládne klidně udělat obrovskou šaškárnu jak je šikovný. Prostě se stane plno nehod, ale důležité je vytrvat. Mám zkušenost, že u důsledných kamarádek jsou všechny dětí bez plen. U těch méně, tak je maji minimálně na noc.

Reaguji na Minette:
Tady už to vidím buď na toho kyneziloga nebo když to nepomůže, tak na dětského psychologa.

Mimochodem mě ještě napadlo, říká Tvůj brácha normálně "chce se mi kakat, čůrat", nebo mluvíte o tom třeba před ním, umí to pojmenovat?