Stará láska nerezaví

Ve svých 15 letech jsem měla kluka, ke kterému bych si i teď po 6 letech klidně vrátila Byli jsme spolu dva roky a byl to můj nejhezčí vztah ... dodnes jsme nejlepší kamarádi...

Tak na tom, že stará láska nerezaví asi něco bude Já třeba když potkám mojí dávnou lásku, tak na něm stejně i po těch letech vidím pořád to, co se mi dřív líbilo Rozum bych používala v jiných situacích, ohledně vztahu bychse řídila spíš srdcem

Já jsem "Do jedné řeky dvakrát nevstoupíš" porušila a jsem ráda .

Já jsem do řeky taky dvakrát, resp. třikrát vstoupila a taky nelituju. V 15 jsme se potkali a byla to taková platonická láska, pak mi bylo 17 a to jsme spolu začali chodit a když mi bylo 22, tak jsme spolu začali chodit znovu a neměnila bych už. Asi jsem potřebovala dospět a tak nějak si to všechno v hlavě urovnat.

půl napůl... snažím se to brát rozumě, přemýšlet, kde byli problémy, jestli se dají změnit nebo se v tom nezmění a sjede to do starých kolejích. Ale určitý emoce tam být musí taky.

Obecně se slepovanými vztahy nemám dobrou zkušenost.... no ale zase si aspoň pak člověk nemusí vyčítat, že to nezkusil. Jenže zase zbytečně ubíhá člověku čas...těžko dávat univerzální rady.

Mě se cca.4 roky líbil jeden kluk,ale pro 450km jsme spolu nikdy nic neměli..Před rokem a půl jsem ho potkala a za 3 měsíce se vdávám

Nádhera!

Tak tomu se říká osud Gratuluji a přeji hodně štěstí

S tohohle mam strach, proto se držím od bývalého dál

to je zajímavé.

Za mě slepované vztahy spíše nefungují, ale uvidíme, zda se nevrátím po x-té k ex.

Ve 13ti letech jsem se seznámila s jedním "klukem"... 3 roky jsme si spolu jen tak zahrávaly ,pak spolu začli chodit. Láska jako trám o tom není pochyb,bohužel,stalo se to co se stalo a po 7 měsících spolu jsme se rozešli. Dnes je mi 21 let a pokaždé když spolu jsme,nemůžeme se sami sebe nabažit ..Mezi náma je něco tak moc silného ,že se to nedá popsat. Tka nějak se pořád stýkám s ním,jeho rodinou,ale mezi námi už bohužel nic víc nikdy nebude. Sama nevím proč.. Já od něj měla pár vztahů,on ani jeden.. Vše chce čas,pokud jsme si souzeni,cestu k sobě zpět určitě najdeme..

Reaguji na chicky: Mám to podobně. Známe se od mala, bydlíme kousek od sebe, v mých 18 jsme se dali dohromady pak to ukončili ani do teď pořádně nevím proč a od té doby až do teď ( je mi 21) vím, že mezi námi je něco strašně silnýho a to jiskření je úplně neuvěřitelný ale i tak jsme se k sobě zatím nevrátili. On za tu dobu nikoho neměl a už několikrát mi řekl, že vlastně čekal že se k sobě vrátíme. Já měla vztahy dva ale i tak jsem pořád myslela na něj a když jsme se někde potkali byla jsem jak smyslů zbavená. Ale jestli se máme dát znova dohromady tak to tak bude.

Reaguji na cheryl: Proč si to neřeknete, co k sobě cítíte? Když to vezmu podle sebe, pořád bych si kladla otázku, co kdyby. I kdyby vám to pak nevyšlo, mohla by sis říct, že jsi to zkusila a měla to uzavřené. Takhle to tam vždycky bude...u dalších vztahů..jak sama píšeš, stejně jsi na něho myslela.

Nápodobně Oba víme co k sobě cítíme,ale asi jeden z nas neni schopen udělat bud další krok a nebo prostě víme,že to je takhle mezi náma lepší a vztahem by se to pokazilo ...