První porod

Tak to je pro mě aktuální téma... Já budu poprvé rodit v lednu 2012 a čím blíž se to blíží, tím víc se na to těším. Strach se zatím ke mě nedostal, ale sem tam jsem trochu na pochybách. Hodně lidí říká, ať si nečtu zážitky z porodu, že mě to třeba vyděsí, ale mě se právě líbí, jak téměř každá žena pak napíše, že to za tu bolest stejně stálo a já jsem pak dojatá.
Takže až já porodím, tak se taky zapojím a připíšu svůj porod, ale teď si ráda počtu ty vaše

Je to možná trapný, ale fakt by mě to holky strašně zajímalo jak je to s holením intimních partií během 9ti měsíců těhotenství a potom v nemocnici v přípravě na porod..Dá se vůbec oholit s břichem? A oholí vás před porodem nebo se to nechává vše "přírodně"

Reaguji na olivia27:
proč by to mělo být trapné.. jsou fóra o těhotenství, porodech a dětech vůbec, kde se řeší i choulostivější věci.
Já jsem se během těhu byla schopná oholit úplně normálně v devátým měsíci už lehce popaměti nebo myslím pomocí zrcátka a před porodem jsem se oholila dobrovolně, ať je se mnou co nejmíň práce

Reaguji na pes.filipes: Asi záleží na velikosti břicha. Sestra ho měla tak obrovské, že si ani nedokázala obout boty, natož se oholit. Já si bez oholeného těla nedokážu představit ani pár dní.

No právě, zvlášť "tam dole" ... Kdybych to nechala osudu celých 9 měsíců tak to tam ani nenajdou Mě to roste strašně rychle

Reaguji na montchitchi: no dyť, říkám, tak se vezme zrcátko A ono, přece jen, ke konci těhotenství už je to takové vzrůšo, že zrovna holení jsem vůbec neřešila (ne že bych se neholila).

A co když to teda některá žena kvůli velikosti bříška nedokáže, oholí ji teda v nemocnici?

Reaguji na olivia27: Ségru tehdy holili v nemocnici. Jinak mám totiž kolem sebe dost kamarádek, co se na to během těhotenství vykašlaly, což si fakt nedovedu představit. A vím, o čem mluvím. Když jsem byla dva měsíce ve špitále, tak jsem si stejně každý den dělala vlasy a make -up.

Reaguji na olivia27: jasně, nedělej si starosti

Ano, je a bylo mi to fuk

díky holky

já poprvé rodila před 3 měsíci a porod myslím celkem v pohodě. V něděli v 6 hod ráno mi začali první stahy jakoby silnější menstruace o půlnoci jsme pak odjeli do porodnice i přesto že stahy nebyly pravidelné, ale stále zesilovaly. Přenášela jsem už 9 dní.V porodnici si mně už nechali, přes noc jsem se otevřela na 4 cm, ale už jsem nespala protože stahy byly stále silnější a nedaly se zaspat. V pondělí kolem 11 hod mi praskly vodu (to už jsem byla myslím otevřená na 7 cm a pak kontrakce hodně moc zesílili. Nejlíp mi bylo když jsem stála ve sprše a pouštěla si na břicho teplou vodu. Samotný porod začal asi ve 13 hod. Když mi sestřička oznámila, že jdem na to, najednou jsem ucítila hroznou úlevu a radost, že zachvíli bude po všem V 13:30 byla malá na světě. U mě to tlačení tedy trvalo déle, protože mi přestaly kontrakce. Hlavičku jsem ještě vytlačila při kontrakci a pak už ani ťuk Při ramínkách mi už pomohla asistentka, tím že mi "skočila" na břicho a tlačila na něj. Pokud je hlavička venku, musí ramínka ven co nejrychleji, aby se miminko neudusilo. Musela jsem fakt mooc zabrat a naštěstí se podařilo bez kleští nebo zvonu. Ale cítila jsem, že kdybych měla zabrat ještě víc asi bych odpadla. Malá byla celkem velká 3,9 kg a 53 cm. Taky mě nastřihávali a vůbec jsem to necítila, protože ty kontrakce byly bolestivější než nástřih, proto se nastřihává při kontrakci. Jinak šití jsem taky vůbec necítila. Ale celkem dlouho jsem se hojila. skoro celé šestinedělí. Mně do toho ještě při porodu hodně vylezly hemeroidy takže jsem ze začátku seděla jen na plavacím kruhu jinak při sexu nástřih cítím ještě teď. Jinak u porodu jsem se taky po... i když jsem měla klystýr ale bylo mi to úplně jedno. Doktoři jsou na to zvyklí, tak jsem to neřešila. I když před porodem jsem z toho měla největší strach že to bude ostuda

Z toho, co tu píšete (a co se psalo i v mém tématu) mi jasně vychází si tu "radost z porodu" nahradit císařem. Mám za sebou operaci jako dítě, vím co to je za bolest i to, že jizva za ty roky zneviditelní, takže nevidím nejmenší důvod, proč si prožít porodní bolesti, nástřih, šití, nemožnost sedět/sexovat, mít hemeroidy, příp. riskovat že mi dítě budou vytahovat kleštěma, že se mi rozjede pánev nebo rozšíří onen vstup Nemám potřebu si dokazovat, že to zvládnu, naopak, když jsou možnosti, proč si to neulehčit a císaře beru za menší zlo než epidural (taky výživná diskuze o možných následcích).

Reaguji na gumidek:
Abych pravdu řekla, nechtěla jsem to tu vůbec psát, ptže je to dost kontroverzní téma - ale já osobně, čistě za sebe, bych si příště zařídila císařský řez. Kdybych byla měla první porod snazší, tak ne, ale upřímně - myslím si to, co Ty.

Reaguji na gumidek: Já bych třeba nikdy na císař nešla je to horší horší než přirozený porod