Výběr štěněte - množitelé psů

Tak tohle právě nevidíš ! Proto jsou taky zájemci pozváni do jiné místnosti a pejsci, štěňata jsou jim od někud přinášeni, proto jsem i založila toto téma, protože kdyby to bylo hned na první pohled vidět tak to dojde snad všem a pak už by šlo např. to nějak zdokumentovat a poslat orgánům k řešení.

U té poslední co jsme byli - podle mě nemohlo jít o žádný velkochov, byl to byt, my byli pozváni do jednoho pokoje, a než paní přinesla pejska, vždy za sebou zavřela dveře než ty druhé otevřela, sice jsme tam zahlédli psa v kleci, ale to hlavní, co bylo alarmující, to bylo chování těch štěňat.

Bohužel tohle v dnešní době není žádná záruka, vybírala jsem úplně stejně. Paní, už hodně pokročilého důchodového věku má chov. stanici registrovanou opravdu desítky let, to samé ten druhý případ - koukejte hlavně na ta štěňátka a i rodiče, jak se projevují, kór pokud už máte nějaké zkušenosti se psy nebo aspoň intuici, na tom se dá vysledovat asi nejvíc.

Další alarmující znaky - nebo to, co bylo stejné - zápach, v tom posledním případě opravdu dost z moči, v tom jednom spíš ze psů, pak měli společné, že tam bylo vystavené opravdu strašně moc těch trofejí z psích výstav, a pak to, že ti lidé ani na několikáté vyzvání vám neukážou, kde jsou pejsci a nelení jít třeba desetkrát někam přinést, odnést.

Reaguji na Tiakia: no a tohle já nikdy nepochopím, dělat si štěňata tak pro svoji radost...ono pro tu fenu je to dost zátěž, zátěž je to tedy i pro chovatele, stačí problémový porod a hned to není taková sranda, ale to si ty lidi neuvědomujou

Někdo prostě ta psí miminka chce většinou pak jdou v rodině a mezi přátele.Nevím no,já bych nemohla mít doma fenku a štěňata neb bych je nedokázala dát pryč.Neuměla bych se s nima rozloučit.

Věř, že i tohle uvidíš . Kolikrát já už jsem slyšela větu když já jsem ho tam nemohla nechat, když tam leželo na pochcaný slámě a třepalo se zimou... atp. Ale chápu, jak to myslíš, to je pak ještě záludnější...

A s krytím psů i jen tak pro radost, aby fena měla jednou štěňata, taky nesouhlasím. Dřív jsem si říkala, že to není tak strašný, sama mám jednoho psa právě z takovýho odchovu, ale postupem času už je mi proti mysli i toto - a to zejména kvůli nedostatečným zdravotním vyšetřením, kvůli tomu, že nevíš, jestli rodiče nejsou třeba blízce příbuzní atp. Rizik je moc a moc, tak proč je ještě zvyšovat... stejně tak psů jsou mraky. Moje fena je taky velmi podařená vzhledově, krytí mi nabízelo už milion lidí, co jsem jen tak potkala na ulici, ale fakt z toho nic nebude...

Tohle jsem naštěstí neviděla a i proto jsem se vyhýbala inzerátům na štěňata a psi bez pp , ale když někdo takové štěně vezme proto, aby dál netrpělo (ono stejně trpí tím, že nemá tu normální péči od matky) - ok, to beru, ale jak si někdo může dovolit říct za zvíře v takovém stavu např. deset, patnáct tisíc?

Já byla včera v šoku, ti malí pejsci s rodokmenem ověnčeným tituly po rodičích se chovali jak divoká zvířata, kdybych si domů přinesla mládě vlka z lesa - nebyl by v tom rozdíl. Podle mě ti lidi vůbec asi nepochopili, k čemu byli ty PP kdysi vymyšleny, k čemu jsou kvalitní geny když pes vyroste v tomto a psychicky je úplně "zmršený", přijde mi to celé zvrácené.

V tom lepším případě (jinde) malá po položení na podlahu zběsila lítala zprava do leva po dráze asi ?1 - 1,5 metru nereagovala naprosto na nic (mlasknutí, přivolání, své páníčky, naprosto na žádný podnět), po asi 5 minutách už začala běhat pomaleji i křížem krážem i dál do místnosti, za běhu se vyčůrala a když mi byla poprvé položená na klín tak se zjevně hodně bála, klepala se, po nějaké době se ale uklidnila, při hlazení byla hrozně milounká, a neustále se pak celou dobu dožadovala hlazení - např. skákáním (nerozlišujíc záda a předek člověka).

Jako první dojem a co mě napadlo, když ji přinesl, byl "ta je jak když jí pustili z klece" nicméně myslela jsem si že je tak živá, temperamentní, tehdy mě ještě ani nenapadlo, že by to opravdu mohla i být realita. To mě napadlo fakt až mnohem pozdějc, protože zas přirozeně čilé štěně by se tak projevovalo furt, tady to bylo fakt jiné - po asi hodině nebo jak dlouho se při hlazení ani nehýbala, vydržela u člověka, a když nám byla nošena na ukázku další štěňata, tak se dožadovala pozornosti. - tedy pořád lepší případ než ten ze včerejška.

Musím říct, že v tomhle případě to opravdu nemusí být to nejhorší co existuje (myslím hlavně ty fotky na stránkách stop-mnozitelum), nemůžu to ani tvrdit, protože jsem to neviděla, ale z chování 3 nebo 4 měsíčního štěněte si už myslím jde poznat leccos.

Reaguji na gumisek:
Když tak čtu o těch PP, tak zírám, že se k pejskům kolikrát líp chovají ti, co mají bez PP. Měli jsme od jedněch lidí pejska bez PP, došlo k nim tak, že měli fenku, která se na silvestra viděsila a utekla jim, no a oni si pak pořídili pejska nového - psa. No a najednou se po delší době objevila i fenka a byla z toho štěňata. Psi to byli venkovní, zřejmě občas s přístupem do domu, štěnda měli majitelé v garáži, měli takový hezký koš, samozřejmě když jsme byli vybírat, tak je přinesli dovnitř, fenka se chovala úplně normálně a štěnda se k nám hned hrnula a chtěla olizovat. Ale zas na druhou stranu si dovedu představit, že pokud chovateli nejde čistě o kšeft, ale o plemeno jako takové, tak musí mít dostatek "materiálu" a to jen tak mít v bytě nelze, takže na to musí mít nějaké prostory. Velké psy mají třeba v kotcích, ale nedovedu si představit, kde pak musí mít ty malé psy.
Jinak na podzim jsme zachránili malého fr. buldočka od ženský, která měla 3 fenky a jedna z nich měla štěnda. Měla je v polorozbořeným baráku, asi 15 km od místa bydliště, čas na ně neměla, jezdila je jen dvakrát denně nakrmit. Já na tom místě nebyla, ale byla tam sestra a řekla, že to byl děsnej humus. No z 8 štěňat bylo jedno dost zubožený, a ta ženská že jí ho dá. Ségra na něj neměla místo, tak že mu najde páníčka a pak si ho vezme. No asi o týden později štěně ženská dovalila ve stavu, kdy jsem ho chtěla hned sbalit a jet na veterinu ho radši uspat, vypadalo, že nepřežije do rána - mělo mít 6 týdnů, vypadalo na 4, krmeno bylo šíleně - údajně jejich mámu ukradli cikáni a ta ženská jí objevila až bůhví kde a mezi tím ona ztratila mléko, takže štěňata už jako pidi dostávala k žrádlu humáče jako zbytky guláše aj. a byla krmena jen dvakrát denně. a ještě jí prý spadlo ze schodů (mělo oteklou půlku tváře), nakonec se prokázalo, že to byl abces od kousnutí jiným psem. No ségra to nechala na druhý den, už pro něj měla novou paničku, ale v takovým stavu jí ho dát nechtěla. Na veterině se tvářili skepticky, že by ho bylo asi lepší uspat, ale nakonec se nová panička rozhodla, že ho zkusí vybojovat, nafasovala spešl mlíčko a snažila se. Ovšem všechny testy vypadaly dost špatně - buď na vadu (jaterný zkrat) nebo na selhávání, mělo i málo proteinů aj. Nakonec se docela srovnalo,jenže nová panička ho zas nemohla mít, měla už angl. buldoka a ten dost žárlil. Takže zas nový páníček - dopadlo to tak, že štěndo odcestovalo do své rodné země a má úplně luxusní páníčky, nikdy není samo a je z něj už pořádnej macan. No snad nebude mít následky, uvidíme, jsme s ním v kontaktu.
Ženská si hold myslela, že bude kšeftovat se psama a přecenila své síly. Už psy nemá, ted má pro změnu prasata.

Já bych naopak, a to bych i doporučila komukoliv jinému, spíš právě vzala štěně z rodiny, kde se narodila čistě pro radost, nikoliv na výdělek, kde např. jen jednou chtěli fence dopřát štěňata, fenka je v rodině v pohodě, tím pádem i štěňata.

Proč? Protože štěňata se učí od mámy, a má-li páníček na tu mámu dostatek času, je-li vychovaná, má k němu vztah, cítí se dobře – všechno se přenáší i na štěňátka. Oproti tomu vezmete-li si psa byť ověnčeného tituly, co první 3 měsíce života patrně stál na malém prostoru na hnoji nebo ve vlastních chcan.kách, od matky neměl dost mléka, neb byla vyčerpaná z neustávajících porodů nebo ve stresu, byl předčasně odebrán, nebo byl i od feny, která nebyla socializovaná a ani neznala rodinu, protože neustále rodila, kontakt s člověkem žádný – může spíš nastat problém s výchovou.

Samozřejmě by měla být dodržována určitá pravidla, jak se štěňaty a fenkou zacházet do těch 8 týdnů, ale kdo má o svého psa opravdu zájem si to nastuduje i u voříška, a naopak tyto zdánlivě jasné věci jsou v těch chovatelských stanicích s dlouholetou tradicí porušovány.

Sice se nabízí otázka (pokud jde o čistokrevného psa), proč si už nezaložili chovnou stanici když chtějí vrh, ono v porovnání se všemi starostmi okolo, je to opravdu jen administrativní záležitost a asi nic tak náročného.

Mohlo se prostě taky jen stát, že fenku neuhlídali.

Pokud člověk ví, že nechce sám jednou štěňata, není podle mě vůbec nutné hledět, zda je pes papírový.

Bohužel se zdravotními testy je to tak, že u těch plemen, kde jsou nepovinné, se od spousty chovatelů dozvíte „to není potřeba“ = rozuměj pes dostane papíry i bez nich. Takoví chovatelé obvykle hledí více na rodokmeny a ocenění z výstav, než na stav a zdraví samotného psa, a to je podle mě zvrácenost.

To jestli lidé poskytnou nebo neposkytnou tu veterinární péči – ta dostatečná zdravotní vyšetření – opět je může nechat udělat i ten, který má fenku jako svého největšího miláčka, ikdyž je to voříšek a otěhotněla neplánovaně, naopak převážně chovatelské stanice na psy s pp je nemají –„není nutné“.

A co se týče příbuznosti, myslím, že u kříženců by byla opravdu spíš velká náhoda, naopak u psů s papíry se to dělá i cíleně – např. v tomto rodokmenu psa

já teda vidím jednoho a toho samého psa dokonce 3x – v každé generaci

Reaguji na gumisek:

Chápu a ctím tvé právo na názor, ale vážně se mýlíš. Je smutné, že jsi narazila na x špatných chovatelů z CHS. Nemůžeš je všechny házet do jednoho pytle.
Konkrétně co se týká čivav. Trochu tě zasvětím do těch "vyšetření". Jednak je třeba si uvědomit, že ty ceny musely jít níž, aby si lidé kupovali pejsky s PP, protože množitelé se rozjeli natolik, že v podstatě takové ty průměrné CHS zlikvidovali. Sedni si a zjisti si, co je zapotřebí platit, když chováš pod CHS - krytí, krycí list, vystavení PP, očkování, odčervení, kvalitní žrádlo a do toho se samozřejmě započítávají náklady spojené s výstavou, bonitací atp. Zkrátka těch položek není málo. Teď si představ, že by se mělo dělat vyšetření, pokud jsou plemena, kde je povinné vyšetření před uchovněním, jedná se většinou o rtg kloubů atp. Takové vyšetření je pod narkozou - když pominu, že si teda chovatel připlatí za inhalační, stále je to vcelku drahé vyšetření a také nebezpečné - zvláště pro takto malá plemena. Pokud těch psů má více, tak se to sakra prodraží.

Pak si rozmysli co chceš, na jednu stranu se ti nelíbí, že si CHS nedělají vyšetření, na druhou stranu by sis klidně vzala psa bez PP. Konkrétně u čivav to považuji za velký hazard, neboť je fontanela a fontanela, jsou jedinci, kteří ji mají sakra velkou a i kdyby měli PP, nebyli by uchovnění, což množitelé bez PP neřeší a klidně ho nechají nakrýt, třeba fenku také s velkou fontanelou, uvědom si, že fontanela je dědičná.
A poslední věc, štěnátka jen tak pro radost a ještě lepší varianta, fena má mít aspoň jednou štěně - to je tragedie, která možná ve výsledku bude stát život mnoha psů, protože se už prostě do útulků nevlezou (jen tak mimochodem, představ si, kdyby každá fena měla min. jednou štěnata - průmerně tak 5 jedinců, k tomu si pripocitej cilene vrhy množitelů a chovatelů).

je to sice trochu mimo téma, ale bohužel se to netýká jenom psů, mám dva briťáky a myslím si že od podobných zrůd jednoho mám... jeden je společenský, hravý, prostě kámoš, kterej vyžaduje veškerou pozornost (no tak jo, je to na kočku taky trochu extrém ) ale když jsme si pro něj jeli byly jsme u těch lidí asi 2 hodiny, celou dobu jsem si tam hrála se všema koťatama a pak jsme si muclu odvezli domů za slzavého loučení chovatelů a je na něm vážně znát že se mu někdo od malička věnoval, pro druhýho jsem teda nebyla, byla pro něj mamka s přítelem, chovatelka jim ho předhodila na stůl stylem tak to je on, zaplaťte a jďěte... je strašně plachej, spoustu času tráví sám, neumí se mazlit, pochovat už vůbec ne a jsem asi jediná od koho se nechá trochu pomazlit a občas za mnou i sám přijde...

Co asi tak má fenka za radost, když je vyčerpaná po porodu, zhuntovaná po kojení a ztratí veškerou kondici na nějakou dobu a furt ji otravují nějaký prckové? To by mě teda zajímalo. Jo, aha, ty myslíš pro radost majitelů - no, to jsou potom ovšem pěkní sobci.
Podle mě by se mělo chovat na fenách pouze tehdy, pokud přinesou nějaký kvalitní posun v rámci plemene a chovatel ví, co dělá.

To, žes viděla docela strašné chovatelské stanice, neznamená, že takový jsou všechny. Naopak by se ti měla rozsvítit kontrolka a měla by sis říct - aha! takže jsou průšvihy i v chovu s PP - proto se o to musím víc zajímat a nesnažit se najít štěně během týdne, ale klidně si počkat půl roku, až se narodí štěňata v chovce, která se mi zamlouvá.

Další věc - ano, příbuzenská plemenitba samozřejmě existuje a dělá se. Jenže - musíš vědět, co to obnáší, musíš znát něco o genetice a nemůžeš to udělat jen tak, aniž bys o tom cokoliv věděla - pak se totiž můžou dost dobře narodit mrzáčci. Máš to stejný jako u lidí...

Co se těch vyšetření týče - například k uchovnění border kolie potřebuješ zdravotních vyšetření několik, k tomu samozřejmě bonitaci a další náležitosti. Ceny borderek se pohybují kolem 10 tisíc za průměrného psa. Nezdá se mi to nijak moc a pokud budu vědět, že vyšetřením zabráním tomu, aby potomci byli slepí, chromí atp., tak tu narkózu prostě podstoupím.
Jak jsem psala několikrát - čivavy jdou docela mimo mě, pokud ovšem trpí nějakou genetickou nemocí a je na tuto genetickou nemoc možné psa vyšetřit, tak bych toto vyšetření požadovala - nevím, jestli čivavy něco takovýho mají - mají, poučte mě? Pokud můžu mluvit za další plemeno - například russell teriéři - ti taky nemají žádné povinně vyšetření k uchovnění, přesto dobrá chovka ty vyšetření (PLL například) má.

Je smutné, že takové chování lidí hází špatný stín na psy s PP.
Můj první pes byl klasický vořech. Fena prý byla nakryta omylem a tak se na jedné výstavě zvířat dala štěňata do ohrádky s nápisem, že jsou psi do večer zdarma k odběru, pak je utopí. Jednoho jsme si domů vzali, ale bylo na něm znát jak brzy byl odebrán od matky a že o něj jako miminko nebylo postaráno. Neuměl vůbec nic, a byl na tom špatně i psychicky. Časem se poslušnost srovnala, ale následky brzkého odebrání byly zřejmé.
Můj druhý pes, kterého jsme si pořízovali už v dospělosti byl s PP. Od chovatelky, která měla svá první štěňata. Přístup byl úžasný, jezdili jsme na návštěvy, chovatelku zajímalo jak žijeme, sledovala nás při manipulaci se štěňátky a dostali jsme takovou výbavu, že jsme plno věcí měli 2x. Při odnášení mimča domů chovatelka plakala a jsme v kontaktu i nyní, když pejsku už nemáme.
Náš další pes, také s PP pochází z veliké chovky. Paní má asi 10 pejsků (kavalíry) všech věkových kategoríí, takže je znát, že se psů nezbavuje, když se jí nehodí. Vše bylo sjednané na rychlo, proto na nějaké návštěvy před odběrem a veliké seznamování nebyl čas. Paní chová plno let a my od ní máme její 50. vrh. Bylo to na tom hodně znát. Ne že bychom jí nezajímali, ale už to nebylo pro ní tak emotivní. Když jsme přišli, zavřela pár psů do výstavní klece, což mě zarazilo, ale pak se omlouvala, že je zavírá když přijdou zájemci, aby mohla pustit mimina a že někdy lidem vadí když se na ně vrhne tolik psů a zda je má nechat zavřené nebo je pustit. Hned po příchodu nám ukázala všechna zdravotní vyšetření, které mi dokonce než jsme dojeli k ní domů poslala scanem do mejlu. Další věc, která mě zarazila byl silný zápach. Ale teta mi pak říkala, že úplně stejně jim v práci smrdí desinfekce, takže taky v pořádku. Celá akce netrvala ani hodinu a vezli jsme si šmudlíka domů. Tady bylo hodně znát, že chová tak dlouho a nejde o její první vrh, i když si naší malou na rozloučení chovala a pusinkovala. V kontaktu jsme pořád a pravidelně dává fotky odchovů na své stránky. Takže já si na chovky nemůžu stěžovat, zatím jsem měla kliku, díky bohu

Přesně tak, ono to pro tu fenu vážně není žádná sranda. Ta moje měla ještě komplikovaný porod, nakonec musely štěňata ven císařem. Chudák byla dlouho bolavá, štěňata se jí pořád drápala v jizvě, jak se dostávaly na cecíky.

Nakryla jsem ji hlavně proto, že je to moc hezká fenečka s pěkným rodokmenem a vybrala jsem krásného tatínka. Taky to jde na štěndách znát.
Ale že by to bylo čistě pro moji radost, to taky ne...člověk se ani nevyspí

No ale vždyť to právě píšu, že takhle by to vypadat nemělo, ale v jedné CHS jsme právě viděli fenku, která měla radost, nijak vyčerpaná mi nepřipadala, už vůbec zhuntovaná, na zahradě lítala s ostatníma, ale štěňátka nechala se "přicucnout" k ní, ikdyž už měli 8 týdnů, o svá štěňátka projevovala zájem pořád, ikdyž si třeba štěně vzala chovatelka do ruky a ukazovala zuby, tak fenka hned zbystřila a strkala ke štěňátku čumák. Bylo jasně poznat, který z dospělých psů je máma.

Jinak nemyslím, že pokud je to jednou v životě nebo jednou za x let, tak to fenku nějak huntuje, myslím, že je to pro ni přirozené, pokud je v kondici.

Jinde bohužel fenka úplně apatická. Rozhodně nechci všechny házet do jednoho pytle, to ne, ale už si nemyslím, že chov s PP = automaticky chov od kvalitní feny a v dobrých podmínkách.

No však to taky dělám, myslela jsem, že je to i podle příspěvku jasné.

No... předpokládám, že pokud je fenka jediný majitelův mazlíček a on ji třeba neuhlídá, nebo i ta štěňátka jednou za život jí plánovaně dopřeje, ale není to kvůli penězům, ale opravdu pro radost, tak předpokládám, že na ni šetřit nebude, a ona bude mít láskyplnou péči, neboť je vnímána svými pány jinak než jen jako továrna na štěňata.

Ptala jsem se na to, co se týče výstav a bonitací, jsou to poplatky v řádu dvou nebo tří stovek, a bohužel např. ten chovatel s PP, který se nám zdál nejmíň, měl ty ceny za štěně nejvyšší, oni si ty chovky s PP ty ceny drží stejné, rozdíl je jen v tom, kolik z těch peněz vrazí pak zpátky do psa nebo kolik chtějí mít čistý zisk.

Když srovnám s tou border kolií, ceny se pohybují mnohem výš, přestože finančně je odchov určitě náročný méně (nejsou potřeba žádná vyšetření pod narkozou, apod.)

Kdybych neviděla co jsem viděla, tak naprosto souhlasím s Misy, proto jsme i koukali rovnou po psech s PP.

Tak jestli jsem to pochopila správně - opravte mě, jestli se pletu - tak na těch štěňátkách se nedělají vyšetření žádná, protože se ještě nic nedá poznat.

Rodiče ale mohou být vyšetřeni na luxaci pately (nepovinné), ale ikdyž rodiče žádnou nemají nezaručuje to na 100 %, že to nebude mít štěně a projeví se to stejně mnohem později než v době, kdy je k odběru.

Jinak by neměli mít velké fontanely, takže když má někdo oba rodiče s úplně srostlými fontanelami, tak se tím asi pochlubí, ale vzhledem k tomu, že to dříve a i v zahraničí byl typický znak plemene, opět nehrozí, že čivava s fontanelou nebude uchovněna.

No a proč teda, když ne pro radost?