Ahoj holky, po dlouhém přemítání a mnoha mnoha dialozích si jdu tady k Vám pro radu. Mně je 24 let a příteli 23. Než jsme si spolu začali, žil klasický klučičí život, kdy si rád s holkami užíval. Od té doby se hodně změnil a ušel neskutečný kus cesty i co se týče vyzrálosti. Jsme spolu necelé tři roky a žijeme spolu harmonicky necelý půlrok. Naše láska je obrovská, každý nás jako pár respektuje. Jsme sehraní po všech možných stránkách - ovšem až na jednu: sex. Ještě asi před rokem a půl bylo vše v posteli dokonalé, měli jsme to často, snažili se vždy navzájem překvapit, objevovali nové věci a hranice, ale cca ten poslední rok je vše jinak. Přítele přešla chuť na sex. Často říká že je unavený a vystresovaný z práce (má náročnou kancelářskou práci), což zcela chápu, znám to také (manažerská pozice). Ovšem i když je víkend anebo jsme na dovolené, vždy najde nějakou výmluvu proč TO nejde. Jednou je to, že dost popil a nešlo by mu to, pak zase že když nemůžu já (při menstruaci), že počká až budu moct a on sám to nepotřebuje (abych se mu věnovala alternativně) atd. Posledním trendem je vytrhnutí osmiček, což samozřejmě respektuji, vím že je to ukrutná bolest, každopádně se neumím zbavit dojmu že je až rád že se mnou nemusí spát a může se na tu bolest vymluvit. Sex máme spolu tak dvakrát třikrát do měsíce, přičemž ze 2/3 je to má iniciativa. Snažím se to pokaždé nějakým způsobem ozvláštnit, nové prádlo, nové hračky, role apod., načež se spolu vyspíme, ale dále se opět nechytá, dokud zase s něčím nepřijdu já. Mluvíme o tom často, řekla jsem mu že mě to dosti trápí, ptala jsem se ho několikrát zda je v tom jiná žena, ale to razantně odmítá. Také jsem se jej ptala, zda je problém ve mně, zda mu nepřipadám málo atraktivní, to taktéž zásadně popírá. Jediný jeho argument je, že pro něj je ten vztah na takové úrovni, že sex prostě ani nepotřebuje. Dnes jsme to řešili znovu a zase, tentokrát mi řekl, že ho to také trápí a uvažuje nad tím často, ale k ničemu jsme opět nedošli. Nemůžu si pomoct, mně to prostě nepřijde normální. Kolikrát si připadám jako úplná zoufalka, co se uboze doprošuje. Bolí mě, když slyším od kamarádek, jak úžasný sex se svými protějšky mají. Mým největším strachem je, že se přítel jednoho rána probudí, popře v sobě to, že byl ON ten kdo odpíral sex, uvědomí si, že jsme spolu nespali už vážně dlouhou dobu, a půjde to prostě hledat jinde. Samozřejmě, že mám i fyzickou potřebu ten sex mít, ale ta možnost že se v něm probudí to "staré Já" a najednou se pomine a pak poběží za první flundrou s krátkou minisukýnkou je prostě pro mě asi nejhorší. Napadá Vás prosím nějaké řešení?