Ahoj, potřebuji se svěřit, poradit, vykecat....s přítelem jsme spolu 4 roky z toho 2 roky spolu bydlíme. Máme se rádi, vše celkem funguje jen sem tam je období kdy se hádáme, pak usmíříme, už jsem zjistila, že ve vztazích jsou hádky a neznamená to že by se lidí neměli rádi. Jen poslední dobou jsme několikrát narazili na téma že nejsme rovnocenní partneři, žena by měla pečovat o domácnost a chlap jí sem tam s něčím pomůže. Tady je kámen úrazu, já to vnímám tak, že mi hází na krk celou domácnost a je to moje vizitka (vím, že to tak úplně nemyslí, s úklidem mi o víkend pomáhá, klidně udělá nějaké maso sám k obědu, zatímco já uklidím). Ale tenhle názor má kvůli jeho mamce, je jedináček a maminka kolem něho celý život lítala, nedávno mi ona sama řekla, že chlap nepatří do kuchyně. Do toho kamarádi v práci se chlubí tím jak nic nemusí dělat, jak kolem nich doma holky skáčou, připravujou jim jídlo apod.A přítel si stěžuje že se cítí, že se o něho nestarám. Jako sem tam mu udělám oběd do práce, jinak si něco kupuje. Dnes jsme měli debatu o dětech( plánujeme tak za dva roky), já chci ať to bude jednou holka nebo kluk tak budou pomáhat a nedělala bych rozdíl, v tom se přítel zhrozil že kluk přece nebude vařit...v těchto názorech se hodně rozcházíme....máte to někdo ve vztahu podobně? Vím, že přítel má takové výlevy jen občas, jinak je hodný, pomáhá s domácností, jen mi vadí ten jeho názor...a bojím se až spolu budeme déle aby se to nestupňovalo a pak se nechtěl poohlížet po nějaké co mu poskytne full service...Jen příklad hádky tento víkend, v pátek i sobotu jsem musela do školy chodím na kombinované studium, ráno jsem dala prát prádlo a napsala ať ho pověsí (jednou už tuto práci dělal) a přijedu večer ze školy a nic....tak vznikla hádka a on že to je ženská práce a pak se to rozjelo...chci se zeptat jsem tak hrozná ženská, která považuje všechny práce za společné (krom žehlení, mytí oken a koupelny kterou on dělat prostě nebude )? Děkuju za názory, tipy jak na chlapy nebo jestli mám já opravdu zkreslené představy?