Ahoj všichni,
Jsem tu úplný nováček a tento profil jsem si založila v podstatě jen kvůli tomu, že už jsem vážně zoufalá a potřebuju radu!
Je mi 20 let a nedávno jsem si začala se starším mužem (35). Ze začátku byl náš vztah doslova DOKONALÝ. I když je pracovně velmi vytížený, hodně se ze začátku snažil a vídali jsme se skoro každý den. Asi 3 měsíce jsem spolu byli pořád, pořád jsme si psali a telefonovali až jsem se cítila jako by mi bylo 14. Začala jsem ho mít opravdu ráda. A pak z ničeho nic... Nenapsal mi ráno sms (to dělal každý den) říkala jsem si, že má asi hodně práce tak jsem mu napsala já a on odepsal až asi po 2 hodinách. A takhle to pak probíhalo asi týden. Na moje zprávy odpovídal vždy až po minimálně hodině takže z 50 sms za den jsme z ničeho nic přešli na 6 za den. Bylo mi to divné ale taky jsem toho měla zrovna ve škole hodně a tak jsem to nějak neřešila a nepřikládala jsem tomu velkou váhu... Samozřejmě ten týden jsme se vůbec neviděli a mě už hrozně chyběl. Pak jsme si přestali psát úplně asi 4 dny se vůbec neozval. Tak jsem mu zavolala ale nezvedal to, zavolal z5 až po několika hodinách. Tak jsem mu řekla (byla jsem naštvaná) že po něm chci jen jednu věc (pracovní záležitost) a nic víc. On mi začal říkat: jak to myslím, že jsem ho tak odkopla, jak se na něho můžu tak vykašlat a podobně... (nechci to rozepisovat tak podrobně ale tohle je zrovna dležitý příklad). Dál to probíhalo stejně jak před tím, sem tam nějaká sms ale už nic romantického. Asi po dvou týdnech se mi omluvil, že neměl moc času a že mi to všechno vynahradí. To se ale nestalo. Zase jsme se moc nevídali - 1 a 2x týdně. Vždycky když už jsem to chtěla vzdát a rozejít se s ním, tak udělal něco kvůli čemu jsem si to rozmyslela. Pořád jsme se málo vídali, ale často jsme se telefonovali a některé dny plánoval naši společnou budoucnost (chtěl ať spolu bydlíme) a jiné dny se zase ani neozval. Někdy mě "seřval" za to, že mu ani nezavolám, že mi na něm nezáleží a že já mu chybím a on mě vůbec, dokonce z jeho strany padly čarovné slůvka "miluju tě" ale pořád je to vztah - nevztah. Dnes je to ještě divnější. Když se vidíme, vůbec nevím jak se k němu mám chovat a o čem se s ním mám bavit, jediné co mi vrtá hlavou je proč nemáme normálni vztah? Jednu chvíli jsem přesvědčená, že si ze mě jako z mladé holky jen dělá srandu a vzápětí mu věřím i to, že mě miluje a pak si zase říkám jestli to nejsou jen prázdné slova a takhle je to pořád dokola! Každý den, každou hodinu se chová jinak. Ano řekl mi, že má nějaké problémy, které musí vyřešit ale co to může být, že se někdy i 4, 5 dní neozve a pak mi říká jak mu chybím a jak mě miluje. Nevím čemu mám věřit... Prosím jestli někdo máte s něčím podobným zkušenosti, poraďte mi...
Poslat SZ
Galerie obrázků
A on se ted přestěhoval zpět k rodičům a maká od nevidím do nevidím, aby to co nejdřív splatil. A já ho opravdu lituju, protože i když se do toho dostal vlastní hloupostí, tak co bude mít ze života? Bude to splácet minimálně 3 roky (dluží přes čtvrt milionu, za blbosti), a v pětatřiceti bude na nule. A která ženská takovýho chlapa pak bude chtít? Nejsem zlatokopka, ale já bych chlapa s holým zadkem nechtěla. Jo a mimochodem, balí samý o dost mladší holky, který mu to žerou, nevyzvídají a který zkrátka oblbne pár drahýma věcma (samozřejmě z peněz z půjčky), starší holky mu na to neskočí a nechtějí tak neperspektivního chlapa.