Nechce dítě, ani svatbu.

Láska znamená dívat se stejným směrem.
Je dobře, že ten kluk je upřímný a ty alespoň víš, na čem s ním jsi.
Sice jde "jen" o to, že nechce svatbu a rodinu, ale za to jsou to ty dva nejdůležitější dva body v životě dvou lidí a když se neshodnou v tom podstatném, vztah nemá cenu.

Kamarádíme s jedním párem, kde on taky děti nechce, ne že by je nesnášel, ale sebe má prostě radši. Má rád své pohodlíčko, ani doma nic nedělá. Když se seznámili, bylo mu 27, ona je o7 let mladší. Jsou spolu už 12 let a žádná změna, mají i kvůli tomu docela problémy, ona má psy, kočky on kamarády... Naše děti má rád, zajímá se o ně, takhle zprostředkovaně ho to baví. Jen se prostě rozhodl jinak.
V práci jsem měla kolegyni, už tak 50 let a taky se přizpůsobila manželovi, který zas rád cestoval... šel z ní neskutečný smutek a nenaplnění. Nežila vlastně svůj život.
Myslím, že to není jen jeho názor, ale vlastně i životní styl a pokud se neshoduje s tvým, neztrácej čas.

Souhlasím s True.. Pokud ty chceš rodinu, dítě, pak není pro tebe ten pravý.... Já bych moc nespolíhala na to, že časem změní názor... Mě je 21, taky nechci mít děti, ale vím, že až jednou potkám toho pravého, s kým budu chtít mít rodinu, tak změním názor.. Pokud on si je tak jistej, že názor nezmění, ale stát se to může... Nevím no je to těžský, vím jak se musíš cítit, milujete se a nechceš ho opouštět kvůli nestejné budoucnosti...

Jo, tak to znám! Po letech se rozejdou s partnerkou, protože ona chce děti a on ne a do roka má on dítě s úplně jinou Já také zarputile tvrdila, že děti mít nechci a pokud, že nejspíš ve 35ti letech a pak jsem prostě poznala toho pravého a změnila jsem názor! Já bych to zatím neřešila.

Tak jde o to, kdy ty plánuješ děti. Je ti 25. Tak to s ním zkus a uvidíš. Třeba nebude podle tvých představ.
Nevím, takhle nazačátku bych se s někým nerozešla kvůli tomu, že on nechce děti. Nedalo by mi to.

Názor změnit může, ale taky nemusí, na tohle bych rozhodně nespoléhala. Je od něj fajn, že ti to řekl hned na začátku. Nešla bych do toho-třeba by se ti vztah s ním nelíbil a odešlo to do ztracena, no ale taky by ti s ním mohlo být fajn, a odcházet od někoho koho miluješ není zrovna jednoduchý, že.
Prostě se představy o vašem životě dál, neshodnou v dost podstatném bodu-tedy děti. Takže proč oboustranně "ztrácet čas" s někým, kdo má jiné představy a životní hodnoty.
Dám ti opačný příklad-já nechci, a dnes už ani ze zdravotních důvodů děti mít nemůžu, ale tehdy to bylo jen moje rozhodnutí, postoj-a zajímal se o mě jeden prima muž, byli jsme na pár skleničkách, nějaké to rande, a jednou jsme si jen tak povídali o budoucnosti-on chtěl velkou rodinu atd., řekla jsem mu svůj názor, byl dost zaražený, a já to pak na dalším rande skončila. On tvrdil, že to nevadí, že to zkusíme, jsem mladá, že třeba změním názor-tímhle to úplně zabil. Jsme do dnes přátelé, on už tu rodinu má a je spokojený, já mám partnera, který má stejný názor jako já, a jsem spokojená taky.
Určitě i ty najdeš někoho, s kým tio bude fajn a půjdete stejným směrem.

Nesázela bych na to, že časem změní názor a pokud se v tak zásadní věci neshodujete, nešla bych do toho
Reaguji na True:

toto jsou poměrně zásadní věci, na to, že názor změní bych nesázela...kdyby ti bylo dvacet, možná bych ti poradila jinak, ale v 25 tyhle věci už asi řešíš, takže bych neztrácela čas s člověkem, který na ně má odlišný názor viz příběhy co popisuje moony...

kdyby to byl nějaký 20-ti letý zajíček, tak asi řeknu, dej mu čas, teď z toho, že by měl mít děti má strach, ale třeba změní názor, ale ve 27 letech už to má asi v hlavě srovnané a ví, co chce

Dřív bych to asi ani neřešila, ale dnes (je mi stejně jako tobě) bych do takového vztahu nešla. Čas letí a abys najednou nezjistila, že jsi ztratila nejlepší roky s člověkem, který má úplně jiné představy o životě než ty.
On totiž chlap se klidně může rozmyslet v padesáti, že to dítě chce, ale pro tebe pak už bude pozdě.

Reaguji na Cherish:
Ak rodinu chceš, nestrácaj s ním čas. Pokiaľ ste sa len niekedy prednedávnom zoznámili, určite to nebude pre teba také bolestivé, ako dajme tomu po 5tich rokoch, plus vtedy budeš aj naštvaná že už nemáš tak veľa času. Áno, ľudia môžu niekedy zmeniť pohľad na rodinu, ale zas nemyslím si, že niekto, kto nemá absolútne žiaden vzťah k deťom, dokonca ich ešte nemá rád, zmení názor. Navyše má 27, tak pravdepodobne už v živote má vybudované nejaké tie svoje hodnoty, a vie, kam sa chce uberať. Môj kamarát(24) má priateľku(21) ktorá vehementne všade kam príde, prehlasuje že ona deti nikdy nechce mať, dokonca sa aj veľmi pohádala s jeho rodičmi. Ale tak on si je vedomý, že to nebude asi tá životná partnerka, a povedzme si pravdu, chlapi nepotrebujú nikam tak spechat, ako my ženy. Môžu si aj v 40tke nájsť o 10rokov mladšiu partnerku, užívať si cspoločné chvíle, a tak si spraviť dieťa.

Myslím, že jste oba ještě docela mladí. V dnešní době si páry pořizují děti později, chtějí spolu nejprvě něco zažít, cestovat atd. Přijde mi, že v současnosti do toho mít děti dozrávají chlapi později, třeba až v 35, ale samozřejmě je to kus od kusu. Jste spolu chvilku, takže bych takové věci zatím neřešila.
Pokud je ti s ním v tuhle chvíli hezky, užívej si to, žij přítomností a zatím na tu budoucnost nemysli. Jsi opravdu ještě mladá. Mě je 28, v současnosti nezadaná, ale děti bych už brala hned. Ale tak nezoufám si, počkám si na toho pravého.
A třeba ještě změní názor.

Vzala bych v úvahu i to, že ty ve svém věku už pravděpodobně víš, co od budoucnosti s partnerem očekáváš a pokud děti chceš, nespoléhala bych se na to, že on třeba časem změní názor.Není to vyloučené, ale také ti to nikdo nezaručí.

Přesně tak..

Moc Vám holky děkuji za příspěvky Ano, na jednu stranu jsem ráda, že je ke mě upřímný, a řek mi tohle hned na začátku. Souhlasím s Vámi se všemi, co jste napsali. Vím, že to nemá cenu do něčeho takového jít, ale taky vím, že se mi nechce skončit něco, kvůli nestejné budoucnosti, jak psala Majklik. Já sama chci mít děti až kolem 30ti let. V dnešní době není kam spěchat, je jiná doba a biologické hodiny mi zatím netikají. Kdoví, stát se může cokoliv. I když si mockrát představuji to, jak pojedu s kočárkem atd, může se něco zvrtnout a názor změním i já sama. Ale to už je budoucnost. Říká se, že člověk má žít přítomností a užívat si, co je. Sama nevím, jak to mezi náma dvěma dopadne......

Pokud je Ti 25 let a chceš děti kolem 30, tak bych s chlapem, o kterém víš, že 100% nechce děti nebyla.......Víš, ono nemusíš na někoho, s kým budeš děti chtít narazit hned, taky si člověk ty děti nepořizuje hned jak začne randit, takže klidně může 4-5 let trvat, než bude situace ok pro děti.......A když teď budeš třeba pár let v tomhle vztahu, tak pak může být pozdě - lépe řečeno vše bude složitější (I proto, že starší "použitelní" chlapi obvykle už bývají někde "zaháčkovaní"). Takže já bych to rozetla rovnou, bude to I méně bolestivé.......

Mě je 26, letos mi bude 27 a od loňska mám nový vztah. No a pohled na budoucnost a děti byl to první, co jsem si s přítelem vyjasnila, kdyby byl pohled diferenciálně odlišný (např. že on by děti vůbec nechtěl), tak bych asi šla od toho.......Ano, bylo by tot ěžké ale v budoucnosti bych se nejspíše trápila víc.....