Nevycházím s vlastní mámou

Ahoj, řekla bych, že v tobě chyba není - kdo v tvém věku nemá problémy s rodiči? Já to znám, a nevím co se s tím dá dělat - jedině to nějak vydržet, nu...

ahojky, přiznám se, že tu větu co jsi napsala ty bych nikdy říct nemohla ani ze srandy by mi přistála taková facka vím jak mijí táta jednou málem střihl jak sem jí jednou jen tak z legrace řekla křestním jménem....

víš ač si mladší než já, řekla bych že to budeš mít možná jako já. já vlastní matku víceméně akorát akceptuju, ale to je celé. jinak se jí za zády vysmívám. nevycházíme spolu, nemáme si co říct, ona vše ví, všude byla a co je lepší ona vždy ví co kdy má a co nemá..prostě dokonalá osoba....

záleží jak ste vycházely spolu dřív, zda se něco změnilo. je prostě možné, že s tebou vyjít nechce. jako ta moje se mnou. já si dokonce kolikrát myslím, že některý matky by neměly mít děti a hlavně ne holky, co jsou své a chtějí něco ukázat (třeba jako ty jak jsi šikovná).
já se taky nikdy nedočkala uznání že mám maturitu, nebo tak...nikdy nic..jen výčitky a upozornění co se mi kdy nepovedlo. smutné, ale je to tak. snad to nebudeš mít takové.
u mě se nejvíc osvědčilo ticho a mlčení. když se mi něco nelíbí tak prostě ignorace toho.
nevyplatí se cokoli říct...

Mám to bohužel podobné. Myslela jsem, že se to zlepší, když jsem nastoupila na VŠ a nebudeme se mít tak často na očích, ale bohužel... pomalu se dostávám k tomu, že už domů skoro nejezdím... Moje máma strašně ráda vyhledává konflikty a tak jediné co dělám je, že se snažím nedávat ji záminky k hádce. Loni udělala přímo pod vánočním stromkem ohromnou scénu kvůli tomu, že jsme ji koupili halenku o dvě čísla větší než je její velikost. Letos mi řekla, že ani na Vánoce nemusím z koleje jezdit domů... Jsou chvíle, kdy je to fajn, jenže v porovnání s těmi hádkami je jich hrozně málo. Mám ji ráda, ale tohle mě užírá...

Chápu tě, ale nevím jestli ti tady někdo pomůže. Celkově je to dost smutné téma, ale jednu věc si z toho člověk může odnést - jednou pro své děti být lepší mámou.

Reaguji na jersey: Možná jsme na tom opravdu stejně . Já jí na ton ani nic neodpovídám, protože já kolikrát ani nevím, co ji na to říct. Nebo se vzteky, nebo lítostí po prvním slovu rozbrečím . Když nadává, tak se jenom dívám a pak odejdu. No a někdy ještě začne nadávat, že když se mnou mluví, proč jdu pryč..A asi 3x sse mi stalo, že už dávno dávničko domluvila, tak jsem odešla a ona začala ječet, že když se mnou mluví, nemám chodit pryč.. Ale to se dalo přežít, to bylo jednou za půl roku..Teď je to každý den.

tak u nás vznikaly konflikty za dob mých školních hlavně proto, že jsem si dovolila chtít něco na sebe. časem sem se naučila prostě šetřit to oblečení a chodit jak pitomec v něčem stále dokola. sem měla troje gatě taky pěkných pár let a trika taky furt
u nás je to horší o to, že ona se mi nikdy nevěnovala - nekupovala mi ani podprsenku nikdy, ani mi to nevysvětlila, ani sex, ani menstruaci sem čuměla..hihi.
nyní si sama vydělávám, ale já bohužel začla přistupovat k tomu tak, že si jí nevšímám nebo nechám říct co chce a nazdar. stejně se neshodnem.
o mě taky tvrdí, že jsem drzá a hulvátská, bez špetku vkusu či pokory..a naočkovala i tátu. jsem prostě to nejhoší na světě co jde ,,říkám si že mám být po kom

to je pravda, tak k tomu přistupuji

u nás totiž matka na mě žárlí mi přijde. najednou má poslední dobou hafo nových kamarádů, je furt na netu nebo nosí u sebe mobil a furt jí někdo píše. nechala si udělat plastiku prsou. chodila sem s tátou na badminton, vytlačila mě z něj a mě tam ted nechtěj..prostě mi dává vše sežrat..ale já to beru s humorem

to je strašný!

Jooo, to jí je to taky jedno, pak koukala spíš ona u lékařky na 13ti leté prohlídce.. , ale prý se o těhlech věcech nebavila ani se ségrou.. Včera když dávali Obecnou školu, tak jsme si ségrou psala a povidala, že o nás říkají, jací jsme drzí apod.. ale to když se podívám třeba na tu Obecnou školu, Slunce seno apod. tak nevím, jestli je zkažená naše, nebo jejich generace. Nejhorší ale je, že jediný, kdo mě z dospělých pochopí je můj táta..Tomu můžu říct všechno a on se snaží buď pomoct, nebo prostě vyslechne, můžu mluvit bez obalu, nadávat a tak. Ani ségra mě nepochopí..Prostě já jsme ta drzá, co si nemůže ani stěžovat.

Reaguji na madeleine91: Já právě taky vyhledávám střední školy co nejdál, abych byla na intru. A ona to ví, že tam chci..Někdy před týdnem jsem ji řekla o nějaké škole, co mě zaujala, že byla blízko a na intru bch nebyla a ona se obratem ozvala "já myslela, že chceš na intr".. Nikdy mi intr nerozmlouvala.. Takže ona se asi taky těší, až vypadnu..

také si s ní příliš nerozumím.. a moje taktika je následující: Bavím se s ní o tom co zajímá ji .. bohuzel to nevydržím dlouho a nejdéle po půlhodině jejího monologu odcházím..
Pokud nastane konfliktní situace, tak opuštím místnost - myslím si svý a nechám jí při její "pravdě"..

Reaguji na Mia13: Taky řešení, když já jsme člověk, který když ví, že má pravdu, tak si ji chce prosadit.. Ale hádat se s ní, na to nemám.

Mám to doma skoro stejné...třeba minulý týden jsem byla dlouho ve škole a na druhý den jsem potřebovala do školy sehnat knížku (ten den nám řekli, že si ji máme sehnat), tak mi bylo jasné, že až večer přijedu domů knihovna bude zavřená. Chtěla jsem volat bráchovi aby mi tam zašel, ale měl vypnutý mobil, tak volám máti a říkám jí ať mi dá bráchu. S bráchou jsem v pohodě vyřídila, co jsem potřebovala. Přijedu domů a mama po mně začala řvát proč jí volám kvůli pičovinám a příště at si to s bráchou vyřídím bez ní. Nenechala si nic vysvětlit a jak toho na mě bylo moc, tak jsem se rozbrečela a to zas začala řvát, že proč si hraju na chudinku, že neumím nic jiného než brečet.

A toto je ještě jedna z těch "lepších" situací. Mnohdy to bývá horší. Nevim, co mám dělat. Nejhorší pro mě bylo, že už jsem doufala, že se odstěhuju, ale pak jsem se bohužel dostala na školu blízko domova a bydlím doma Takže , co ti poradit nevím, ale aspon v tom nejsi sama.

Mmm,to mi těžce připomíná ty léta,kdy mi bylo těch 16, 17 a cítila jsem se těžce ublížená za každé křivé mámino slovo a nebyla ochotna pochopit, že i ona je člověk a má své problémy. Teď když má výpadek,tak si sice na hlavu **** nenechám,ale pak ji donesu její oblíbené bonbony s tím,že si má obalit nervy a nevylévat si to na mě. Ukážu,že mám pochopení pro to,že ona taky má své potíže a každodenní trable a vždycky je to jak mávnutí kouzelným proutkem. Nechválí mě, ale je tajně smutná a vystresovaná,když se mi něco nedaří - jen se mě tím snaží vyhecovat k lepším výsledkům. Já si prostě myslím,že vyjít se dá naprosto s každým, když se chce. Možná by to chtělo nejdřív zapátrat,proč se mamina chová tak jak se chová (neříkám,že ty jsi drzá a sprostá a proto ona je taková to ne,vidím,že jsi dost rozumná,že jsi začla u sebe). Třeba má problémy v práci a nechce o nich mluvit doma a když se to nakupí tak bouchne,nebo s kamarádkami,partnerem. Nikdy nevíš.

To buď za takovou mamku ráda,kdybys byla moje a tohle mi řekla v obchodě,tak dostaneš ránu,že si sedneš na zadek.Protože co ze všeho nejvíc nesnáším je přechytralý puberťák,všechno ví,všechno zná,ale bez rodičů by byl v řiti

Spíš mám pocit,že tě docela žere jak mamka má nová prsa / asi větší než ty / a proč by nechodila s tátou sportovat......je to její manžel a sexuální partner,ty jsi "jen" dcera.

Z toho co píšeš mi příjde, že problém bude asi v té tvé pubertě. Buď ráda, že nemáš rodiče alkoholiky nebo že tě neřežou od rána do večera, protože to je potom teprve problém a co víc je to smutné. Musíš se naučit občas zatnout zuby a respektovat, že má právo ti něco zakázat, vyčítat..viz ta pistole promiň, ale co je to za problém? Ptala se po ní, protože chtěla vědět jestli náhodou nemá koupit novou a tvoje poznámka vtipná nebyla spíš jsi jí tim dala najevo, že tě to nezajímá. Já když bydlela u mamky, tak to bylo občas taky peklo je to normální. Chceš být ceněna za to, že něco vyrobíš atd. ok řekni jí, že by jsi byla ráda, kdyby tě více ocenila, ale na druhou stranu ty to neděláš. Vem si jaké máš problémy ty jako puberťák, který žije u maminy a zkus se podívat jaké problémy má ona. Příště jí třeba pochval jídlo nebo cokoliv jiného.

touhle větou jí snižuješ takže bude ještě více nepříjemná a jak holky psaly za to někdo dostává pohlavky, že si to vůbec nedovolí říct.