Nechuť k sexu po x letech vztahu, jak to řešit

Hlavně bych já teda nezahnula. Tak dejte děti na víkend občas k rodičům na hlídání audělejte si hezký víkendy jenom sami pro sebe, klid, žádný honění a kuchtění, uklízení pořád, procházka, večeře, kino, cokoliv a večer nějakou pěknou atmosféru a určitě to bude lepší. Manžel o té nechuti ví? Asi ne, viď? Zkus mu třeba naznačit nějak, třeba chceš změnu, můžete zkoušet nové věci.

Po narození dětí někdy dochází k útlumu a to dost velkému,mělo by se to časem ale nastartovat - tak za rok a půl až dva roky obvykle, pokud ovšem útlum nepokračuje nasazením hormonální antikoncepce, první moje otázky je tedy nebereš náhodu HA nebo nemáš Mirenu?

Ahoj, přesně tady to řeším i já. Po 5-ti letech začal můj sex. apetit skomírat, neměla jsem moc náladu a moje nejčastější "výmluva" (já to brala jako skutečnost, nikoliv výmluvu), byla ta, že nás uslyší rodiče nebo nás někdo načapá (1x za 14 dní, někdy i jednou měsíčně). Po pár měsících jsme se stěhovali do společného bytu a já se opravdu těšila, že náš sexuální život začne vypadat, tak jak vypadal dříve (2-3x týdně). Stále jsem si to představovala, že večer tam budeme jen my dva, nikde nikdo a budeme si užívat jako dříve. Ovšem zůstalo jenom u představ, stále na to nemám chuť Bydlíme spolu asi rok, spíme spolu tak jednou, dvakrát do měsíce. Moc mě to trápí, hlavně kvůli přítelovi, vím, že by chtěl častěji. Dokážeme se o tom bavit, mazlíme se, ale jak má dojít na věc, tak jsem okamžitě nevzrušená a nemám na to chuť. Přesně jak píšeš, dělám to z "donucení" a chci aby byl co nejdříve konec. Mě opravdu stačí se přitulit a ležet vedle něj. Dostala jsem od něj i knihu 50 odstínů šedi (prý jestli mě nenavnadí), já jsem byla koupit sexuální pomůcky, ale nic Takže také budu ráda za rady ostatních.

Reaguji na smarny: Jj, manžel o tom ví... prostě se mi nechce, sama od sebe nikdy nezačínám... Už x-krát se stalo, že jsme to třeba začali zkoušet a mně to nešlo... prostě to se mnou neudělá vůbec NIC, a to mě irituje, tudíž se do dalších pokusu nechci hrnout, protože nikdy nevím, jak to dopadne. A pak se cítím trapně a mám z toho depky... Víkendy u babiček někdy fungují, ale to je velmi zřídka... babičky nám děti hlídají hlavně když jsou nemocné nebo nachlazené a nemůžou do školky, což je v tomto období hodně často, tímpádem aspoň o víkendech chceme dát babičkám voraz. Další věc: víkendy jsou pro nás chvíle, kdy můžeme být jako rodina pohromadě a podnikat různé výlety, dělat různé věci spolu, všichni 4... v týdnu je to uspěchané, děti ve školce, my v práci, jsme spolu jen po večerech... Takže zvlášť manželovi je hodně líto dávat děti i na víkendy k babičkám. Kdyby tak existovalo něco, co dokáže zvednout libido jako takové... někde je chyba, ale nevím kde. Zda v tom, že už jsme spolu dlouho a jsme okoukaní.. .nebo ve mně... nebo v únavě, stereotypu... A slovo "nevěra" je pro mě velké tabu, jsem takto vychovaná, a nikdy bych si nic takového nedovolila.

Reaguji na mineee: Taky tak. 6 let vztahu. Ale já jsem přestala mít chuť na sex už tak po 1 - 2 roce, takže se to táhne celkem dlouho.
Řeším to rozchodem. Je to sice řešení fakt na nic, ale já už nevím co dělat. Jestli je chyba ve mně a byla bych taková frigida i po několika letech vztahu s někým jiným...nebo jestli prostě nefunguje ta příslovečná chemie mezi mnou a přítelem, a s někým jiným by to fungulovalo? Nezkoušela jsem protože jsem nechtěla být nevěrná...

Reaguji na Sára2: Ano, mám Mirenu... nevím, zda je to tím... Já bez antiko. být nemůžu ani náhodou. Klasické prášky s estrogeny brát nechci, je mi už 36, navíc mám tendenci zapomínat. Bez antiko okamžitě těhotním... první dítě se nám povedlo hned po vysazení, u druhého si manžel "dával pozor", protože jsem antiko brát nemohla... navíc manžel druhé takto brzy ani nechtěl (teď jsme ale moc rádi ) Myslím si, že tento stav už je zakořeněn i psychice, tou antiko to nebude... jakmile se u nás doma vysloví slovo "sex" nebo něco v tom smyslu, jestli mi to dneska půjde a tak... tak jak na potrovoru se seknu, bloknu se a už se nedokážu uvolnit, protože už musím myslet na to, jak mi to prostě nepůjde. Manžel je z toho dost špatný, i když to na sobě nedává moc znát... snaží se být trpělivý. Ani on není ten typ, který by podvedl... Dokonce už jsem si dávala sama sobě otázku, zda by mi vadilo, kdyby si někoho na ten sex našel... Odpověděla jsem si - že snad ani ne, možná bych byla i ráda, protože v tomto případě by po mě doma nikdo nic nechtěl a já bych byla spokojená, že nemusím řešit, zda mi "to" dneska půjde nebo ne.No je toto normální?

Já to mám taky tak. Jsem s přítelem 8 let, děti nemáme. Sex k životu nepotřebuju. Momentálně neberu žádnou antikoncepci (už přes rok) a stejně to není lepší. Nijak to neřeším, prostě to občas dělám, i když se mi nechce a nemám chuť. Nevím ani vlastně, jak to řešit a co s tím.....

Reaguji na Renule77: Asi tě nepotěšim, ale tohle vyřeší leda tak jinej chlap. Měla jsem to samý a překonat se to nedá jakmile zmízí chemie nikdy už tě to bavit nebude. Nakonec mě s nim bavilo všechno jenom ne sex. Jo můžete sice zkusit jiný věci náký pomůcky na oživení apod., ale ničemu to nepomůže v tomhle případě, jakmile je nechut' takhle dlouho a neni to jenom to občasný ''bolení hlavy'' už se to nezlepší. Řikám ti to narovinu, protože spousta lidí co znám kvuli tomu museli nakonec vztah ukončit, protože nutit se k sexu s někym kdo už tě nepřitahuje se nedá vydržet a nedá se to vrátit. Jsou 3 možnosti jak dopadne nevěra, rozchod nebo to celej život vydržet, ale to dokáže málokdo.

Reaguji na Renule77:

no přemýšlím, jestli náhodou nebydlíž u nás já přes kopírák na chlup stejně a je to bludný začarovaný kruh, protože já jsem prostě sekmnutá a slovo sex = vztek a nedokážu to nijak překonat, nad bokovkou už jsem taky přemýšlela, ale nato nemám ani odvahu a povahu zbytek funguje perfektně, celá rodina i manžel, ten je trpělivý, ale vždy si kladu otázku jak dlouho

Co čtu tak u tebe je to taky jasný. I když na bokovku nemáš odvahu tak i když v tomhle zůstaneš a stane se, že někoho jinýho kdo tě bude zajímat počkáš tak na povahu a odvahu zapomeneš jako nakonec každej.

Reaguji na redmary:

jenomže vždy si kladu otázku, zda ten sex je opravdu tak důležitý, aby rozbil fungující rodinu, děti, manžel ani já si nemáme na co stěžovat, jediné ale je sex a to mě osobně za rozbití rodiny právě nestojí, to budu raději bez, nad bokovkou jsem přemýšlela, jen proto, abych si testla, jestli fakt jsem nebo nejsem " frigida " po dětech

Je důležitej třeba ti to ted nepřijde, ale pak ti to bude chybět. Akorát by si pak byla nakonec neštastná když si budeš kvuli rodině a tak nalhávat, že to důležitý neni. Rozbíjet rodinu hned nemusíš.

Reaguji na redmary:

tohoto se právě děsím, ale jk píšete, ta chemie prostě nefunguje a i kdyby se můj manžel rozkrájel, tak se prostě nechytám a naopak, ještě víc se zatrvdím

Odevzdat děti někam na hlídání a změnit prostředí.Jako za svobodna bez dětí odletět za teplem k moři,ale ne s myšlenkou,že tam sex být musí. prostě nic neplánovat,relaxovat,nechat se obsluhovat v rámci all-in a ona ta romantika + žádný rušivý element v podobě dětí a něčeho muset udělá své.
Nebo hory s pěkným hotelem s bazénem podle toho co máte raději.